Maniak

Varování migrenikům, epileptikům, čerstvě zotaveným z otřesu mozku a dalším hrdým majitelům nejrůznějších neurologických poruch a mozkových poranění: vyserte se na to a radši si doma pusťte osmdesátkový originál. Půl druhého kila za kinolístek lze promrdat i lépe než horečnatým válením po podlaze s pěnou u huby. (12.02.2013)

Nešťastně zamilovaný obrázek sériového vraha přímo z pohledu jeho očí. Vidíme sled vražd v L.A, šílenství uvnitř mysli, střípky z backstory. Krve a skalpování je tu plno, ale není to tak prvoplánové, není to ten dojem, který si odnést. A jelikož se jedná o artový film, nebýt tam tolika krve a skalpování, čepelí skrz čelist, asi bych se hodně rychle unudil. Ale takhle... rozhodně zajímavý počin v tomto okrajovém subžánru. Elijah Wood potvrzuje bizarní fakt, a to že se dobře hodí na dvě role - ztrápeného hobita a zvrácenou lidskou bestii. (03.05.2013)

Maniak mě neoslovil, žádný zázrak jsem tu neviděl a ta hudba to hodně podělala, vůbec se mi nelíbila a byla strašně nemoderní, vyměnil bych jí spíše za tu klasiku, jen Goodbye Horses mě zaujala. Je to pohled do choré hlavy maniaka v podání Elijaha Wooda. Přidávám alespoň jednu hvězdu za tu kameru z pohledu první osoby. (31.10.2014)

Maniak vypadá jako něco, co dnes mohl točit Dario Argento, kdyby na prahu nového tisíciletí nezesenilněl. Khalfounův film připomíná Argentovu tvorbu (a vůbec italské giallo v letech největší slávy) mnoha znaky: Tím nejzjevnějším je extenzivní využívání hlediskových záběrů, ale opomenout nelze ani součinnost brutálního násilí a zdůrazněné sexuality, motiv panenky / figuríny, vrahovu psychickou labilitu s původem v dětském traumatu, užívání ikonických giallo zbraní (nůž, břitva, sekáček), halucinační scény, znepokojivou elektronickou hudbu a dekorativní obrazové pojetí (často přítomné tapety s květinovými vzory, opakované užívání červené barvy). Hned první vražda je dokonce provedena identickým způsobem jako v Argentově Děsu v opeře. Potěšilo mne, že převládající POV perspektiva je využita důkladněji než jen jako prvoplánová atrakce - režisér si sice občas pomáhá vrahovými pohledy do zrcadla, ale většinou je jeho zneviditelněná mimika zajímavě nahrazena jednak změnami v jeho dechu a pak také možností přesně sledovat pohyb jeho zraku. Je mi skutečně líto, že jsem se tímhle filmem nechal zlákat až na základě recenze v Cinepuru a minul jsem ho v kině. (05.05.2013)

Maniak (2012) je rozhodně snímek, který stojí za širší pozornost a tím myslím opravdu pozornost všech či většiny filmových příznivců. Už technika, jakou je tvořen je zajímavá, nová, neotřelá .. Někomu může vyhovovat, někomu nikoliv. Mne osobně oslovila a rozhodně bych se nebránil dalším snímkům takhle řešeným. Jako remake Lustigovy verze z roku 1980 rozhodně funguje. Není sice tak "špinavě-sleazy", jako původní verze (i když se o to snaží seč může...), ale to je dáno spíše věkem a technikou, která se tehdy používala ... Bohužel se najdou chyby, které jsou dost do očí bijící. Například jsou to opravdu nekvalitní herecké výkony většiny herců a hereček, dále pak podivný efekt, kdy herečka kouká maniakovi do tváře, tedy do kamery a mluví s ním, tak evidentně neví co s pohledem a s očima. Efekt má působit tak, že mluví přímo na diváka,ale skutečnost taková není, jako by koukala mimo něj, za něj, před něj, neuměla se mu podívat do očí ... Brutalita ano samozřejmě, ale není to nic zas tak extrémního na dnešní dobu a není samoúčelná, stejně jako nebyla u původní verze z roku 1980. Úžasný je zde záběr, který slouží jako pocta původní verzi, kdy kamera najede na okno automobilu a v ní je vidět postava vraha s nožem a skalpem v každé ruce ... přesně jako bylo vyobrazení na tehdejších VHSkách. Konec je výborně vygradovaný a psychická muka,která se dějí v maniakově hlavě jsou excelentně vyjádřená. Trochu možná přehnaně kritizuji, ale je to perfektní film a fakt jsem si ho užil, paráda!! Skvělá hudba a atmosféra!! A dvě poučení na závěr: 1) Maniak není z diagnostického hlediska osoba, která by primárně měla touhu vraždit. Je to osoba v mánii, tedy obrovské nadnesené náladě a radosti ... 2) Neskalpuje se od přední části hlavy. Ono to jde takto velmi těžko a ani se to skoro nikdy nepovede. V reálu se nařízne netlustší kůže na temeni hlavy vzadu a pak se vší silou odtrhne, což způsobí, že sjede až k čelu ... :-) (27.04.2013)