13. revír

Sympatická česká varianta amerických brakových krimi, kde jsou obvyklé motivy jako zločinec skrývající se v tajné skrýši či záměny mrtvol doplněné o postavu Fróny, která jako by svojí marnou snahou o únik před minulostí a určitou morální ambivalentností vypadla z nějakého noir filmu (odtuď nejspíš pramení tvrzení o českém noiru nacházející se zde často v komentářích). Malý problém pro mě bylo přijetí Marvana jako nepříliš důvtipného, ovšem veskrze lidského detektiva, které mě až příliš připomínalo jeho pozdější pojetí rady Vacátka a taky překombinovaná zápletka, kdy se sice určité řešení dá dopředu odhadnout, ovšem pouze intuicí, nikoli logikou, což u detektivního filmu představuje nepříjemnou chybu. Slušné 3*. (14.07.2010)

„Mládenče, plivati na podlahu je v každém slušném lokále přísně zakázáno…nebo to snad není slušný lokál?“ Není, „dědečku“. V podniku, který spadá do 13. revíru, se scházejí ti největší vyvrhelové z okolí, ostatně personál je na tom s bezúhonností podobně. Jenže pak do něj vkročí navrátivší se „nepolapitelný“ zločinec a začnou se dít věci…anebo je všechno trochu jinak? 13. revír je kvalitní krimi. Případ se sice zdá na první pohled jasný, ale chyba lávky! Kriminalisté zde nejsou tak osvícení jako jinde, dokonce (lidsky) chybují, včetně hlavního (omylného!) hrdiny, jehož vyšetřovací metody jsou poněkud svérázné (včetně neustálých vpádů bez soudního příkazu k prohlídce, hrabání se ve věcech…inu, jiná doba). Marvan je každopádně typově naprosto přesný, a přestože odvádí svůj standard, hlavní postavou (i svým herectvím) je Medřická (hádám, že to byl první film, kde dostala tolik prostoru, který také náležitě využila). Konec se k viděnému pak vyloženě hodí. Celkově solidní 4*. „Tady máte svého psa…(K)kočku vám dát nemohu.“ (28.09.2018)

Při sledování jsem se nemohl zbavit všudypřítomného pocitu, že se Jaroslav Marvan zpola pohybuje v komediálně laděné póze, která příliš neladí s noirovým pojetím. Děj, točící se okolo zinkové rakve čínského obchodníka, nepřipouští žádné matení diváka, neboť ústy hlavního hrdiny jsou všechny události komentovány (někdy zbytečně i ty zjevné), je rovněž příjemné pohybovat se v českých reáliích. V neposlední řadě je třeba ocenit i samotný pokus natočit u nás noirový krimi film, pojatý Fričem po česku, v tom dobrém slova smyslu. (22.01.2014)

Český film noir. 1) Krásná a šaramantní 26letá Dana Medřická (Frony) oslovuje 45letého Jaroslava Marvana (inspektor), který se pro role pražských detektivů snad přímo narodil, dědečku. Hm..._____ 2) Chybějící akční scény nahrazují komediální prvky._____ 3) Něco z odpočinkové atmosféry Fikerových knížek jsem tu zachytil. Přihoďme herce a dobový kolorit a je hotovo._____ 4) Dramatické okolnosti vzniku protektorátního filmu popisuje Jaroslav Lopour (19.11.2019)

Tahle detektivka patří k mým nejoblíbenějším černobílým filmům vůbec. Typické prvky jako tajné skrýše, záměna osob nebo Číňan (ano, páter Knox by nebyl rád) a přesné herecké výkony dotvářejí trochu ponurou atmosféru zamotaného příběhu. Navíc vztahy mezi postavami jsou docela dobře vymyšleny a mezi Marvanem (toho si asi v podobných rolích nelze neoblíbit) a Medřickou to skvěle funguje. (20.01.2006)