Zpráva o Europě

Moje minimálně sci-fíčkové srdce zaplesalo nad tím, že mě tenhle film přes počátečních pár minut bavil a nikde jsem se výrazně nezadrhla, protože jsem se absolutně nezabývala vědeckými a chemickými detaily i když připouštím, že byly zřejmě (určitě) důležité. Náhodou jsem šla až tak daleko, že jsem se mrkla, co je hydrazin. Zpracování působilo opravdu věrohodně, žádné přespříliš šokující záběry, napětí tomu také hlavně v té druhé části nechybělo a navíc se mně líbila i atmosféra, která byla o pocitech a emocích všech zúčastněných v kokpitu a to je moje parketa. Když k tomu přihodím mého oblíbence Michaela a moc sympatickou tvář Anamarie, kterou jsem už zaregistrovala v seriálu The last enemy, tak mohu konstatovat, že jsem strávila zajímavý večer, kdy jsem byla vděčná za teplo svého domova a účastním se této mise pouze vizuálně. (18.11.2013)

Mám skvělou osobní i místní znalost 65-ti měsíců Jupitera, kterou jsem získal při mezigalaktickém běhu v beztížném stavu hlavou dolů. Proto si myslím, že bych při další letu na Europu byl ideálním členem posádky, ale přesto bych případnou nabídku byl nucen odmítnout. Zatím totiž nedokáži najednou zrealizovat dvě komplementárně spojené podmínky k přežití: 1) Nikdy neopouštět kosmickou loď, 2) Nikdy nezůstávat uvnitř kosmické lodi. Až tento drobný problém doladím, tak se do nějakého toho vesmíru mrknu a budu doufat, že tam bude méně nudy, kamerových cvičení a blikajících obrazů než v tomto nadějně se tvářícím snímku. (02.02.2014)

Namakané exlporační sci-fi FFko, které se tématem otírá o Apollo 18, ale v tomto případě si tvůrci dali sakra záležet na vizuálu, kde velmi slušně zpracované exteriéry válcuje naprosto věrohodné vyobrazení interiérů poměrně stísněného vesmírného plavidla (sondy). Žánrové je Europa také daleko více čisťoučkým sci-fíčkem, obsahuje samozřejmě spoustu napínavých a pár emotivních scén, ale do nějakých extrémů nezachází. Pro fanoušky sci-fi, které zajímá, jak to může vypadat na jednom Jupiterovu měsíčku, neodkladná záležitost. 80% (02.07.2013)

Mám velmi rád tyto klaustrofobické vesmírné thrillery. I proto na mě tento film vybafl jak zjevení, jelikož jsem o jeho existenci neměl do poslední chvíle ani tušení. S konečným výsledkem jsem víceméně spokojený, ačkoliv se rozhodně nejedná o žádný temný Horizont , tématem velmi podobnou Osmnáctku, ani Sluníčko. Europa zkrátka přirozeně vybízí k trochu vlažnějšímu přístupu a tak místo příznačných psychických kolapsů posádek, vidíme jen technické (nebo mechanické) poruchy na lodi a suché žvatlání nad nimi, a místo nekompromisních vzájemných vyvražďovaček, vědecké bádání po mikrobech. Thriller je to tedy jen velmi okrajový, kdy většinu stopáže posloucháme erudované rozbory, jak vyvrtat díru do ledu, kam plout s průzkumnou ponorkou, kde sebrat vzorek ledu a kolik vzduchu ještě chybí, aby se dalo bezpečně vrátit zpět. Neměl jsem s tím víceméně problém, zvláště když posádka umírala, i když ani ne tak díky cizímu měsíci, jako vlastní demenci. Bohužel, ze slibovaných mimozešťanů se dostavila jen permanentně svítící pupeční šňůra pod ledem a místo aby se děj primárně soustředil na to nejzajímavější, polovinu filmu zabíraly nesmyslné flashbacky na události, které občas zcela splývaly s aktuálním děním, takže se místo nějakého obdivu filmařiny a pokusu o trochu té náročnosti, dostavily jen apatické rozpaky a tlačení děje dopředu. Ovšem, vzhledem k tomu, že podobných filmů je jako šafránu a všechno to působilo tak nějak uvěřitelně (včetně efektů), pod 75% jít nemohu. (07.07.2013)

Ochotnické výkony to celé posílají do háje a ačkoliv je found fotage obhajitelné, nic nemění na tom, že je Europa Report předvídatelná nuda bez invence a inteligencí mainstreamových scifi (zajímavé, kolik lidí pro levné kulisy nevidí průměrný scénář). Kombinace rádobydokumentárních vstupů a nechronologického vyprávění kvůli jednomu 'zvratu' je pak totálně wtf. Moon zvládne vypadat líp (nejen) s polovičním rozpočtem, Carruth by mohl se třetinou natočit tetralogii. Nezávislé pecky bych hledala jinde (Bellflower). (01.10.2013)