Anton Špelec, ostrostřelec

Nedokážem odhadnúť koľkokrát som Antona Špelca videl a ani netuším, koľkokrát som použil niektorú z početných hlášok, ktoré odzneli v tomto slávnom filme. Dokážem si však spraviť prehľad mojich hodnotení filmov, v ktorých Vlasta Burian hral a zaradiť Antona Špelca medzi jeho nadpriemerne dobré filmy. Je mi to ľúto, ale ani moja obľuba Vlastu Buriana spojená s nostalgiou mi neumožňujú ani jeden z jeho filmov zaradiť k tým, ktoré považujem za vynikajúce a pridelil som im štyri hviezdičky. (18.10.2011)

Z dnešního pohledu přespříliš sebejistá stopáž, během které toho na diváka kromě záživnějšího začátku a pak až konce příliš nečeká a ani Vlasta Burian tu není v nijak zvlášť sympatické roli. Navíc za celou dobu vystřílí dobrých vtipů zhruba tolik, co ran v hospodě, kde urazil starýho Procházku. Snímek je zajímavý tím, že v něm ještě doznívá němý film, což je znát na děravějším scénáři, dialozích i herectví, které má často blíž k divadlu, a to ještě ochotnickému, než k filmu. Za mě slabý film i na tehdejší dobu, kdy už vzniklala kvalitnější díla. (08.05.2020)

"Ono to má taky svoje výhody, paní. Právě proto, že umřel, tím se mu zbytek trestu promíjí." Tak takový druh cynismu si dám líbit. A přesvědčování Kukačky, že arrest je hotel se stravou, kde se navíc naučí papírnictví, mě taky hodně pobavilo. To samozřejmě není nic proti Antonovu legendárnímu panákování, urážení císaře pána, účasti na vlastním pohřbu či snaze tuláka přečkat zimu za mřížemi. Sice existují povedenější předválečné komedie, ale jsem si poměrně jistý tím, že zábavnějšího ostrostřelce jsem v nich nepotkal. (26.06.2016)

Vlasta Burian je nepochybně zajímavý fenomén. Přesto mi mnohé jeho komedie připadají s odstupem tolika let od doby vzniku zestárlé natolik, že se až jeden diví, že pořád dokážou fungovat jako mainstreamově vyhledávaná záležitost včetně mladého publika. Ono se svým způsobem snadno udělá kult i z vybraného průměrného snímku z počátku 30. let, budou-li ho televizní stanice donekonečna uvádět několikrát ročně, o svátcích obzvlášť a nebude-li nabídka konkurenčních titulů příliš pestrá. Ale nemohu si pomoct, ve společnosti Antona Špelca jsem nejednou usínal znuděním a jen málokdy se opravdu zasmál... no spíše pousmál. Pár vtipů a jednoduchá zápletka jsou zabaleny do hávu líně nataženého zpracování rámovaného zdlouhavými vojenskými pochody a jednou zajímavou písničkou, máme zde několik oblíbených herců své doby a Martin Frič postupně sbíral zručné filmařské zkušenosti, které v pozdějších letech dokázal proměnit v řadu filmových skvostů. Historickou hodnotu díla respektuji, ale jestli má vedle ní Anton Špelec představovat také jeden z TOP 50 filmů ze seznamu zahraničních kritiků „Golden Foundation of Czech and Slovak Cinema“, tak to je pro mě zklamání, protože od takových filmů má člověk právo očekávat daleko víc, než jen jakousi zcela zaměnitelnou cestu do pravěku domácího zvukového filmu. 45% (26.12.2020)

Ajajajaj...a mně se chce nědo říct...krom toho, že "Císař pán je vůl!" (a já bych užil i něco jiného než jen "vůl"), tak i to, že jsem hluboce zklamán dějem filmu. Tedy, to bych se špatně vyjádřil. Na samotném ději není nic špatného, já sice nesnáším, když někdo něco je/není a ví o tom jen on/jen někdo a ostatní si to myslí špatně, ale bohužel tak to probíhá snad v každém druhém filmu, tudíž co s tím už. Co je ovšem horší, je samotné zakončení, kdy v té nevědomosti ostatní přetrvávají až do konce života, což je pro mne dosti nepříjemné a hluboce zklamné. Proto i přes spoustu skvělého liguére humoru Vlasty Buriana musím dát bohužel pouze 3*...jen doufám, že od této chvíle už všem červeným československým předválečným snímkům dám minimálně 4*... :) (08.05.2014)