Wolf Creek 2

Pokračování nebo remake, možná to vyjde na stejno. Není snad ani třeba zdůrazňovat, že svým způsobem jde o samoúčelnou podívanou, v níž samozřejmě následují mnohočetné akce brutality. K tomu nepříliš složitý příběh. Jediným kladem je snad dobrý herecký výkon psychopata s démonickým úsměvem, který je hlavním tahounem celé té hrůzostrašné historie. Nehodlám se rochnit v podrobnostech a rovnou říkám, že se mi to nijak zvlášť nelíbilo. (08.11.2014)

,,VÍTEJ V AUSTRÁLII, HULIBRKU!“… /// Mick Taylor nemá rád drzý policajty a turisty. Budiž – policajti jsou (vobčas) pěkní čuráci, a turisti… – hlavně ti v tomhle kousku se tak chovaj, takže jim to vlastně patří. Já zas nemám rád lidi bez pudu sebezáchovy, takže bych vlastně Mickeovi měl fandit, zvlášť, když má vytříbenej smysl pro humor. Ale jinak je to spíš nuda, ve který se honí oběti autem nebo s puškou v ruce, a kterou oživí venkovskej Aussiem svojí dovedností ovládat víc zbraní či dopravních prostředků (vlak? Hmm, tak asi příště…). Horor(?), kterej nemá čím překvapit. Snad jedině ten týpek, co by jako prej přežít chtěl… Z takový tý vobyčejnosti vystupuje až závěrečný hnízdečko hrůzy a velká dávka patriotismu. Abych pravdu řek, moc mě to nebere. Nemá čím. Do Austrálie nejezdím, magor taky … /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že nejrychlejší cesta k srdci chlapa vede přes hrudník. 2.) Lítající klokan? Neznám. Lítající kamión? No jo, Austrálie… 3.) Thx za titule ,,K4rm4d0n“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ ne (05.05.2014)

Pokračování Wolf Creeku je mnohem zdařilejší, než byl díl úvodní. Greg McLean roztáčí tuhle mašinu do plných otáček již od úvodních minut, kdy si Mick zadělá na slušný body count, aby pár mordů vystřídala snad hodinu trvající naháněčka. Doposavaď má film neuvěřitelné tempo, kde samozřejmě musí divák počítat s projevením jisté dávky tolerance vůči logickým nedostatkům, no je třeba dodat, že nějakým extra kiksům a pitomostem se tvůrci úspěšně vyhnuli. Poslední půlhodinka je trošičku z jiného soudku, kde jsem si vzpomněl na tyhle dva kousky. Ono ostatně těch přirovnání by šlo použít víc v celém průběhu, ale označit tenhle filmek za vykrádačku mě to nenutí, protože výsledná funkčnost je hodně dobrá. Za sebe jsem očekával větší porci torture, což ale vůbec neznamená, že to považuju za bod mínusový, takže já opravdu nemám moc na co si stěžovat. V letošním zatím dost chabém roce tohle patří k nejlepším hororovým novinkám. Jako drajvovaná naháněčka se dá tohle doporučit. 90% (20.04.2014)

Uplynula už docela dlouhá doba, co Greg McLean rozvířil vody hororového žánru svou celovečerní prvotinou Wolf Creek a hned si tento australský kousek získal velkou řadu příznivců. Mezi nimi i mou maličkost. Do té doby jsem neměl moc zkušeností s protinožci, ale Mick Taylor všechno změnil. Krokodýl Dundee pro něj není žádnou konkurencí a jediné co oba spojuje je jejich pěkný nůž a suchý humor. S láskou k přírodě je to už trochu na štíru a o zvířatech se už raději bavit nebudeme vůbec. Hláška „Soráč, Skippy“ mluví za vše. McLean však nechtěl jen bohapustě kopírovat jedničku a tak dal hlavnímu záporákovi více prostoru a především navýšil počet možných obětí. Divák si tak musí rychle přivyknout, že tentokrát to nebude jen o „mučení“ nebohých turistů (což možná někteří přivítají s nevolí), ale že Mick Taylor dá naplno pocítit svou krutost všem, kdo mu byť jen na okamžik zkříží cestu. Na rozdíl od jedničky se začátek nevleče a atmosféra tak velmi rychle začne nabírat příjemné grády. Musím sice trochu tvůrce pokárat za až moc viditelné digitální efekty, ale zas na druhou stranu se tu objeví celá škála solidních hlášek a nezapomenutelných scén. Krutosti a morbidnímu apetitu našeho zabijáka nelze vyčíst vůbec nic. Jediné co mi trochu nesedlo, bylo to vrahovo doupě a zbytečně zdlouhavý finish. Proč to vlastně tak celé dopadlo? Je mi to popravdě jedno, ale hlavně že snad bude trojka. (06.10.2014)

Turisti, ktorí sú zvedaví na pozoruhodný meteorický kráter Wolf Creek zase raz doplatia na svoje potulky, keď si ich v oblasti vyčíhne miestny lovec s vraždiacimi chúťkami. Pokračovanie vcelku obľúbeného ozploitationu na seba nechalo čakať dlhých 8 rokov, no na jeho kvalite sa to našťastie negatívne neprejavilo, keďže je v podstate porovnateľné so slušnou jednotkou. Akurát, že misky váh sa z vážnej, temnejšej roviny presunuli viac do roviny svižnej a zábavnejšej, kde si to zabijak Mick už od začiatku vyložene užíva a nedrží sa späť. V niektorých ohľadoch to myslím jednotku prekonáva a celkovo ide o príjemne drsnú, zábavnú žánrovku, pri ktorej sa človek nenudí. (20.04.2014)