Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHrají:
Jan Werich, Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Jiří Plachý st., Zdeněk Štěpánek, František Filipovský, František Černý, Václav Trégl (více)Obsahy(1)
Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)
(více)Recenze (616)
,,Ty nevěříš na elixíry?" / ,,Ne... protože je vyrábím." . . . Výpravná historická hříčka s oživením zajímavé legendy o Golemovi a alchymistech, s patřičnou dávkou humoru, krásnou ukázkou lidských charakterů v souboji o jistou moc a (bohužel také) přidanou budovatelskou hodnotou v (ne)slavně proslulé písňové vložce. Při celkovém nadšení z téměř dvou a půl hodinového filmu nakonec přivírám oči nad těmi pár minutami a závěrečním vyzněním a sahám po plném počtu. Martin Frič díky několika osobitým filmům zůstal pro mne filmovým průkopníkem i v rámci poválečného období, Císařův pekař je jedním z nich. Ve spolupráci s hvězdným obsazením a scenáristy vytvořil celou řadu nezapomenutelných hlášek, komických scének, z nichž některé milo zavánějí takovým hodně lidovým humorem prvorepublikových veseloher, v jiných jsem zase vnímal tak trochu předvoj legendárních crazy komedií nasledující dekády. Frič si dokázal zde do hlavních i vedlejších rolí prosadit celou plejádou prvorepublikových herců, velkým přínosem pro film byl zejména návrat Nataši Gollové, která ani po sedmi letech od posledního filmu z doby Protektorátu neztratila svoje kouzlo a zhostila se roli Kateřiny / Sirael s velkým šarmem sobě vlastním. Úžasně jsem se bavil i nad jedinečně sehranou čtyřkou záporáků bojující o získání šému, z nichž v překvapivě komediálním výkonu vyčnívá zejméne Zdeněk Štěpánek. Tentokrát zde patřičně doceněný ČS. film, i když osobně v něm vidím daleko víc, než pouhou konzumní vánoční pohádku, za jakou Cisařova pekaře má dnes asi většina televizních stanic. 85% ()
Nejen na svou dobu a na české poměry - skutečný megafilm. Tehdy rekordní rozpočet (téměř třicet milionů Kčs), obrovské množství komparzistů, legendární kostýmy, které jsou dodnes uloženy v ateliérech na Barrandově, jako kulturní dědictví naší země a hlavně - plejáda těch nejlepších herců v čele s dokonalým Janem Werichem, kterého si zde užijeme hned dvakrát. Druhý díl (Pekařův císař) mám o něco radši, ale celé dílo je naprosto bravurně natočeno i zahráno. Úplně nejradši mám pak scénu, kde je rozebírána sluneční soustava a jako planety poslouží kalichy s vínem. Skvost mezi českými filmy, který si v televizi nikdy nenechám utéct. ()
Veselý film z neveselé doby. Jan Werich v něm září, nehledíc k tomu, že poměrně hezky vystihl povahové rysy skutečného Rudolfa II. Některé fóry skvostné, k zulíbání. Škoda, že Werich měl v té pitomé době tak málo příležitostí natáčet filmy, i když na druhou stranu, buďme rádi za to je. Mohlo to být i horší... ()
Dělá to a ten zase ono, a všichni dohromady udělají moc. Pro mě je nejpřitažlivější postavou Vladimír Leraus. Je ze všech nejpřirozenější. Netají se tím, oč mu jde, jde si za tím, a dobře mu sekunduje i další přímá lidská duše, kterou hraje František Filipovský. Oživí Golema, chce aby mu sloužil, ale Golem ho neposlouchá. Poslechne ale Jana Wericha, a má sloužit všem lidem. Z Golema si udělají pekárnu a tančí kolem a zpívají si, takže socialistické hospodářství mělo z takových výtečníků radost...Ale nepochybně úhlů pohledu na tenhle film je mnohem více, než je možno natlačit do pár vět. ()
První polovinu veskrze ovládá bravurní Werichovo ztvárnění dekadentního, rozmazleného a dětinského císaře, skrze které mimojiné jakoby mimochodem skvěle oživuje archaickou slovní zásobu ("fedrpuše nebudou"). Polovina druhá, narvaná budovatelským kafráním street-wise pekaře, už trochu na nervy místy leze. Ne třeba proto, o čem káže (doba taková žádala si to prostě zkusit), ale jak to dělá připitomněle a průhledně. Dá se to přejít ale tím, když čistě zobjektivníme scény typu "protagonista se zmatlá červeným a slivkou, načež začne, aniž by se někdo ptal, zpěvně hlásat o utopických krásách socialismu." Ruku na srdce, komu z vás se to nikdy nestalo? ()
Galerie (136)
Zajímavosti (111)
- Výpravný kostým hraběnky Stradové (Marie Vášová) šili odbornice ve studiu na Barrandově 120 hodin. (sator)
- Keď videl film vtedajší minister kultúry Zdeněk Nejedlý, bol zhrozený. Podľa neho film nedostatočne propagoval robotnícku triedu. Došlo to až tak ďaleko, že Nejedlý film dokonca zakázal a tento zákaz trval až do konca jeho funkcie ministra kultúry 31.1.1953. (Raccoon.city)
- Alchymista Scotta (František Černý) ve filmu použil k oblouznění císaře Rudolfa (Jan Werich) směs žitné, rumu a morfia, přičemž to vydával za elixír mládí. Morfium by ale ve své době nemohl mít, jelikož to bylo oficiálně objeveno až v roce 1805. (Nick321)
Reklama