Dařbuján a Pandrhola

Žil byl chudý havíř jménem Kuba Dařbuján, který měl (tzn. s manželkou si vyš*kali) dvanáct dětí. Děti každý den doslova prosily o jídlo, přesto si Kuba se svými přáteli každou chvíli zaskočil do hospody na pivo (a jednou dokonce na jitrnice, na které padly dlouhodobé úspory jedné z havířských manželek). Za kmotra pro svou nejmladší dceru odmítl Boha i Ďábla, protože si přece může vybírat :-), a do místního pivovaru přivedl celou vesnici, aby nenáviděnému sládkovi drze vypila jeho těžce vydřené zásoby. Ať žije socialistická masírka!!! P.S.: Ani si nepamatuje, že má dceru jménem Maruška, k*etén. (28.10.2016)

Stále jsem nemohl najít pravou cestu k téhle sociálněkritické pohádce. Až dnes, s odstupem doby, se ukazuje, že vrchnost je vrchností, ať máme feudalismus, kapitalismus, socialismus nebo opět kapitalismus. Ti nahoře prostě lidi nezajímají, jak říká Dařbuján: čerte, tebe nechci, peklo je stejně nespravedlivé jako ti nahoře! Spojením pohádek Kmotřička smrt a Dobře, že je smrt na světě vznikl příběh, který dojme i rozesměje. Tvůrci současných pohádek můžou jen závidět, jelikož příšernosti, které vypouští na světlo boží, jsou jen plevami bez zrn... (02.01.2011)

Velmi silný dobový schematismus ruší jinak docela pěknou a dobře natočenou pohádku. Bez otěží doby by byla možná jednou z pohádek vůbec nejlepších (škoda toho hypertrofovaného sociálně-kritického tónu) a to hlavně co se hereckých výkonů týče, ne nadarmo ji režíroval nestor české režie Mac Frič (tehdy ovšem zase už znovu Martin). Zajímavý je tak typický lidově morbidní scénář i celá ta studiová stylizace společná pro většinu pohádek točených v těch letech (Hrátky s čertem coby zjevný příklad), kulisy jsou možná až příliš kýčovité, ale přesto mají svůj zvláštní nostalgický půvab...stejně jako celá tahle pohádka na náměty režimem protěžovaného Jana Drdy... (26.01.2007)

Jedna z klasik staré školy, kterou zná snad každý. A musím potvrdit, že i já si tento styl vyprávění, kamery a osvětlení někdy rád připomenu. Je to návrat do starých let se starou slavnou filmovou bandou, s níž u žádného projektu nešlo sáhnout vedle. Dařbuján a Pandrhola je toho důkazem. 70% (24.12.2015)

V roku 1959 natočil režisér Martin Frič rozprávku "Dařbuján a Pandrhola". Je to príbeh o chudobnom Dařbujánovi, ktorý sa musí starať o svoju veľkú rodinu. Uživiť ich je takmer nad jeho sily. A do tejto biedy sa mu narodí ďalší potomok. Tomu sa však stane krstným otcom samotný Smrťák. S týmto novým kmotrom sa Dařbuján dohodne na tom, že budú spolu pracovať na tom, že sa z chudobného uhliara vypracuje na bohatého ľudového liečiteľa. Všetko sa to však zvrhne do toho, že závistlivý a lakomý Pandrhola Smrťáka uväzní, a tým pádom na svete nemôže zomrieť žiadna živá bytosť. To spôsobí chaos, ktorý bude musieť poctivý Dařbuján uviesť na správnu mieru. Dařbujána stvárnil Jiří Sovák, Pandrholu si zahral Rudolf Hrušinský a v úlohe Smrťáka exceloval Václav Lohniský. Bol to úchvatný herecký koncert pod taktovkou skúseného režiséra. **** (11.11.2023)