84. Annual Academy Awards

Billy Crystal jede od začátku do konce s nadhledem, komediální vstupy zůstávají překvapivě naprosto vyrovnané a tributes i letos spolehlivě dojímají. Čtyřiaosmdesátý ročník byl z těch, co jsem viděl, určitě nejlepší a díky optimistické náladě v publiku i na jevišti jsem přál úspěch i nadšeným tvůrcům The Artist, přestože k mým jednoznačným favoritům nepatřili. Nejvyšší hodnocení tak utíká nakonec hlavně kvůli absenci nějakého dechberoucího čísla typu tančícího Hugha Jackmana, na které už se nějakou chvíli čeká. Jinak ale mezi nejrůznějšími předáváními jednoznačná špička. (28.02.2012)

Návrat ke kořenům se osvědčil a i když byly ceny rozdány téměř bez překvapení (trošku wtf je jenom soška za scénář pro Děti moje a vizuální efekty pro Huga), dalo se na ně, na rozdíl od nesnesitelně trapného minulého ročníku, dívat. Může za to hlavně klasik Billy Crystal, pod jehož vedením byl ceremoniál plný vřelého humoru, nostalgického nádechu a ohlížením se za kinematografickou minulostí. Při zvolené dramaturgii tak nebylo možné, aby vyhrál někdo jiný než The Artist (i kdyby cestu k Oscarovi neměl dlážděnou nespočetnými výročními cenami). Stále ale čekám na to, až přijdou tvůrci oscarové show s něčím dynamičtějším, stejně jako s výsledky, které by se přiblížily těm z let 2008 a níže. (27.02.2012)

Počtvrté v řadě jsem probděl oscarovou noc, počtvrté v řadě jsem si vychutnal to neopakovatelné kouzlo nedělní noci zasvěcené oslavě filmu. Ta atmosféra, to strhující kouzlo přímého přenosu na HBO mě asi nikdy neomrzí. A nyní k samotnému ceremoniálu. Billy Crystal byl příjemně decentním moderátorem, který na sebe nechtěl za každou cenu strhávat pozornost a tak to má u ceremoniálu být. Jednotliví předávající byli taktéž příjemní a zajímaví, obzvláště Chris Rock zaujal bezvadnou glosou na téma animáky. Potěšila také tradiční vzpomínka na zesnulé umělce a udělení čestného Oscara Jamesovi Earlu Jonesovi. Co se týče výsledků, tak jsem žádné favority neměl, prognózy jsem ignoroval a do ceremoniálu jsem šel tzv. naslepo, takže jsem se skvěle pobavil, občas jsem byl překvapený více, občas méně, a občas jsem byl vyloženě zklamaný (to když Harry Potter vyšel naprázdno). A co se mi vůbec nelíbilo, to byl český komentář, kdy pánové komentátoři divákům vnucovali vlastní názory, nebo dokonce zesměšňovali oceněné umělce (kafrat do řeči oceněného Jeana Dujardina něco o tom, aby se naučil anglicky, to byl opravdu vrchol buranství). A trapná vsuvka, kdy pokojně a v poklidu sleduji po páté hodině ráno televizi a najednou se z televize ozve hlasitý výkřik "zdravíme Světozor", díky kterému mi úplně poskočilo srdce leknutím, byla opravdu tou definitivně poslední kapkou. To by se opravdu nenašli nějací normální komentátoři? Mně by se například líbila dvojice Dana Hábová a Libor Bouček, což jsou mí dva oblíbení televizní překladatelé přímých přenosů, ale toho se asi nedočkám. No nic, to byla jen malá odbočka. Celkově jsem s ceremoniálem spokojen, ale z těch čtyř Oscarů, které jsem dosud viděl, nebyl tento ceremoniál nejkvalitnější, a tak uděluji čtyři hvězdy. (06.03.2012)

"You're only two years older darling, where have you been all my life?" Pozeranie Oscarov naživo by bez chatovania s kamarátkou, fb diskusií, pozeraní memes a gifov, okamžite sa objavujúcich na tumblr a zaspamovania si celého twitter streamu nebol zďaleka taký intenzívny zážitok. Bez internetu by som ich vlastne ani nemohla pozerať. Všetko odsýpalo prekvapivo rýchlo, plánované čítanie komiksu počas reklám som nestihla. Minulý ročník, ktorý bol pre mnohých slabý aj vďaka hostom, ma bavil viac ako tento rok s Crystalom. Jeho vtipy som často nepochopila, ale necítila som sa sama s toľkými nechápajúcimi celebritami :) Sledovala som aj koberec, ktorý mi "spríjemňovali" dámy so slepačím prejavom, ale vidieť obľúbeného herca/herečku/režiséra v krásnych/otrasných šatách so skvelými/prebohačosisnimispravila vlasmi ma nikdy neomrzí. Moje najobľúbenejšie momenty odovzdávania: Baron s popolom (ešte na koberci), hudba z Huga pri Oscaroch pre Huga, všetky momenty so Scorsesem, Francúzi na pódiu, 2!! momenty s Princess Bride, herci presviedčajúci ľudí o úžasnosti kina, Oscar pre film s najekologickejším názvom - Separation, focus group pre Wizard of Oz, prenádherný Cirque du Soleil, najlepší nenatočený dokument The Presenter v hlavnej a všetkých vedľajších úlohách s Downey Jr., dokumentaristi a prvý fuck večera, úžasná Emma Stone, najväčší pán a najlepšia ďakovná reč: Christopher Plummer /spolunominovaný so Sydowom/ od neho aj úvodný citát, ako sa všetci smiali na Billy Crystalovi, ktorý sa smial na sebe, drinking game na Martyho, krátky animák pre knihy, krásna Natalie Portman, každá jedna sekunda so Jeanom Dujardinom, suverénna Meryl. Tak o rok znova. (27.02.2012)

Zaprděná show, u níž jsou jasně patrné producentské kotrmelce a strach z případného fiaska á la loňský rok. Jenže osobně je mi snaha o alespoň nějakou progresi mnohem sympatičtější než přímočará sázka na jistotu v podobě tradičně příjemného Billyho Crystala, jehož humor nezklame, ale v roce 2012 už zkrátka působí poněkud mdle a napodeváté i dosti ohraně. Show samotná potom tratila dost na absenci živé reprodukce písniček a vícero představení, jež by narušily stereotyp "předání ceny + Billyho vtip + předání cen". Zabití Muppetů a Cohenova Diktátora (k čemu byl celý mediální humbuk?) už je jenom dokladem, že scenáristé, resp. producenti neumí, anebo spíš nechtějí dostatečně improvizovat a sunout Oscary skutečně směrem k dynamičnosti a oživení zájmu ze strany mladšího publika. Uvidíme, co přijde za rok, ale to už asi sáhnu přímo po záznamu, abych mohl používat rychloposuv. (27.02.2012)