Na divoké vlně

Ostřílení harcovníci na režisérské židli nemusí být a nejsou zárukou dobrého filmu. Chasing Mavericks je klasickým životopisným filmem, tentokrát o surfaři, kteří si šel za svým. Je to klasické od začátku až do konce a bohužel i tak nějak staticky natočené, což je zrovna u filmu s touto tématikou zatraceně škoda. Kvůli mrzkému rozpočtu (za 20 mega už se dneska netočí ani romantické komedie, spíš je to honorář jejich hlavní hvězdy) se ale asi žádné zázraky nedaly čekat ani od takového kameramana jakým je Bill Pope. Možná by se pro tuto látku, která je příběhem tak archetypální pro daný žánr, že už to víc snad ani nejde, hodil nějaký mladý invenční tvůrce s ochotou riskovat a dát se víc mezi vlny. Chápu, že s tak omezeným rozpočtem všechny ty vlny asi museli být reálné a tedy výrazně omezovali možnosti umístění kamer, jeřábů atd., ale natočit kvalitní film o zdolání mýtických vln ze stometrové vzdálenosti taky nejde. Jonny Weston sice nehraje špatně, ale vyloženě sympaťák to není a tak trošku se ztrácí v záplavě svých "mtv cute" vrstevníků. Jediným hercem s přirozeným surfařským charismatem kterému to věříte od začátku do konce je pak tak trochu překvapivě skotský přivandrovalec Gerard Butler. Zkrátit to o půl hodiny, osekat zbytečné nerozvinuté a narychlo dořešené motivy, obsadit víc surfařsky špinanavých teenagerů a více agresivněji to natočit a nastříhat, mohla z toho být další surfařská pecka. Takhle to ale zaostává jak za (ne)surfařskými Legendami z Dogtownu, tak i za animovaným nářezem Divoké vlny. A žádní Pearl Jam? C´mon! (12.05.2013)

Bod zlomu byl jedinečný pro svou zápletku, ale vlny tam nehrály zcela dominantní roli, tady jednoznačně ano. Ta posvátná úcta k oceánu je zde cítit z každého záběru. Butler se na chvilku vykašlal na romantické sračkárny a zase jednou ukázal, že je hlavně chlap. Johny Weston jako Jay nic nepokazil a jeho zápal pro surfování mu není vůbec těžké věřit. Nenápadný filmeček, který je opravdu natočený o existující postavě. Kdo na konci nedostane chuť sjet si svou vlnu je pro mě vnitřně mrtvý. PS: Nejlepším záběrem ve filmu je Jayův pád z nějakých 12 metrů do vlny, která ho zdemoluje obří silou. (15.04.2013)

Chasing Maverics je film o vlnách a to nejen o těch mořských. Kdyby to nebyl film inspirovaný skutečnou událostí, možná by se zdál až příliš sladký. Takto je to však zajímavá, věrohodná výpověď o životě jednoho středoškoláka co rád (opravdu hodně rád) surfoval. Každý máme nějaké sny a cíle. Jay měl jen jeden. Zdolat vlnu velkou jako panelák. Nakonec se mu to povedlo a to, že ve vlnách nakonec i zemřel na tom nic nemění. Nejspíš to tak chtěl. Další trefa do černého. Rok 2013 je pro mě zatím filmově víc než příznivý. V závěru si dovolím jednu poznámku pod čarou. Surfování, alespoň na obrazovce vypadá velice lákavě a mě jako tvora zpola mořského přitahuje. To jen kdyby mi chtěl někdo koupit letenku do Californie nebo na Hawai. Naoplátku Vám pošlu fotku, jak se asi tak cítí prádlo v pračce. (20.02.2013)

Nepamatuji si, kdy naposled jsem viděl tak sterilně (nuda k posr...) natočený sportovní film, který je navíc po dramaturgické a emocionální rovině zcela nezvládnutý. Jonny Weston je dřevo a Elisabeth Shue si střihla už asi po stopadesáté podobnou roli, nechce se mi věřit, že jí tyhle alkoholem a vztahy nalomené husičky ještě baví. K průměrnému hodnocení se nakonec přikláním díky charismatu Butlera a Spencerové a celkem slušně natočenému závěru (souboj s Maverickem), ty předtitulkové žvásty nepočítám. Trojka s výstrahou! (15.06.2013)

Věci se tu dějí tak nějak mimochodem (blondýna si najednou uvědomí, kdo je ten pravý), některé pasáže jsou nevysvětlené a přicházejí zčistajasna (proč Frosty hledá obtížně cestu k dceři, matčina mrtvice) a zase je to proložené přetlakem rodinných bolístek, které jsme už viděli mnohokrát – a lépe. Naštěstí tohle drama není jen další sportovní (v tomto případě surfařskou) limonádou, kterak jeden kudrnáč pokoří obří vlny považované za mýtus. Než k tomu však doklopýtáme, sledujeme, jak pomáhá matce, zachraňuje přátelství, balí holku a otlapkává se se svým mentorem, který ho původně trénovat vůbec nechtěl (ať tam máme i nějaký ten konflikt). Prostě tvůrci na to jdou naprosto osvědčenou cestou, ne vždy je to na škodu, nicméně je to předzvěst toho, že se k téhle látce málokterý divák bude chtít vrátit!! (06.12.2013)