Režie:
Martin FričScénář:
Václav WassermanKamera:
Václav HanušHudba:
Julius KalašHrají:
Vlasta Burian, Meda Valentová, Zorka Janů, Anna Steimarová, Oldřich Nový, Jaroslav Marvan, Ella Nollová, Čeněk Šlégl, František Roland, Václav Trégl (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Baron Prášil žije se svou ženou Olgou a dcerou Karlou na zámku Prášily. V mládí žil veselým životem a úkolem komorníka Ronalda je rozesílat včas alimenty za svého pána. Karla se ve městě, kde studovala, zamilovala do Arnošta Bendy a tajně se za něho provdala. Arnošt přijme u barona místo tajemníka a doufá, že získá jeho důvěru i dodatečný souhlas se sňatkem s Karlou. V obci se objeví hrabě Kocharowski, bývalý Olžin milenec, který se domnívá, že s ní měl syna. Arnošt si vymyslí fantastický příběh, že je nemanželské dítě, a to v baronce vzbudí domněnku, že je jejím synem, kterého měla s Kocharowským. Protože se bojí skandálu, rozhodne se baronovi přiznat... (ČSFD)
(více)Recenze (155)
Upraveno v červnu 2020. Baron Prášil, film Martina Friče na základě divadelní hry Rudolfa Kautského, je českou variací na Shakespearovu Komedii plnou omylů. K parodickému vytržení melodramatické potřeby se přidává malé škádlení intimními a pečlivě tajenými hříchy soukromých životů a klaunova exhibice s tělesnou ekvilibristikou a cirkusovými triky. To parodické rozohnění se jízlivým tónem vyrovnává s pokrytectvím, nerozčiluje se, ale kreslí jiskry a vášeň na porcelánové okraje talířů. Pohonem dynamického pohybu je soustřední všech souběhů událostí do jednoho okamžiku a zmatení z nevyřčeného, či nedopovězeného. Hlavním prostředkem klaunovy zábavy je Jan Maria Archibald Prášil (přesvědčivý Vlasta Burian), baron s uhlazeným způsobem života. Hříchy z mládí jsou pečlivě zaevidované, přesto se situace pro svou nepřehlednost zvrhává v klaunovu žádostivost a opatrné klení. Hlavní ženskou postavou je Olga (zajímavá Meda Valentová), baronka a počestná choť Archibaldova. Tajemství mládí se přihlásilo výčitkou svědomí, tu následuje nedokonalá snaha o vyrovnání se s nitrem. Důležitou postavou je Arnošt Benda (velmi příjemný Oldřich Nový), nový tajemník barona Prášila. Jeho soukromé tajemství se připravuje k nesmělému přiznání, ale silná koncentrace hříchů vytváří obtížně překonatelnou hradbu omylů a zmatení. Významnou postavou je Karla (příjemná Zorka Janů), komtesa a baronova čerstvě dospělá dcera. Bezstarostnost dívčina tajemství je znenadání zastrašena a zmatena příliš vysokou intenzitou hromadného napravování pradávných hříchů mládí. Výraznou postavou je Ronald (zajímavý František Roland), vždy spolehlivý a dlouhá léta věrný a za každé situace diskrétní komorník barona Prášila v jeho poklescích a nepřístojnostech. K výraznějším postavám patří také Ema Lindová (příjemná Anna Steimarová), Olžina kamarádka v neschopnosti odjezdu. Nevyřčená tajemství ponoukají zvědavost, proto se snaží vytrvat až do samotného konce. Nepřehlédnutelnou postavou je Bohdan Kocharowski (velmi zajímavý Čeněk Šlégl), hrabě s dávným tajemstvím a toužebným přáním otcovského práva. Z dalších rolí: Arnoštův zaskočený tatínek Bedřich Emanuel Benda (Jaroslav Marvan), Arnoštova matka v náhlém záchvatu podezření Marie Bendová, rozená Šulcová (Ella Nollová), ochotný hostinský Na zámecké (Theodor Pištěk), úslužný číšník Na zámecké (František Filipovský), či opilec z baronské milosti a lesník Patočka (Václav Trégl). Fričův Baron Prášil je plný živelné energie, parodického koketování a klaunského trumfování. Patří k těm lepším kusům kabaretního komika Vlasty Buriana. ()
Opět vynikající veselohra Vlasty Buriana, zřejmě ta nejzamotanější s vynikajícím hereckým obsazením. Čeněk Šlégl ve své životní roli zdegenerovaného šlechtice hraběte Kocharrovského je nezapomenutelný. Pusu, Pusu. Nebo dobře tedy vyřízeno. Dále Marvan v roli bodrého hajného je též perfektní, dále věčně namazaný hajný Patočka v podání Václava Trégla, hospodský Theodor Pištěk, Zorka Janů jako Baronova dcera a nesmíme zapomenout na Oldřicha Nového v jeho typické roli milovníka. Dávám pět hvězdičkek. ()
A že se Vlastu Burianovi od huby skutečně prášilo. Tato osmdesát let stará komedie stále šlape naplno a vtipnými scénami jen srší. Ženské postavy sice nedostaly tolik prostoru, ovšem herečtí kolegové se tady doslova vyřádili. Kromě již zmíněného Buriana také Oldřich Nový, Jaroslav Marvan a nezapomenutelný Čeněk Šlégl jako hrabě Kocharowski, po jeho vstupu do už tak zamotaného děje mi tekly slzy smíchu. Takhle jsem se už dlouho nenařechtala. „Tedy dobře, vyřízeno, k dennímu pořádku.“ ()
Baron prášil se pořádně rozjede až v poslední čtvrthodince, která je sice skvělá, ale bohúžel zbytek filmu tak zábavný není. Vlasta Burian má zde méně prostoru a méně komediálních čísel než jsme u jeho komediích zvyklý. Jsou filmy které na jeho komice stojí (třeba Nezlobte dědečka) a ty mám právě nejradši. Protože jeho herečtí kolegové (krom vždycky výborného Šlégla. a Marvana) toho nikdy moc nepředvedou. Ale to je můj subjektivní názor a nikomu ho nevnucuji. Ale výchazí z toho mé pouze průměrné hodnocení a celkový dojem. Burian má totiž málo prostoru a Šlégl s Marvanem se ukážou až nakonci. Všichni ostatní pouze trapně přehrávají a to u mě platí i pro Nového. A ta pravá bláznivá jízda příjde až nakonci. Do té doby mě pobavilo pouze pár klasicky Burianovských vtipů a jinak skoro nic. Je to za slabší 3. Až budu příště vybírat nějáký film s Vlastou, pokusím se sáhnout po lepším. ()
Nestárnoucí česká klasika. Zkrátka, kdo by ji neznal. Vlastna Burian je ve své roli jako vždy znamenitý, ale vynikají i jiní herci (Nový, Marvan, Šlégl). Škoda, že se už dneska netočí takové filmy. Panečku, to by bylo něco. Někdo si o mě možná bude říkat, že jsem nostalgik, ale oproti těm českým novinkám, co se promítají v kinech dnes, se mi chce brečet. Raději si posedím u televize - případně DVD - a budu sledovat tenhle špičkový film pro pamětníky, kde není možné prakticky nic vytknout. 5/5 ()
Galerie (6)
Photo © Slaviafilm
Zajímavosti (14)
- Burianův poslední film režírovaný M. Fričem (nepočítáme-li malou roli Vlasty Buriana v poválečném Zaostřit, prosím). (Taninaca)
- Film bol natáčaný na zámku v obci Pruhonice. (dyfur)
- Vladislav Vančura napsal původní scénář k tomuto filmu (a chtěl jej sám i režírovat, ale to se mu nepodařilo). Později scénář přepracoval do literární podoby jakožto román „Konec starých časů“. (Stegman)
Reklama