Na divoké vlně

Cinema City Anděl - Povedené sportovní drama, které napsal sám život. Dobré bylo, že dostávali oba hlavní herci stejně prostoru. Přece jenom Butler je hvězda, takže by se nikdo nemohl divit, kdyby byl na plátně pořád on. Kamera byla vynikající, pohledy na obří vlny braly na velkém plátně dech. Stejně tak finále, u kterého jsem byl v napětí. No a v úplném závěru nejeden člověk i slzu mohl uronit. Rozhodně po filmu ještě někdy sáhnu. 75% (with J.) (11.12.2012)

Chasing Maverics je film o vlnách a to nejen o těch mořských. Kdyby to nebyl film inspirovaný skutečnou událostí, možná by se zdál až příliš sladký. Takto je to však zajímavá, věrohodná výpověď o životě jednoho středoškoláka co rád (opravdu hodně rád) surfoval. Každý máme nějaké sny a cíle. Jay měl jen jeden. Zdolat vlnu velkou jako panelák. Nakonec se mu to povedlo a to, že ve vlnách nakonec i zemřel na tom nic nemění. Nejspíš to tak chtěl. Další trefa do černého. Rok 2013 je pro mě zatím filmově víc než příznivý. V závěru si dovolím jednu poznámku pod čarou. Surfování, alespoň na obrazovce vypadá velice lákavě a mě jako tvora zpola mořského přitahuje. To jen kdyby mi chtěl někdo koupit letenku do Californie nebo na Hawai. Naoplátku Vám pošlu fotku, jak se asi tak cítí prádlo v pračce. (20.02.2013)

Po shlédnutí mi napadá pouze jediná věta. Je lepší shořet než vyhasnout, napsal Kurt Cobain v dopise na rozloučenou. V přeneseném slova smyslu je Na divoké vlně právě filmem o téhle jediné větě, o tom, že jsou mezi námi jedinci, kteří prostě shořet musí, cítí to a právě takoví jedinci posouvají hranice lidských možností. Úžasná kamera. (03.11.2013)

Ostřílení harcovníci na režisérské židli nemusí být a nejsou zárukou dobrého filmu. Chasing Mavericks je klasickým životopisným filmem, tentokrát o surfaři, kteří si šel za svým. Je to klasické od začátku až do konce a bohužel i tak nějak staticky natočené, což je zrovna u filmu s touto tématikou zatraceně škoda. Kvůli mrzkému rozpočtu (za 20 mega už se dneska netočí ani romantické komedie, spíš je to honorář jejich hlavní hvězdy) se ale asi žádné zázraky nedaly čekat ani od takového kameramana jakým je Bill Pope. Možná by se pro tuto látku, která je příběhem tak archetypální pro daný žánr, že už to víc snad ani nejde, hodil nějaký mladý invenční tvůrce s ochotou riskovat a dát se víc mezi vlny. Chápu, že s tak omezeným rozpočtem všechny ty vlny asi museli být reálné a tedy výrazně omezovali možnosti umístění kamer, jeřábů atd., ale natočit kvalitní film o zdolání mýtických vln ze stometrové vzdálenosti taky nejde. Jonny Weston sice nehraje špatně, ale vyloženě sympaťák to není a tak trošku se ztrácí v záplavě svých "mtv cute" vrstevníků. Jediným hercem s přirozeným surfařským charismatem kterému to věříte od začátku do konce je pak tak trochu překvapivě skotský přivandrovalec Gerard Butler. Zkrátit to o půl hodiny, osekat zbytečné nerozvinuté a narychlo dořešené motivy, obsadit víc surfařsky špinanavých teenagerů a více agresivněji to natočit a nastříhat, mohla z toho být další surfařská pecka. Takhle to ale zaostává jak za (ne)surfařskými Legendami z Dogtownu, tak i za animovaným nářezem Divoké vlny. A žádní Pearl Jam? C´mon! (12.05.2013)

Jako sociální drama vcelku průměrná záležitost plná otřepaných klišé, ovšem coby sportovní snímek nadprůměrná věc. Počáteční nesympatie k hlavní postavě záhy vystřídal obdiv. Nechybí dramatické situace i hluboké dialogy, zejména v situacích, kdy Frosty ( skvělý G. Butler) hovoří o podstatě oceánu, o vztahu člověka k němu apod. Některé scény přicházejí znenadání a zůstávají neobjasněny, ovšem přesto bez vlivu na zážitek z filmu. Sentimentální závěr přijde k chuti a divák odchází od obrazovky z pocitem, že poznal heroickou osobnost s vůlí pevnou jako skála, která se mu v rozhodujících životních okamžicích stane inspirací. 75% (05.06.2014)