Pěna dní

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné románové předlohy Borise Viana. Už při čtení ve mně klíčil dojem, že toto je bytostně nezfilmovatelná látka, což se v kině potvrdilo. Trapas je už samotné obsazení - 37 letá Audrey Tautou se pro roli mladičké Chloé nehodí, je na ni příliš stará (a stejně už si ji všichni budou navždy spojovat s Amélií, což jen umocňuje rozpaky z její přítomnosti na plátně). Podobné výtky mám i k představitelům zbylých postav - typově se do svých rolí též nehodí. Nesedlo mi ani výtvarné zpracování a všechny ty vizuální blbinky jsem shledal spíš otravnými - ten film se velice toporně drží předlohy, a osobně mi přivodil nemalé zklamání, protože prostě nepřišel s ničím novým, co by v knize nebylo (nemluvě o tom, že v duchu jsem si Vianův svět vykreslil v docela jiných barvách). Myslím, že by někdo měl varovat všechny ty hipstery, kteří na to vyrazí v domnění, že se jedná o nový Věčný svit neposkvrněné mysli či dokonce druhou Amélii - docela bych chtěl vidět jejich výraz, až budou vylézat z kina, překvapeni tím nesouladem bezstarostného začátku se skličujícím závěrem. Trailer sliboval docela jiný film - podruhé bych to už vidět nechtěl. (05.07.2013)

Moje třetí setkání s panem režisérem. A znovu to byla jízda, těch nápadů, ta fantazie! Piáno co míchá drinky, utíkající zvonek, tanec hopsatrot, „psí“ boty, kniha v tabletách, rentgen skrz na skrz; ze scén třeba vybírání místa schůzky nebo květin, závod o svatbu, „rozdvojený“ piknik, cigareta při operaci, práce se zbraněmi či jednoduché a přitom efektivní časové posunutí pomocí popisku na zadní straně fotky, to vše je výborné (a české publikum může navíc potěšit přítomnost naší vlajky na stadionu). Akorát…knihu jsem nečetl a možná i proto jsem se dost divil tomu vpravdě drastickému přerodu (od zhruba 54. minuty), kdy se všechno to krásně nevšední, bláznivé, slunné, úsměvné, hravé a optimistické postupně začalo měnit ve svůj přesný opak. To byla docela těžká deka i na mě, a to s depresí ve filmech nemívám větší problém (věta z obsahu „Bezstarostný svět milenců je nemocí fatálně zasažen“ je tak o něco doslovnější, než jsem čekal), o samotném konci ani nemluvě. Překvapí i občasná krvavost, jakoby samozřejmá, ničím vzrušivá. Chemie mezi hlavními představiteli však fungovala výborně, jenom mě krapet zklamalo to „hledání útěchy“, došlo tak k narušení té velké lásky. K technické stránce, trikům a animaci nemám nejmenších výtek, jen chválu. Celkově to vidím na slabší 4*, zřejmě budu potřebovat časem druhé zhlédnutí, abych to ještě o něco lépe vstřebal, ale to není u tohoto tvůrce žádná novinka pod sluncem, takže zase někdy na viděnou, pane Gondry! (01.02.2014)

Jakkoli můj pátečně večerní, potažmo sobotně ranní náhled na svět kolem mě může říkat, že už jsem mohl zvyknout, můj problém je, že pořád nedokážu k surrealismu nějak zaujmout postoj a vlastně vůbec nevím, jak na něj mám nahlížet. Jako na podobenství, metaforu, asociaci, hromadu nesouvisejících nápadů neukotvených jakýmikoli pravidly? Pěna dní hlavně budí dojem, že tyhle přístupy k onomu uměleckému směru má všechny a to nikoli najednou, ale dávkuje je postupně. Zejména nemilosrdnost poslední třetiny, kde se Gondry pokouší z diváka udělat svou emocionálně vyčerpanou děvku doplácí na to, že předchozí vztah obou protagonistů staví na univerzálním appealu Audrey Tatou, která v roli roztomilého diblíka dost tvrdě dosluhuje. Buď točim sureál nebo točim děj, sorry. ___ Komentář věnovaný Rebarborce Michalčíkové ;) (05.11.2013)

Tak toto už je moc. Prosím, spravte u Gondryho nejakú raziu, lebo toto už je za hranicou akejkoľvek normálnosti. Ten chlap musí byť na drogách, inak si to vysvetliť neviem. To že Gondryho filmy sú nasiaknuté surrealizmom nie je žiadna novinka, a popravde v obmedzenej miere to pôsobí celkom príjemne a očarujúco. Ale tento film nebol nasiaknutý surrealizmom, ale doslova premočený až do úplných krajností. Tento svet nie je pre mňa a išlo mi to spoľahlivo na nervy po celú dobu 2 hodín. Ako sa hovorí - niekedy je málo viac, a v tomto prípade to platí 10-násobne... (17.01.2014)

mám docela rád Gondryho hravost a nápaditost, ale tady to bylo i na mě až moc dada a už během první poloviny mě Pěna dní víc nudila než bavila a musel sem se hodně přemáhat abych to dal do konce. To, že jsem nečetl Vianovu knížku v tomhle případě nejspíš nebude ani výhoda ani nevýhoda, nicméně že by mě to nalákalo to jakkoliv změnit se říct nedá...40% (16.05.2023)