Reklama

Reklama

Jaro 1958, Francie. 21 letá Rose Pamphyleová (Déborah François) žije se svým ovdovělým otcem, bručounem, který provozuje vesnický obchůdek. Rose je zasnoubená se synem místního automechanika a zdá se, že jejím údělem bude poklidný život hospodyňky. Ale po takovém životě ona netouží. Odjede do Lisieux v Normandii, kde podstoupí přijímací pohovor na místo sekretářky pojišťovací společnosti, které šéfuje velmi charismatický Louis Echard (Romain Duris). Pohovor dopadne katastrofálně, ale Rose aspoň předvede, že umí neuvěřitelně rychle psát na psacím stroji. Mladé ženě se tak nevědomky podaří v Louisovi probudit sklony ke sportovnímu fanouškovství. Rose se pod jeho vedením zúčastní své první soutěže v psaní na stroji. Cesta k opravdovým trofejím je však složitá. Láska ke sportu a k ženě si někdy mohou překážet. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (119)

Freemind 

všechny recenze uživatele

Kurnik Chopin. Po zhlédnutí několika scén v gifech jsem čekal vizuální bombu - dostal jsem mdlý romantický příběh s několika barevnými vsuvkami a hromadou špatně napsaných postav. U scénáristy mám vážné podezření na nějakou bipolární poruchu (která se přenesla na emocionálně nevyrovnanou postavu Louise) - dramatický oblouk tak v důsledku připomíná dramatickou vlnovku. Rose je rozkošná, dobovou atmosféru se taky podařilo navodit vcelku úspěšně, ale jako celek to prostě nefunguje. Je regrette že jsem s tím ztrácel čas... ()

Killda 

všechny recenze uživatele

Miluji francouzský smysl pro humor. A tady mi navíc tvůrci svým příběhem padli přímo do mého vkusu. Stylizací je to nádherná pocta šedesátkovým filmům. Déborah François je svou roztomilostí podobná Audrey Hepburn. Co víc si přát? Francouzi mohou být na svou kinematografii hrdí, protože alespoň jednou za rok vyprodukují nádherný film, za to by tvůrci u nás vraždili. ()

Reklama

berusche 

všechny recenze uživatele

Osobně je pro mě francouzská kinematografie trochu nudná. Horory se táhnou jako páchnoucí vzduch, dramatům chybí šťáva a komedie mě nikdy nebavily. Tohle dílko je ale oproti tomu skutečným mistrným pohledem na lásku, na touhy, na životní cíle a na dobové kostýmy a výpravy (které se vskutku zadařily). Ústřední pár působí tak, jak má takový pár působit, a vy už od 20 minuty řvete: "Dej jí, krucinál, pusu!" A ačkoli se nedá říct, že by vás vygradování děje nějak překvapilo, chybí tomu zaplaťpánbůh ty klišovité zrůdné kydy, které tak hojně využívají za mořem, čímž se z toho pro mě stal jeden z nejlepší romantických počinů posledních let! ()

Jossie 

všechny recenze uživatele

První třetina byla hezká, bylo to takové retro, ústřední dvojice byla poněkud nezvyklá (ona poněkud praštěná, on stále zamračený), byla tam hezká zápletka s mizernou sekretářkou, která umí velmi rychle psát na stroji, ale pak už toho psaní na stroji bylo trochu moc a vlastně už to o ničem jiném nebylo, takže se kouzlo poněkud vytratilo. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

+3* Jsou chvíle, kdy i já docela velký cynik, má chuť na něco odlehčeného a romantického. A od toho jsou dobré podobné nenáročné a hlavně zábavné filmy, které si na nic nehrajou a i když z nichž číší klišé z každého kousku a od začátku víte jak skončí, tak Vás baví se na ně koukat. Prostě se nesmí brát moc vážně a tato barevná, rozverná a přeslazená komedie se mi trefila do vkusu a mé silnější tři hvězdičky značí, že ji doporučuji ... i když ne všemi deseti ... nic se nesmí přehánět ;-). Děkuji přítelovi "zkoprnělému jazyku", že mě k ní přivedl. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()

Galerie (31)

Zajímavosti (7)

  • Pro scény ze závodů v psaní všemi deseti hledala Productions du Trésor profesionály ve Francii, Belgii a České republice. Po navázání kontaktu se světovými rekordmany Helenou Matouškovou a Jaroslavem Zaviačičem se spolupráce s českou stranou ukázala jako zásadní. Ve filmu tak můžete vidět přes 20 českých děvčat v rolích soutěžících. Děvčata se mnohdy do svých rolí tak vžila, až je tým musel žádat o zpomalení, aby fiktivní favoritka Deborah Francois nebyla nejpomalejší. (Ladaque)
  • Původní název filmu Populaire je typ psacího stroje značky Japy. (Terva)
  • Déborah François nedokázala psát rychle jako české mistryně v rychlopsaní, a proto byly některé záběry na její ruce  nahrazeny záběry na rychlejší písařku. (Mertax)

Související novinky

Dny francouzského filmu

Dny francouzského filmu

10.02.2013

Ve dnech 14. až 20. 2. v kině Lucerna a 21. až 24. 2. v kině Atlas proběhne přehlídka Dny francouzského filmu. V Lucerně ji odstartuje jeden z nejskloňovanějších snímků posledních dnů, film Michaela… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno