Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Nejzdařilejší ze série burianovských komedií, natočených v třicátých letech, pojednává o tom, co způsobila urážka císařského majestátu, a o snaze vyhnout se trestu. Postava majitele dílny na výrobu hudebních nástrojů a neprávem nevyznamenaného člena městské domobrany patří k nejslavnějším rolím mistra českých komiků Vlasty Buriana. Stejnojmenná píseň z tohoto filmu nabyla obecné proslulosti. Růžena Šlemrová zde výjimečně ztvárnila jinou roli než obvyklou dámu z lepší společnosti. Výborný a netypický je i Jindřich Plachta. Podle jevištní frašky E. A. Longena "Už mne vezou" natočil nestárnoucí komedii, která je nadšeně vítána už několikátou generací diváků, režisér Martin Frič v roce 1932. (Česká televize)

(více)

Recenze (193)

Alagaesie 

všechny recenze uživatele

Filmy s Burianem pan Frič uměl. Marvan výbornej. Tak cvičil a… Tak tohle zpívával dědeček! „Liguére!“ A to je vo průser… Ty pera! „Žádnýho sklenáře!“ To byla řežba! „Stolice! Soudnice!“ Sou návrhy… Plachta bavil. „Jéžiš, tomu bych to přál.“ Hodiny! To jsem celej říčnej, jak tohle provedou. „Naučíte se papírnictví.“ „Vemte si Únor.“ Ty dokukáš… Nepřežije… Vždyť nesedí. Nebude mu smutno, ne ne. Všechno zlý je po něco dobrý. Co je psáno, není vždy dáno. „Nikoho nezaklínej a pojď mně otevřít, nebo ti rozbiju vokno.“ „Copak si pánové tady hrajete na moly?“ Jó, rodinný dědičný třenice… Burian byl vlastně jeden z mála, co zažili svůj vlastní funus… Tam-tady-tam. ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Kovaný profesionál Martin Frič natočil nejlepší film Krále komiků. S Vlastou Burianem to přitom určitě nebylo vůbec jednoduché, jeho cit pro improvizaci a mimika, kterou zakrýval všechny ostatní, i ta se musela vhodně použít. A v příběhu ostrostřelce, co svou medaili nedostal, šel až na hranici svých sil. Výborný spád filmu a Burianova exhibice, díky tomu snímek pobaví i dnes. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Upraveno v květnu 2020. "Anton Špelec, ostrostřelec" patří k nejpřehrávanějším filmům pro pamětníky v televizích a svou oblíbenost neztrácí. Martin Frič vsadil na osvědčený typ kabaretní zábavy s brunátným zbarvením klauniády, pro základní konflikt smaží švejkovský prvek, hrátky o životě a smrti jsou zde tím jevištěm burácivých litanií a malicherného protestu ze společenského ublížení. Motivace jsou pro efekt úderu zjednodušeny, nálada se uvolněně kucká smíchy a kabaretní klaun si užívá celou zářivě osvětlenou výstavní promenádu. Hvězdou zábavy je Antonín Špelec (výkonný Vlasta Burian), truhlář, opravář hudebních nástrojů a člen gardy ostrostřelců. Uražená ješitnost se přelévá do furiantství, ale ta horlivá provokace zákonných norem nechtěně uvádí do chodu víceúčelovou hru kdo je kdo a kde. Naštěstí, pravidla lze vychytrale v nutném případě potřeby pozměnit. Hlavní ženskou postavou je Tereza (příjemná Růžena Šlemrová), Antonova věrná, starostlivá a zatrápeně trpělivá manželka. Tajemství se chrání neustálou přípravou pokrmů. Výraznou postavou je Alois (velmi příjemný Theodor Pištěk), Špelcův dílenský zaměstnanec. Lenost a nenažranost si dokáží zjednodušit i zdánlivě namáhavou práci. K výraznějším postavám filmu patří také Josef Kukačka (zajímavý Jindřich Plachta), druhý Špelcův dílenský zaměstnanec. Cesta k výraznému finančnímu příspěvku vede sice přes nepříjemnou povinnost, ale i té se lze výhodně zbavit. Z dalších rolí: Antonův nejlepší kamarád, bednář a člen ostrostřelců Kačaba (Jaroslav Marvan), opilým Antonem závažně uražený velitel ostrostřelců Čtvrtečka (Jiří Dréman), jeho spolehlivý zástupce (Robert Ford), předseda soudního senátu (Alexander Třebovský), Antonova pokrytecká teta Josefína (Ella Nollová), či po vězení bažící nešťastný tulák (František Kreuzmann st.). Anton Špelec, ostrostřelec je rozkošnou ukázkou kabaretní klauniády, oblíbené zábavy doby, která svým způsobem v pozměněných tvarech přetrvává až do současnosti. Jednoduché, účinné, průměrné. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Vlasta Burian je nepochybně zajímavý fenomén. Přesto mi mnohé jeho komedie připadají s odstupem tolika let od doby vzniku zestárlé natolik, že se až jeden diví, že pořád dokážou fungovat jako mainstreamově vyhledávaná záležitost včetně mladého publika. Ono se svým způsobem snadno udělá kult i z vybraného průměrného snímku z počátku 30. let, budou-li ho televizní stanice donekonečna uvádět několikrát ročně, o svátcích obzvlášť a nebude-li nabídka konkurenčních titulů příliš pestrá. Ale nemohu si pomoct, ve společnosti Antona Špelca jsem nejednou usínal znuděním a jen málokdy se opravdu zasmál... no spíše pousmál. Pár vtipů a jednoduchá zápletka jsou zabaleny do hávu líně nataženého zpracování rámovaného zdlouhavými vojenskými pochody a jednou zajímavou písničkou, máme zde několik oblíbených herců své doby a Martin Frič postupně sbíral zručné filmařské zkušenosti, které v pozdějších letech dokázal proměnit v řadu filmových skvostů. Historickou hodnotu díla respektuji, ale jestli má vedle ní Anton Špelec představovat také jeden z TOP 50 filmů ze seznamu zahraničních kritiků „Golden Foundation of Czech and Slovak Cinema“, tak to je pro mě zklamání, protože od takových filmů má člověk právo očekávat daleko víc, než jen jakousi zcela zaměnitelnou cestu do pravěku domácího zvukového filmu. 45% ()

petaspur 

všechny recenze uživatele

"Anton Špelec ostrostřelec - toho když to popadne - poručí si liquére - a to špatně dopadne". Ten "korunovanej" měl v rámci zachování spravedlnosti Antonovi tu medajli dát, aby si nemusel na svou adresu vyslechnout řadu narážek uraženého opilce. Pak by ovšem nevznikl zábavný snímek o muži, který zemřel ve vězení, aniž by do něj vkročil. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (14)

  • V roce 1970 byla vydána oklestěná verze filmu na gramofonové desce, ta v té době měla maximální délku záznamu jen 45 minut. Později se objevuje veze „supralong“ – LP deska s menší roztečí záznamových drážek, na kterou se vešlo až 80 minut mluveného slova. (sator)
  • V epizodě si Špelec (Vlasta Burian) objednává kořalku slovy „liqueure“. Toto slovo se píše „liqueur“ a pochází z francouzštiny a jeho správná výslovnost zní „liké“ s neznělým „r“ na konci. Likér je sladký alkoholický nápoj, často ochucený ovocem, bylinkami, kořením. Slovo kořalka, které ve filmu také zazní, má původ v Polsku, tam to ovšem nebyla kořalka, ale gorzałka a toto slovo bylo v polštině odvozeno ze slova „gorzeć“, což znamená „hořeti“. Dříve, když se alkohol pálil po domácku, používal se jako test jeho kvality i míry množství jedovatého metylalkoholu právě test zapálením a sledováním barvy plamene. (sator)
  • Skladba „Už to máme hotový“ vyšla v tištěném provedení v edici „Sbírka lidových popěvků“ pod číslem 160, jejímž vydavatelem byl nakladatel Ferry Kovařík. Ryla a tiskla Průmyslová tiskárna v Praze. Zajímavostí rovněž je, že zde byl film uveden jako „Tonda Špelec - ostroštřelec“. (Dymnik)

Reklama

Reklama