ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Tvorba filmů o složitých společenských problémech klade na filmaře vždy velké nároky už ve fázi rozmýšlení, jak danou tematiku uchopit. Dobrý film by ji neměl nepřístojně zploštit a v ideálním případě by na ni měl přinést nějaký podnětný náhled (namísto toho, aby jen suše konstatoval "takhle to prostě chodí"). Zatímco ve zdejších komentářích vzpomínaná Tropa de Elite, respektive její zdařilejší pokračování, zaujímá subjektivní hledisko militantně smýšlejícího kapitána Nascimenta, přičemž ho zároveň konfrontuje se silným ideovým protivníkem, ACAB se pokouší na etické otázky spojené s prací pořádkových policejních jednotek nahlížet z různých stran a skrze různé postavy. Bohužel se tím chytá do pasti, která je s takovým přístupem často spjatá - dopouští se příliš schematického a nuceně působícího ideologického vyvažování: Když nám třeba film ukáže zlé přistěhovalce, které je třeba zpacifikovat, hned na to nám pro uklidněnou představuje přistěhovalce hodné, na nichž je pácháno příkoří zlými nácky. Papírem také šustí celá linie s vedoucím jednotky a jeho neonacistickým synem, která končí u velice předvídatelné pointy. Film tak nadhazuje množství morálních dilematech, ale nenaznačuje žádné odpovědi, což v jeho případě není ani tak plodem snahy o nějakou vyváženost, jako jeho nevelkou objevností. ACAB ovšem dobře funguje jako působivý a empatický vhled do práce pořádkové policie, která už z principu nebývá nikde moc oblíbená - a v Itálii, zemi, která plodí mnoho politického napětí a jejíž kinematografie je poznamenaná silným levicovým proudem, to jistě platí dvojnásob. (08.07.2013)

Práce to není jednoduchá, nikomu to nezávidím, svým způsobem to obdivuju, protože stát proti davu s kusem plexiskla v ruce asi není zrovna med. Některým z toho hrabe, jiní tuhle práci dělají právě proto, že jsou hráblí... Ale někdo to dělat musí a nic jinýho si ti debílci s šálama přes ksicht asi ani nezaslouží, když nejdou na fotbal fandit, ale jen dělat bordel a výtržnosti. Velkým plusem je, že se tvůrci zaměřili na psychologii postav a ne jenom na zásahy v ulicích. I tihle chlapi mají osobní životy a problémy s tím spojený, takže tady palec nahoru. P.S.: Dobrej je i odkaz na Diaz, kde sami zasahující přiznávají, že to byl masakr a velkej průser. (07.02.2013)

Tak zvláštní film to byl, který vás nutil přemýšlet o sobě, o tom, jak byste se chovali, být v kůži člena téhle policejní zásahové jednotky posměšně nazývané ACAB. Kdybych byla Ital, byla v té jednotce....dlouho bych nevydržela v pracovním poměru. Vyhodili by mě. Chytly by mě saze,italská hrdost a temperament a seřezala bych prvního šmejda , co by na mě křivě kouknul. Takže- těžkooděnci, co jsou nasazováni do jakýchkoliv střetů a v neděli na fotbalové stadiony. Tohle nemá s tiffosi co dělat, to je mezinárodní sebranka ilegálů i místních, kteří svoje nálady ve jménu klubu přišli dát najevo. A jednotka mezi. Kamení, molotovy, sliny, kopance, ale i nože. Teprve potom může jednotka začít čistit. A když se pomlácená vrací, jde okolo velké nástěnné malby, kterou namaloval jeden z nich, Cobra. Jsou na ni namalováni oni, jako novodobí gladiátoři, kteří bojují za zákon. Protože jsou bratři, a jeden nepotopí druhého, i když je to na hraně zákona. Nejlepší je, když se veliteli doma ze synka vyklube neonacista, který chce nastolit konečně pořádek, to by se i těžko kolegům vysvětlovalo. Nemluvě o zacházení s policisty ze strany státu, žádná růžová procházka státní službou se rozhodně nekoná, proto spolu kolegové pevně drží partu. A pokud přijde nováček, nemá to lehké. Buď se přizpůsobí, nebo odejde. A on přišel...tenhle film nejde do silné hloubky. Pustí sondu do soukromí zásahovky, ale ukáže ji v rovině spojenou s italskou politikou, málo řešící sociální politiku, ilegály, drogy, a úplně klidně pochopíte, proč policie je skutečně mírně klerofašistická. Asi tenhle film není pro každého.,ale pokud se zajímáte o dění kolem sebe a tuhle krásnou zemi, je prostě váš. (13.11.2013)

POLICEJNÍ SÍLY, BANDA PĚKNEJCH ZMRDŮ.... /// Těžkooděnci. Jednotka den ze dne populárnější. Kdo jsou ti, jenž stojí na stadionu čelem k fotbalovejm fandům (???), jménem radnice vyklízej byty a bráněj demonstracím či bitkám ,,ultras“? Cesta do nitra policejních bastardů, jejichž ochranou proti přesile je brutalita, a se kterejma bych asi vyrazil čistil zemi od ,,té lůzy“. ŽIVOTU NEBEZPEČNÁ ZÁBAVA a věci, který tady nevedou ani tak k jejich nenávisti, jako k touze natočit další dokument. Jestli na tom má větší podíl super muzika, policejní teror, konání dobra nebo tuny sraček můžete posoudit sami. Příběh totiž vyvolá hodně pocitů i otázek, což je jeho další plus. Bejt policajtem..... je totiž poctivá práce! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Carlo Bonini číst nebudu. 2.) Líbí se mi, když je vyklízenej rumunskej tábor. 3.) Rád si poslechnu dobrou muziku. (Aha, tak co tohle?) 4.) Thx za titule ,,TomStrom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (12.06.2012)

V Taliansku si už tiež uvedomujú, ako im tam ten multikulturalizmus krásne zlyhal, tak si aspoň natočili film, kde talianski cigáni bijú rumunských a albánskych cigánov. Každopádne má svoj prínos, je odrazom aktuálneho stavu, ktorý sa zdá bezvýchodiskový a mám pocit, že môže skončiť len občianskou, ak nie svetovou vojnou. Z tej thrillerovej stránky je film priemerný, myšlienkou je nadpriemerný. (16.03.2017)