Reklama

Reklama

Císařův pekař - Pekařův císař

  • Československo Cisárov pekár a pekárov cisár (více)

Obsahy(1)

Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)

(více)

Recenze (616)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Veselý film z neveselé doby. Jan Werich v něm září, nehledíc k tomu, že poměrně hezky vystihl povahové rysy skutečného Rudolfa II. Některé fóry skvostné, k zulíbání. Škoda, že Werich měl v té pitomé době tak málo příležitostí natáčet filmy, i když na druhou stranu, buďme rádi za to je. Mohlo to být i horší... ()

Reklama

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Jedni tuto klasiku vyzdvihují do nebes, jiní ji zase nesnášejí a to nejen zde na CSFD, ale i v mém blízkém okolí. Já zůstávám někde uprostřed. Líbí se mi samotný příběh, Golem i vynikající Jan Werich, který se se svou dvojrolí popasoval opravdu excelentně, spousta vtipných situací i dialogů, stejně jako alchymistické hrátky, jenž dopomohly k vytvoření nezapomenutelné atmosféry. Klady jasně vítězí a tak i v tomto případě dávám nadprůměrné ohodnocení… ()

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Padesátá léta u nás filmu nic dobrého nepřinesla a ani tento film není výjimkou. Že je tu všudypřítomná agitka, to se dá pochopit, v roce 51 to jinak ani nešlo, ačkoli mi leze na nervy hrozným způsobem. Co je však naprosto neodpustitelné, jsou dehonestující proletářské vtipy vůči šlechtě a císaři samotnému. Lid nikdy v dějinách nic neznamenal: když ano, bylo z toho akorát krvavý vraždění, veškerý dějinný a národnostní posun vždy představovala aristokracie. Werich si s Rudolfem taky není fyzicky až tak podobný, jak jsem se tu dočetl, nemluvě o tom, jakej je tu z něj rozmazlenej ukřivděnej hloupej chudáček - ve skutečnosti šlo o císaře velmi chytrého, s širokým kulturním a vědeckým rozhledem (samozřejmě své doby). Tento film je jen strašná komunistická slátanina. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Není příliš těžké milovat tuto pohádku pro její komediální aspekt, ale čím jsem starší, tím jsem si vlastně nejistější, co s tou ideovou částí. Werich to zřejmě myslí dobře, a tím je to také v souvislostech smutnější. Jisté je také to, že Kateřina i hraběnka Strádová jsou samice, jaké české pohádky moc nepamatují. Film je také hodně vymazlený po formální stránce, navozování rozličných atmosfér od drastického hororu přes mystické seance a komediální eskapády působí přirozeně a působivě v každé poloze. Kostýmy jsou bez debat dokonalé. Ale největší poklad dozajista představuje přehršel perfektních hlášek. ()

Galerie (136)

Zajímavosti (111)

  • Existuje viacej zostrihov a minutáži filmu. Najprísnejší boli cenzori vo Fínsku, kde bol film zostrihaný do najkratšej dĺžky vôbec 2 850 m, čím má film iba 104 minút. (Raccoon.city)
  • Pôvodný režisér Jiří Krejčík si vyberal celkovo z 12 vtedajších manekýnok do úloh dvorných dám. Nakoniec si ich do filmu vybral 5. Annu Pitašovú, Věru Waldhansovú, Idu Lahodovú, Dagmar Moulíkovú-Janečkovú a Věru Chytilovú. Réžiu nakoniec prevzal Martin Frič, ale Krejčíkom a jeho asistentom Ladislavom Rychmanom vybrané manekýnky si už ponechal. Zatiaľ čo režisér Krejčík chcel dvorné dámy v deji viac využiť, pod vedením Friča sa ich pôsobenie scvrklo na komparz. (Raccoon.city)
  • V Prahe je múzeu alchýmie s názvom Speculum Alchemiae, ktoré sa nachádza v centre Prahy v historicky najstaršom dome v metropole. Tu, podľa tu nájdených písomností, v dobe renesancie alchymisti vyrábali elixíry a neušľachtilé kovy menili na zlato v čase Rudolfa II. (Jan Werich). Keď alchymisti boli podporovaní kráľom, z bezpečnostných dôvodov alchymisti pracovali potajomky, buď v podzemí alebo vo vežiach. Podzemná časť múzea je rozdelená do niekoľkých miestností. Jedna je laboratórium, v ktorom sa vyrábali všetky elixíry. Druhá je potom transmutačná, v ktorej sa alchymisti sústredili na prácu s kovmi, na premenu kovu na tekutiny, prípadne potom na zlato. Nasledujúce 2 menšie miestnosti sú bývalé sklady a ako posledný sa tu nachádza alchymistická skláreň  Alchymistické laboratóriá sa našli vďaka povodniam v roku 2002. Rekonštrukcia prebiehala zhruba 10 rokov a ako múzeum ich otvorili v roku 2012. (Raccoon.city)

Související novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama