Falešná stopa

Téma "já na nikoho nic neprásknu" a "do toho se raději nepleť" a "od toho dej ruce pryč" se po prvním díle vrací, což filmu dost stráží. To už jsme viděli v jedničce a i zde je hrdina detektiv sám proti všem (aspoň tu jednu kolegyni na své straně má). Napínavé to je naštěstí stále, detektiv se i zde někdy chová trochu jako idiot a také se přidalo na drama složce pomocí syna po mrtvém bratrovi z jedničky, který žije s nevlastním taťkou, kterého hraje Peter Stormare. Ten si zde střihnul jednoho z plejády milých, klidných týpků, jaké obvykle mývá ve svém herním repertoáru. Jejich rodinná krize mě celkem upoutala a i závěr mi přišel takový trochu uspokojivější, než už jedničky, ale zase celý vyšetřovací příběh mi naopak zase tak zajímavý nepřišel, to pytláctví v jedničce dělalo svoje. Aspoň že na Rolfa a Petera je vždy spolehnutí a proti jedničce i konec je lehce na pozitivnější vlně. (27.12.2016)

Fakt mám radost, že po dlouhé době jsem zase viděl film ve kterém jsem tipnul hlavního viníka této šarády dřív než to bylo řečeno ve filmu a nenechal jsem opít rohlíkem, kterým se mně tvůrci snažili obalamutit během tohoto napínavého vyprávění. První díl jsem neviděl, takže nemůžu hodnotit podobnosti, které se nám zjevují retrospektivně a které jsem v průběhu zcela pochopil, jelikož byli celkem důstojně vysvětleny. Jde o to, že se v jednom švédském lese najde prázdné auto ve kterém jsou stopy krve a majitel auta nikde. Místní lovci, kteří jsou právě na lovu ihned přestanou lovit naháněnou zvěř a začnou hledat pohřešovanou z tohoto auta, protože se všichni znají v tomto zapadlém koutku světa, tak ihned vědí, kdo ta pohřešovaná je. Ze Stockholmu je povolán specialista z oddělením vražd, kterého jsme mohli vidět v prvním díle a který zde jako malý vyrůstal, takže zná místní komunitu. Velitel Policie je jeho vzdálený příbuzný, jelikož si vzal vdovu po jeho bratrovi. Furt mu někdo hází klacky pod nohy, aby nemohl vyřešit tento zapeklitý případ a po nalezení mrtvoly se ho někdo snaží zmást uměle vykonstruovanými důkazy, které nesedí s původními stopami, které vyčmuchal jako starej vlčák s expertizou na vraždy. A proto také náhle zjistí, že je něco shnilého v tomto městě švédském. Dál nebudu spoilerovat, ale musím podotknout, že po dobu celého filmu jsem se kochal krásnou přírodou místní krajiny včetně čarokrásných západů slunce, taktéž vykreslení charakterů hlavních postav bylo obstojné a jejich ztvárnění přítomnými herci bylo taktéž solidní. Jediné, co mi možná trochu vadilo byla zbytečně natahovaná stopáž, ale to se vykompenzovalo díky navrácení mého sherlockovského instinktu, který jsem už dlouho postrádal. Dávám zasloužených 70%. (30.05.2021)

Nemohoucnost v zapadákově Norrlandu vrhá špatné světlo na celou policii, ze Stockholmu tak musí přijet vyšetřovací eso. No a kdo to asi na severu dokonale zná? Erik tak má, ač nerad, ve svém domovském městečku vyřešit brutální vraždu. Jeho zesnulý bratr Leif po sobě navíc zanechal syna, takže důvodů k návštěvě je víc. Místní policii každopádně stačí pár důkazů a má jasno. První hodina se dost vleče, poctivou severskou kriminálku to připomíná jen ztuha. Nemá to atmosféru, nemá to onu syrovost, nemá to ani nějak spletitý příběh, ale jen klidně lehce zaměnitelný s nějakou epizodou seriálu. Erikovi stejně jako u jedničky kdekdo hází klacky pod nohy či se ho snaží zmást vykonstruovanými důkazy. Rolf Lassgård navíc není nějaký zvlášť charismatický chlapík, tvůrci (stejně jako u jedničky) nemají otěže zrovna dvakrát pevně v rukou a chybí i ono typické severské brnkání na nervy. Ani Peter Stormare se vlastně nepředvede. Skrz naskrz průměrné. (12.07.2024)

Dvojka velmi důstojně navázala na jedničku a i když nešlo o "desítky" mrtvol, rodinné psychologické drama, které nakonec příběhu dominovalo, bylo zcela bez chyby. V závěru emoce a napětí, až se dýchat nedalo, do toho opět překrásné záběry na přírodu v kontrastu se zvěrstvy, kterých se dopouští psychopat Torsten. Pro mě nejsmutnější a nejstrašnější scéna byla ovšem ta, jak Erik odpráskne překrásného, poklidně se pasoucího losa nebo soba, nevím, co to bylo, který se díval krásnýma očima. Tím moje averze k lovcům ještě stoupla, je to nechutný a jen mě to utvrdilo v tom, že mrtvá těla zabitých zvířat nejím správně. (21.01.2018)

Erik po předchozím vyřešení případu do kterého byl zapleten i jeho bratr a vše v jeho domovině tzv. lehlo popelem se musí na příkaz nadřízených opět vrátit tam kde vyrůstal. Odporuje ale nic jiného mu nezbývá. Případ je ještě brutálnější než minule a Erik se opět pouští do případu se svou zarputilostí a neskutečným charismem. Jediné na čem mu ještě záleží je syn po svém mizerném bratrovi. Bohužel v cestě stojí jeho zasraný otčím. Závěr je sice trochu přepísklý ale napětí je úúúžasnééé:-)))A opět musím vyzdvihnout tu krajinu!!! Atmoška jak ze slavných Holeho krimošek:-))) (12.11.2017)