Cesta do hlubin študákovy duše

Dokonale vybroušený filmový klenot, který dokazuje, že duši mají nejen studenti, ale také filmy. Tento určite. Není tak vyhrocený jako Škola základ života, kterou přes zdánlivou podobnost, překonává ve všech ohledech. Zábavný i překvapivě vážný, přitom milý a pohodový, plný skvěle střižených figurek, nezapomenutelných hlášek, bravurních dialogů a vtípků na účet žactva i profesorstva. Nádherně lidský Jindřich Plachta jako Matulka, dokonalý Miloš Nedbal jako franštinář Šeda, v jehož podání je k dokonalosti přivedeno téma čtení pod lavicí. A nesmím zapomenout dopsat, tady dolů, kde zbývá kousek místa, že tento film má nejen duši, ale také srdce. (21.05.2011)

| Scenár: Martin Frič, Jaroslav Žák, Jan Kaplan | Hudba: Roman Blahník | Produkcia: Alois Fiala, Jan Sinnreich/Elekta | 2. svetovou vojnou a hitlerovským kultom ešte nepoznačený klenot, ktorý obstojí ešte aj dnes ako príjemná oddychovková komédia. Technické spracovanie dnes už trochu poúsmevné, ale možno práve kôli tomu je to zaujímavé aj pre dnešného diváka. (17.01.2011)

"Mazánku, co to děláte? - Prosím, pane profesore, já prchám." V případě Cesty do hlubin študákovy duše se samozřejmě ihned nabízí porovnání s o rok starším filmem Škola základ života, přičemž první jmenovaný snímek mi přišel trochu lepší. Podobně jako u ŠZŽ nejde u CDŠD o tradiční burianovskou komedii, nýbrž o milý a úsměvný sled scén ze školních lavic, které jsou upřímně podané a humorně zahrané. Dějová linie s Jindřichem Plachtou vyloženě zahřeje u srdíčka, zatímco scény s Jaroslavem Marvanem (viz jeho mluvení k prázdné třídě či perfektní tahák) a Milošem Nedbalem (alias nadšenec do "Žlutého ďábla) opravdu pobavily. P.S. "Student má také srdce." (20.01.2021)

Nu co na to říci? Je to opravdu krásná komedie z české předválečné doby. Vytknout se tomuto dá snad pouze to, že mnohé humorné okamžiky jsou dobové a dnes už některým lidem nemusí nic říkat. Ale to samozřejmě neplatí o všech a film je stále kvalitní :) Také se může pyšnit nevídanými hereckými výkony hlavních protagonistů (hlavně pana Marvana, i když u něj něco takového není nevídané :o)). Asi nemá smysl nějak dlouze psát. Tohle viděl snad každý a každý si také určitě udělal svůj vlastní názor....8/10 (07.02.2007)

Narozdíl od Školy má tento snímek i výrazně sociální náboj nejen v osudech Matulky, který se bojí na zkoušku (protože přirozeně nemá ještě všechno prostudováno ;-) ale hlavně v hudebně nadaném studentovi v podání Rudolfa Hrušínského, jenž odejde z domova jen kvůli své milované hudbě. Nezapomenutelné jsou scény se čtením pod lavicí a František Kreuzmann nemá tak zápornou roli...je tady docela sympatický :-) (20.05.2003)