Zpráva o Europě

Některé pozdější komplikace se mohou zdát malinko chtěné a rychlé, a celkově by přišlo vhod 10-15 minut navíc, abychom se více sžili s posádkou. To ale nic nemění na tom, že Europa Report je nejlepším sci-fi filmem svého druhu od Sunshine a jedním z nejlepších kousků žánru found footage. Klaustrofobické, realistické, vypjaté a narativně velmi dobře poskládané tak, aby divák nechtěl odtrhnout oči. (01.07.2013)

Důvod, proč Europa Report nefunguje, se dá vyložit na principu rovnováhy, která tady v klíčových aspektech dodržovaná není. Každé výborné sci-fi na ní přitom stojí. Dva příklady za všechny. Kubrickova 2001: Vesmírná odysea (na kterou se tady okázale odkazuje) sice bývá zmiňována jako jedno z mála "hard" sci-fi, ale ten svůj vědecký racionální základ vydatně vyvažuje rozměrem mysteriózním až náboženským. Formálně je to v 2001 přítomné prakticky pořád a ten film na kontrastu emocí a chladu/ známého a neuchopitelného stojí: vesmírné lodě tančí Straussův valčík, dlouhé sekvence opravy lodi jsou zintenzivňovány zvukem (hlasité dýchání), racionálnímu vysvětlení se vzpírá závěrečný akt připomínající halucinační trip, a tak dále. Podobně District 9 (už blíž Europa Reportu). V něm se pracuje s dokumentárními prvky (hlavně první polovina), které jsou ale v druhé polovině filmu vyváženy překlopením do žánru béčkového akčního sci-fi. Zase je tam rovnováha mezi zcizující, víc intelektuální a informativní složkou a tou imerzivní a emotivní. Europa Report se sice taky pokouší o kombinaci formální odtažitosti a dramatického jádra, ale ve výsledku v tom spíš selhává. Nekomunikativnost kamerových záznamů je vyvažována přímým oslovováním diváka (velkou komunikativností) v doku-vstupech. Vstupuje tu samozřejmě do hry nelineární řazení scén z found footage, neboli dramaturgická koncepce směřující k postupně gradovanému příběhu. Europa Report ale divákovi odpírá až příliš. Na jednu stranu - a čistě intelektuálně - jde o fascinující pokus o narativní ztvárnění vědecké expedice, jejíž omezená lidská perspektiva dokázala jen zachytit koutkem oka to, po čem pátrala. Na stranu druhou je to jako sledovat přerušovanou soulož bez vyvrcholení, nebo spíš s uroněním jedné trapné kapky na závěr. A ještě jinak: pokud po nás film chce emoční investici do postav, nemůže nám je celou dobu ukazovat takhle odosobněně, a pokud se chce klasické dramatické koncepci vzpírat, musí diváckou mysl dostatečně zaměstnat jiným způsobem (formálně, intelektuálně...), na což tady ty splitscreeny, intermediální vsuvky a drobné "glitche" nestačí. (07.07.2013)

Na půl cesty k geniálnímu Sunshine. Obrazově si to poradilo s nízkým rozpočtem důstojně, ale ne moc zajímavě. Následování základního schématu tomu ale nesluší mnohem víc. Nutné zabití člena posádky na každé zastávce má nulový efekt, protože nikoho z ní nepoznáme a neutvoříme si k němu základní vztah. Nějaká naléhavost mise chybí, jde prostě o nepodařenou vědeckou expedici. Není to špatné, ale konkurence je moc velká. (13.09.2013)

Jet na měsíc na dírky a jet na dírky na měsíc Jupitera může být setsakramentský rozdíl - už jen proto, že role ryba / rybář se můžou kdykoliv obrátit.. Nízký rozpočet a nedostatek imaginace nejen architekta schován za kouzelné slůvko minimalismus; dlouhou dobu děj nikam neposouvající dialogy a pár zbytečných úmrtí ukryto za nekonečnost lidské touhy poznat neznámé i za cenu sebeobětování. No jo, na to slyší kdekdo a vypadá to hluboce. Na místě Evropského vesmírného programu lhostejnosti bych však svolal další tiskovku a na ní se pozůstalým omluvil, že nedostatek představivosti o životě ve vesmíru zapříčinil smrt jejich blízkých.. Mám takový pocit, že po štvanici na Promethea vidí někteří fanoušci sci-fi zlato ve všem, co se jen trochu třpytí a já jim tímto upřímně přeji podobné reporty i z Io, Ganymedu a Callista. P.S.: Nyqvist vypadal, že několik nocí za sebou prosouložil s Lizbeth na kopírce v Milleniu.. (09.07.2013)

Vědátorsky civilní Prometheus s uvěřitelným chováním všech jedinců v minimalistickém i nebývale pravověrném sci-fi podání pro žánrové fajnšmekry. A jedna ze vzácných výjimek, kdy koncept found footage není pouze lacinou obezličkou zastírající nízký rozpočet, ale nedílnou součástí i jedním z hlavním stavebních kamenů působivosti, která těží i z prostého faktu, že se daří vytvořit přesvědčivou iluzi (opakuji iluzi a nikoli realistické ztvárnění) "až to jednou nastane, tak se přitom dotyční budou chovat právě takto". (01.07.2013)