Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Své nejlepší filmy natočil Hugo Haas pod vedením režiséra Martina Friče. Patří mezi ně i tato crazy komedie z roku 1935 o veselých osudech nenapravitelného flamendra Petra Suka. Když mu lékaři po záměně rentgenových snímků předpovědí pouhý jeden den života, věren své tradici se vydá na poslední velkolepý flám. Projde několika bary, povzbudí se nemalým množstvím alkoholu, a protože už nemá co ztratit, na nemocničním lůžku se ze soucitu ožení s neznámou dívkou. Přesně s tou, do které se později beznadějně zamiluje, aniž tuší, že je s ní už ženat... Všestranně zdařilý snímek provází skvělá filmová hudba a diváka potěší i písničky, k nimž si Hugo Haas sám napsal texty. V bláznivé honičce si neodpustil několik originálních převleků a nezapomněl ani na svou oblíbenou specialitu – hlasovou imitaci Jaroslava Vojty. Po jeho boku uvidíme Adinu Mandlovou, Karla Hašlera, Václava Trégla a malého psíka Lumpíka. (Česká televize)

(více)

Recenze (138)

Krysa SPK 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejlepších prvorepublikových komedií plná výborných gagů se skvělým Hugo Haasem a krásnou Adinou Mandlovou. "On říkal, že prej na hubnutí pomáhá jízda na koni nebo se nešťastně zamilovat. Tak hned zítra mi koupíš koně !" "To se radši nešťastně zamiluj." / "Pardon, dovolíte, abych vás na něco upozornil ?" "Na co ?" "Na mě." ()

PTuranyi 

všechny recenze uživatele

Výborná predvojnová komédia s vtipnou zámenou osôb. Hugo Haas hrá svoju rolu roztržitého hochštaplera veľmi dobre. Nie je to síce Funés, ale dýcha mu na chrbát.  Klasický český slovno-situačný humor. Herci v ostatných roliach sú väčšinou len krovie pre Haasove výstupy a ich výkony sú viac menej ochotnícke. Výnimkou sú  Jaroslav Marvan a Václav Trégl, ktorému sa tiež pár fórov ujde. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Příspěvek Hugo Haase do československého hraného filmu třicátých let minulého století je nemalý. Ostravský objev vnesl do dobové kinematografie živé a temperamentní herectví podmalované nezaměnitelným a sympatickým židovským akcentem. V tomto ohledu je i významným kulturním dědictvím společnosti, která "zásluhou" nacistů a šoy u nás neexistuje už neuvěřitelné sedmé desetiletí. Zápletka s nenapravitelným povalečem je v dobových poměrech nadprůměrná a i film sám si podle mého názoru stále uchovává svou živost a nezaměnitelnost. Lze říci, že právě po těchto stupních dospívá Haas k svému vrcholu, k dystopii, inspirované Čapkovým stejnojmenným dramatem, k filmu BÍLÁ NEMOC. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Blízké přátelství, které pojilo Martina "Maca" Friče a Hugo Haase se výrazným způsobem vepsalo také do dějin českého filmu. Oba muže spojoval především smysl pro humor. V Haasově případě to byl humor ironický, sarkastický a v lecčems nekonvenční, u Friče zase převládala touha sdílet smích společně s ostatními, tedy jak se členy filmařského štábu, tak samozřejmě s diváky. Jejich autorské filmy patřily ve své době k opravdovým trhákům a mimo svou zábavnou formu vykazovaly i nezpochybnitelný umělecký přesah spoluutvářený právě Haasovým nevšedním hereckým projevem a Fričovou invenční supervizí upozorňující na rodící se fenomén. Ať žije nebožtík překypuje nadhledem, vtipem a okázalou ironií, kterou nešetří ani v okamžicích přísně vážných. Haas si doslova libuje v roli nenapravitelného flamendra, v mnohém připomínající hercovu skutečnou bohémskou povahu – galerie typicky "haasovských" bonmotů je odzbrojující a výborně vystihuje nejen dynamiku doby, ale především elegantním způsobem shazuje prvorepublikové elitářství, byť Haas v roli příslušníka tzv. zlaté mládeže není nesympatický, ale naopak. Na vrcholu hereckého obsazení se jako fondánový bonbonek zaskvěla Adina Mandlová, která se po skromném úvodu mohla v druhé polovině inteligentní filmové veselohry převléknout do přepychových modelů Ulli Rosenbauma. Byl to ten pravý kontrapunkt, který rozhodl o další hvězdné záři vycházející filmové hvězdy. Přehlédnout nelze ani vynikajícího Václava Trégla oděného v tradičním kostýmu věrného sluhy, Hašlera v jeho "nehašlerovské" podobě a neodolatelného Šlégla ve výborné scéně se šampaňským. Film nabyl na popularitě nejen u nás, ale také ve Spojených státech, kde sklidil femomenální úspěch, částečně zásluhou Jana Šímy, dnes neprávem pozapomenutého dirigenta a hudebního skladatele, který poněkud bláznivou taškařici opatřil moderními jazzovými melodiemi. Zářivá perla zlatého barrandovského věku, jejíž oslňující lesk nevymizel ani po více jak sedmdesáti letech. Tak kolik to dělá? Tři tisíce devět set. To je do pěti tisíc jedenáct set. Neračte mít těch jedenáct set? To by se mě moc hodilo. – Prosím. – Výborně! A v příštím tahu hrajete s sebou už s pěti tisíci. ()

t0ny 

všechny recenze uživatele

Tady už je každý komentář zbytečný. Musím se přiznat - pro dobové veselohry až příliš příznačná zápletka záměn a omylů mě zase dostala a jen horko těžko jsem se zvedal z podlahy po neuvěřitelných hláškách pana Haase. A nemůžu si odpustit malou melancholickou litanii - člověk se až diví, kam zmizel kreativní duch a vtip české komedie předválečných a posléze přelomu šedesátých a sedmdesátých let a možná i ta obyčejná chuť dělat zábavu pro zábavu. Kde jsou ty časy. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (7)

  • Ve filmu zpívá Hugo Haas píseň „Mě to tady nebaví“, kterou později pro její oblíbenost vydala firma Ultraphon, hudbu zkomponoval Jan Šíma, text složil Jaroslav Mottl. (sator)
  • Film sa mal pôvodne volať Pacient č. 13. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama