Reklama

Reklama

Císařův pekař - Pekařův císař

  • Československo Cisárov pekár a pekárov cisár (více)

Obsahy(1)

Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)

(více)

Recenze (616)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Áno, Werich bol pán herec a táto rola bola pre neho ako stvorená. Už len jeho hlas je tak príjemné počúvať a to kľudne nech aj kričí. Je mi jasné, že tento film bol zneužitý komunistickou agitkou a Werich sa na nej podieľal veľmi rád a ochotne. Ale veď vlastne všetky rozprávky sú tak nejak ľavicové a mne sa tá myšlienka toho, že ak všetci dáme ruku k dielu, tak spoločne bude každý spokojný, dosť páči. Utópia, ale presne taká má byť rozprávka. A navyše to bolo často aj dosť vtipné. A piesne dobré. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Tohle je ten oslavovaný Werichův opus? Mně to přijde jak nesmělá satira na totalitní režim, a taky to je. Golem je rudý režim a vrchnost i chudáci jsou jemu podřízeni. Monarchie není žádána. A když se rozezní Werichova budovatelská óda na to, co všichni společně dokážou, nazpívaná zřejmě z donucení, aby to celé nezakázali, nebylo co řešit. Hrozný film. Barvy, ozvučení a všechno kolem v poločasu rozpadu. Neděkuji, jsem pustil telku a náhodou to dávali. Krize. Nikdy jsem to nedodíval, až nyní, a o ničem. Snad jen herecké výkony to spasily. 20% ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Film, který mě provází od nejútlešího dětství. Má své klady i své řekněme ostré hrany. To okaté budovatelské nadšení vadilo i Voskovcovi, proto se na film nikdy nepodívat a kroutil hlavu nad tím, do čeho se to Jan pustil. Já už hlavou nekroutím, spíš mi v ní tak trochu vrtá, jak by asi film vypadal, kdyby ho dotočil Krejčík ... ()

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta u nás filmu nic dobrého nepřinesla a ani tento film není výjimkou. Že je tu všudypřítomná agitka, to se dá pochopit, v roce 51 to jinak ani nešlo, ačkoli mi leze na nervy hrozným způsobem. Co je však naprosto neodpustitelné, jsou dehonestující proletářské vtipy vůči šlechtě a císaři samotnému. Lid nikdy v dějinách nic neznamenal: když ano, bylo z toho akorát krvavý vraždění, veškerý dějinný a národnostní posun vždy představovala aristokracie. Werich si s Rudolfem taky není fyzicky až tak podobný, jak jsem se tu dočetl, nemluvě o tom, jakej je tu z něj rozmazlenej ukřivděnej hloupej chudáček - ve skutečnosti šlo o císaře velmi chytrého, s širokým kulturním a vědeckým rozhledem (samozřejmě své doby). Tento film je jen strašná komunistická slátanina. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

První polovinu veskrze ovládá bravurní Werichovo ztvárnění dekadentního, rozmazleného a dětinského císaře, skrze které mimojiné jakoby mimochodem skvěle oživuje archaickou slovní zásobu ("fedrpuše nebudou"). Polovina druhá, narvaná budovatelským kafráním street-wise pekaře, už trochu na nervy místy leze. Ne třeba proto, o čem káže (doba taková žádala si to prostě zkusit), ale jak to dělá připitomněle a průhledně. Dá se to přejít ale tím, když čistě zobjektivníme scény typu "protagonista se zmatlá červeným a slivkou, načež začne, aniž by se někdo ptal, zpěvně hlásat o utopických krásách socialismu." Ruku na srdce, komu z vás se to nikdy nestalo? ()

Galerie (136)

Zajímavosti (111)

  • Režisér Jiří Krejčík povedal o natáčaní a Janu Werichovi (císar Rudolf II./Matěj Kotrba): "Werich bol gejzír nápadov, ale nebol tak vytrvalý, pri písaní scenára. Pochopil som funkciu Jiřího Voskovca v ich autorskej dvojici. Keď som sa stretol v roku 1967 s Jiřím Voskovcom v New Yorku, potvrdil mi môj dohad. Ak sme točili s cisárom Rudolfom, tak to išlo od ruky, horšie bolo, keď prišli scény s pekárom Matejom. Werich totiž, keď bol bez fúzov, nebol tak fotogenický: jeho tvár bola guľatá, mäsitá a nie príliš plastická. Scény nevychádzali. Pri filmovaní bolo nutné, aby bol už o deviatej ráno v ateliéri - s nalepenými fúzami a pripravený. Dve hodiny ho robili maskéri, takže vstával po šiestej hodine. Nebolo divu, že o deviatej v ateliéri síce bol, ale mrzutý." (Raccoon.city)
  • Věra Waldhansová (dvorná dáma) bola jedna z manekýnok, čo si vo filme zahrala. Táto manekýnka bola hluchonemá a venovala sa výuke začínajúcich modeliek. Počas natáčania sa zamilovala a vydala za asistenta filmu Brožíka. (Raccoon.city)
  • O milenke Rudolfa II. (Jan Werich), Kateřiny Stradovéj (Marie Vášová), historické pramene neuvádzajú príliš veľa informácií. Narodená roku 1579 ako nemanželské dieťa talianskeho zlatníka a umelca Ottavia Strada, ktorý pôsobil na pražskom dvore vo funkcii antikvára Rudolfových zbierok. Pokrstená bola ako Anna Marie, neskôr sa jej z neznámeho dôvodu začalo hovoriť Kateřina. Rudolf II. ju poznal od jej detských rokov a urobil ju svojou milenkou ešte predtým, než oslávila 15. narodeniny. Splodili spolu 6 detí ktoré ale neboli právoplatný dediči tronu nakoľko sa nikdy nezosobášili. Všetky deti získali vznešené priezvisko d'Austria a tešili sa na dvore vážnosti. Milovaná Kateřina prežila Rudolfa II. o 17 rokov, a o jej osude sa po Rudolfove smrti nedochovali žiadne správy. (Raccoon.city)

Související novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama