Suspiria

Mistrovská ukázka toho, jak lze pečlivou kombinací obrazu a zvuku (resp. hudby, která zde ovšem není zcela oddělitelná od zvukových efektů) dosáhnout maximálního účinku na diváka i bez potřeby vyvolávat v něm napětí, které by vycházelo z vyprávění. Je sice pravda, že závěr, v němž do té doby abstraktní zlo nabírá docela konkrétní obrysy, s sebou nese spíše zklamání než vyvrcholení, že explikativní projev profesora psychiatrie o čarodějnicích je poněkud úsměvný a že ostnatý drát také mohl mít nějaké ostny, ale ve světle úžasného a neotřelého diváckého zážitku, který Suspiria nabízí, jde o nepodstatné nedostatky. Dario Argento je nepochybně jedním z těch tvůrců, kteří svými díly jasně dokazují, že i nízké žánry populárního filmu mohou nabývat vysokých estetických kvalit a mít tedy nezpochybnitelnou uměleckou hodnotu. (14.01.2013)

Nikdy bych nevěřil, že můžu napálit pět hvězd něčemu, kde forma jasně vítězí nad obsahem, ale stejně to nedělám poprvé, čili nasrat na to a magické Suspirii plný počet, protože ty obrazové orgie, které tady mistr Argento předvedl, vydají za deset malých černoušků. Děsivá přehlídka s dokonalou hudbou a na konci jsem se málem posral ( kecám, málem ne). (18.02.2014)

Vynikajúca kamera, miestami geniálna atmosféra, perfektná hudba a kopa úžasných scén ( príchod do školy,slepec na námestí, v podstate celá záverečná tretina keď sa vyložia príbehové karty na stôl at´d. ) ale aj pekelne zlý herci a s tým súvisiace nudné postavy, rozbité tempo ale hlavne neschopnosť správne dávkovať informácie a rozprávať príbeh ( ruku na srdce...vážne niekoho prvé 2/3 filmu zaujímalo čo sa deje a ako to skončí?). Síce lepšie ako Phenomena (tú jedinú som od Argenta doteraz videl), pretože tá story nie je tak komplikovaná, takže tá rozprávačská nemohúcnosť tak nevadí ale na Hitchcocka, Donnera, Raimiho, Carpentera,Polanskeho ani napr. na DePalmu sa Argento nechytá. Celkovo mi z toho vychádza perfektný horor ale nie moc dobrý film ( a od klasík tohoto kalibru požadujem oboje) 8/10 ale vybrané scény patria k tomu najlepšiemu čo som v rámci žánru videl (19.11.2014)

Štýlový horror, ktorý aj po štyridsiatich rokoch dokáže zaujať a strhnúť divákovu pozornosť, prinútiť ho zbystriť všetky zmysly a úžasnou farebnou kompozíciou vizuálnej zložky a zimomriavkovou hudbou privodiť nemilosrdné mrazenie a sťahovanie žalúdka. Dôkaz, že v jednoduchosti je krása. Príbeh je niekedy na hranici monotónnosti, postavy nie sú bohvieako napísané, dialógy obyčajné, no napriek tomu je atmosféra pekelne strašidelná a neraz tak vrazí dýku do divákovej psychiky. 80%. (09.08.2014)

Na rozdíl od Tenebre se v Suspirii Argento maximálně zaměřil na hypnotickou atmosféru a senzuální expresionismus a vydařilo se. Co zůstává, je neochota či neschopnost nahnat strach. Argento věří v emoce jako takové. A přeškoda toho blboučkýho děje. Argentovi patrně v dětství někdo vtloukal do palice, že děj a forma jsou dva póly jednoho magnetu a nemůžou sdílet stejné lože. (03.11.2007)