Je to jen konec světa

Nový film Xaviera Dolana mě zklamal. Pro mě to byla užvaněná nuda doplněná přehnanými, nic nesdělujícími, hysterickými výstupy hlavních představitelů. Na Gasparda Ulliela v hlavní roli se hezky koukalo, ale to byl asi jediný pozitiv trochu zbytečného snímku. Opravdu jsem se snažila nalézt v ději poetiku, o které se mluví, ale vyjma docela působivého konce, jsem viděla jen hezky stylizovanou nudu. (11.07.2016)

Rodinné hádky jsou hysterické a to obzvlášť, když se v nich zrcadlí léta zamlčená traumata. Film plný rodinných hádek ovšem nemusí být nutně hysterický a jeho tvůrci by měli předem zvážit, do jaké míry převezmou rétoriku postav, které se v něm vyskytují. Bohužel excesivní, pocitový a do sebe zahleděný Dolan se stal ukázkovou obětí tohoto nerozvážného přístupu k tématu. _____ Příběh o barierách lidské komunikace je tematicky nejblíže, co kdy měl Dolan k Michelangelovi Antonionimu. Odehrává se na ploše jednoho dne a protagonista v něm soukromě postupně promluví se všemi rodinnými příslušníky, přičemž vždy poodhalí něco víc ze zamlčených bolístek. Nakonec přijde povinná katarze. Queer pop impresionista Dolan inscenuje konflikty složené z menších konfliktů v dlouhých scénách hysterického ječení, pasivní agresivity a machistických póz. Postavy jsou hlavně nositeli postoje, který extrémním způsobem dávají na odiv. Je to podstatně víc konverzační film, v němž režisér krotí svou tendenci vyprávět mizanscénou a populární hudbou. Jeho etablovaný styl doznal od prvních počinů jistých změn. Je to jen konec světa se ale pro režiséra nejeví jako výsledek nějakého dospělejšího směřování. (09.07.2016)

Xavier Dolan je vo svojich 28 rokoch majstrom atmosféry. Rôznymi uhlami kamery, pestrými farbami a predovšetkým (ako vždy) geniálnym výberom hudby, si s mojimi pocitmi 97 minút robil čo sa mu zachcelo. Na jeho vizuáli som závislá čím ďalej, tým viac. S príbehom to ide skôr opačným smerom. Tak ako ma v tomto smere sklamal Tom na farme, ani táto melodráma ma úplne neočarila. A rozhodne na to mala predpoklady, no nedostatok priestoru. Jemne sa načrtá strach, bolesť, výčitky, chyba v komunikácii, surová ignorancia - toto Xavier proste vie, vyžíva sa v tom. No tentokrát ako keby sa ponáhľal, v mnohých momentoch dialógy iba kĺžu po povrchu, aj s tak vynikajúcimi hercami ako V. Cassel a N. Baye. Dolan tak za necelú hodinu trištvrte rozhodne ani na sekundu nenudí, avšak nenapĺňa potenciál. Vôbec by som sa neurazila, keby som bola s Louisom na návšteve dlhšie. Režisér sa opäť premieta do hlavnej postavy minimálne cez sexuálnu orientáciu, i keď tentokrát jej nedáva dôležitú úlohu, akoby sa z tohto už vyrozprával - som teda zvedavá, s čím príde nabudúce. (30.07.2017)

Převedení divadelní hry na velké plátno bývá často ošemetné a vymstilo se to i Dolanovi. Film je veskrze konverzační, ale dialogy jsou často vyprázdněné. Režie je jako vždy výjimečně autorská a bezchybná, v postavách se dá poměrně dobře vyznat a technická stránka filmu je očekávatelně kvalitní. Přesto tomu něco chybí. Hudba tentokrát nehraje zdaleka takou roli jako ve starších Dolanových filmech a je to škoda. Hudba Gabriela Yareda je nezajímavá a šablonovitá, o to více si může divák užít pověstné klipové sekvence: první je zajímavá hlavně použitím známého europopu od O-zone, který hraje prvně diegeticky, aby se zvukově přelil do nádherně atmosférického flasbacku. Druhé ohlédnutí do minulosti je ještě intenzivnější - tohle Dolan jednoznačně umí a měl by se toho držet. Víc romantickou a přitom erotičnem sálající scénu jsem dlouho neviděl. (16.11.2016)

A to som veril, že z toho bude zaujíimavý film, ktorý ma maximálne pohltí. A hoci tu zaujímavé momentky sú, vôbec nemám pocit, že tvorcovia nám nakoniec reálne predostreli to, čo by sme všetci viac chceli. Neviem či je divadelná hra lepšia, no jediné čo môžem ozaj posúdiť je fakt, že minimálne tu nemáme katastrofu ako v prípade "London Road". Myslím si, že postavy sú spracované dobre a aj tie dialógy sú celkom zaujímavé. No miesto, kde "It´s Only The End Of The World" pre mňa zlyháva je spôsob, akým je celý tento film daný dokopy. Je to v podstate film len o monológoch a dialógoch. Monológoch, ktoré venujú všetci členovia rodiny Louisovi a jeho občasné malé odpovede, ktorými nám povie, že vie aj rozprávať. A povie pár viet a potom sa buď všetci hádajú. Ale väčšinou sú to všetko len monológy. A keď tie monológy trvajú niekedy aj 10 minút, tak za chvíľu to už skutočne unavuje. A ja sa priznám (a toto sa mi stáva málokedy), že som chcel pri filme spať. Uspávalo ma to, nudilo ma to. Trvalo to príliš dlho na to, aby som v tom tú hĺbku ešte videl. A to nie je dobrý signál. Ako aj v závere som mal pocit, že sme sa dokopy nič nedozvedeli. Nebudem tu vysvetľovať, lebo by sme išli do spoilerov, ale nemám pocit, že by mi film dal veľa. Okrem toho muzika. Väčšinou výborná, no okrem toho tu musí zaznieť aj najväčší hit aerobiku a roku 2004, ktorý som dúfal, že už nikde počuť nebudem. Neviete o čom hovorím? Kliknite sem. Takže keď si to dám celé dokopy, je to film, od ktorého som ozaj očakával viac, no rozhodne je to film, ktorý má čo povedať. Zvážte si podľa toho. Hodnotenie: C+ (26.03.2017)