Ať žije nebožtík

" Zil se mnou 20 let a pak mi rekl, ze si na me nemuze zvyknout"... Tato a spousta jinych hlasek v tomto filmu me fakt dostaly. Je fajn, ze srdce se smat humoru, ktery byl pred cca 70-ti lety. Misty uz je film na muj vkus sice az moc absurdni, i tak se ale jedna o nadprumerny film, ve kterem po skvelem Hassovi asi nejvice zaujme krasna Adina Mandlova. (21.10.2008)

Hugo Haas, to je klasik české veselohry a jeho osobitost je ve své výborně hrané ztřeštěnosti nenapodobitelná. Film jsem viděl mnohokrát, zápletka - toť skvělý Fričův nápad; ty čtyři hvězdičky jsou možná málo, ale přec jen jsem se rozhodl pro ně, neboť jsem při bedlivějším sledování zachytil několik drobných nelogičností: dejme tomu, že Sukův pes je natolik inteligentní, že doběhne k divadlu, ale co tu řadu dní u toho divadla jedl? Proč se najednou jmenuje Kornel Suk - není to jen kvůli tomu, aby strýček nezjistil, že Mandlové manžel je jeho synovec? A samotná zápletka s rentgenovými snímky: nezaměnily se už lístky v čekárně? Alois Dvorský položil svůj štítek, Haas pak vedle taky, nevím, zda si pak vzal zpátky zase ten svůj... Kdyby došlo k záměně díky lístkům na pořadník, pak by se šestnáctka přece nejmenovala Petr Suk... No, asi jsem rýpal, v každém případě veselohra to je výborná. Skvělá tentokrát i MiládkaGampeová, která většinou hrávala paničky z vyšší společnosti. (07.02.2016)

Filmy s Haasem a Mandlovou miluji. Není jich mnoho (Mazlíček, Živor je pes), avšak stojí za to. "Ať žije nebožtík" patří do této trojice a plným právem patří mezi nejen divácky nejoblíbenější prvorepublikové filmy. Specifický Haasův humor, zdatný sekundant v podobě Václava Trégla a věrného psíka, nezbytná přítomnost stále se ve filmu více prosazující Adiny Mandlové, Jaroslav Marvan či Čeněk Šlégl - osvědčené sestava, která nezklamala ani zde. (17.01.2008)

„Dovolíte, abych vás na něco upozornil?“ – „Na co?“ – „Na sebe.“ Úplný začátek mě zrovna nechytl, nicméně po nějakých 10-15 minutách se to docela solidně rozjelo a dech film začal ztrácet až úplně ke konci. Film stojí jednoznačně na Haasovi (ostatní jen nevýrazně sekundují a v případě „nesmělé“ Mandlové je to spíš tragédie než zábava), hláškách a v neposlední řadě hravosti. Scény jako loterie, svatba, čalouník, plat, či „vousáč“ jsou nápadité. A dokonce i některé prvoplánové vtípky typu karet či koňaku díky Haasovi stejně zafungují a nevyzní trapně, což je docela kumšt. Ani opilecká sekvence není vůbec špatná. Ale jak už jsem naznačil, k závěru filmu dochází šťáva, a to především kvůli přílišnému natahování „omylu“, kdy už má divák skoro potřebu tam naběhnout a objasnit to za postavy. Ale celkově je to solidní zábava, které rád ty slušné 4* přiklepnu. „Počkej, ještě něco. Jo pohřeb mně musíš zařídit! Ve 4 hodiny hraju ještě poker, o půl páté asi začnu tak přibližně umírat, tak řekněme v 5 hodin, aby si pro mě přijeli, ne?“ (13.07.2016)

Ještě než se Hugo Haas stačil přestěhovat do Hollywoodu, řádil u nás. Nebyl to ani svůdce (Nový), ani komik (Burian, Werich, Voskovec), ale gentlemanský šarmantní mladík. Lahodně přizvukuje jako vždy krásná Adina Mandlová, o geniálně vymyšlené zápletce a šikovnému scénáři ani nemluvě. Ale to není, vzhledem k tomu, že si to vzal na starost Frič, žádné překvapení. Jenom, že se nám to (velice) líbilo. 90% (26.12.2018)