Spring Breakers

Zpočátku klasická Korineho socialní sonda - tentokrát do hlubin študákovy duše - se zhruba ve třetině snímku hodně násilně láme na takovou jakože moderní variaci Bonnie a Bonnie a Bonnie a Clyde. Následující gangsta lovestory nutí zakousnout do pořádnýho polštáře trapnosti a... především nudí. Jako wtf slušný, ale důvod, proč? Ale co já vím, třeba takhle dnešní adolescenti žijou (chtěli by, chápu) a já jsem jenom blbej. Stejně mám radši KIDS. (04.05.2019)

Vynikající beach noir v duchu gamesy GTA: Vice City, o jehož zvláštní atmosféru se vedle režiséra postaraly ty nejlepší jména, jako je dvorní kameraman Gaspara Noého nebo dubstepová hvězda Skrillex. O Martinezovi ani nemluvě. Tady prostě člověk pochopí, co mají taoisté na mysli, když říkají, že měkké je silnější než tvrdé. Spring Breakers představuje mimo nádherného prázdninového dobrodružství hlavně ale celkem zajímavý komentář k tomu, co se tu odehrálo za posledních dvacet let. V podstatě platí, že tak jako je Project X Human Trafficem dnešní doby, který přemístěním party z klubu do soukromýho baráku říká cosi o privatizaci prostoru (všimli jste si asi čím dál častějšího oplocování panelových sídlišť), je Spring Breakers Trainspottingem dnešní doby, který popřením univerzálního plynutí ve prospěch permanentní fantasie říká obdobně cosi o privatizaci času (youtube/videoherní generace si své zážitky mixuje bez ohledu na okolí pár stisky tlačítka sama). Scéna, ve který James Franco přezpívává u piánka Everytime od Britney, je nejen nejsilnější scénou z filmu, ale i jasným kandidátem na desítky tisíc zhlédnutí na různých videoportálech. Kdysi jsem zažil něco podobnýho na Mácháči. Jen místo coveru od Britney jsme zmaštěný a zhulený tančili pod stejdží podivný kreace absolutně mimo rytmus a mimo rytmus taky tleskali. Tehdy jsem ještě nevěděl, co Franco: „Jestli kdy chodil po zemi anděl, je jím Britney Spears.“ (13.07.2013)

Hodně mě to připomínalo atmosférou Drive. Nicméně, jedná se o typ flmu, který buď dokážete milovat jako neskutečně hluboký nebo se jen koukáte na sérii scének ve kterých účinkují sličné dívky, hraje zajímavá hudba a kameraman je borec s velkým B. Tohle nemusím vidět znovu. 40% PS: Franco zase tak extra dobrej nebyl. (15.07.2013)

Duchovní film pro svět bez Boha před diváky odhaluje planetu utkanou ze snů videoklipové hyperreality, která může být reálně hmatatelná. Stačí jen nasadit správnou pózu a čas se rázem promění z nezachytitelného plynutí do smyčkové koláže, kde minuty neodtikávají, ale pulzují stejně jako světlo neonů. Ale to vše se může velmi rychle rozplynout - stačí jen na chvíli vystoupit z pózy, jenže pak už ale není cesty zpět. Korineho DJský spin na kulturu/generaci povrchu není podvratný v tom, že by ústil do apelativního gesta jako jeho předchozí generační titul "Kids", ale přesně obráceně. Namísto varování představuje omamné a smyslově intenzivní pokušení. Zhmotňuje začarovaný krhu popkulturou hecovaného pozérství a sám sebe činí jeho součástí. Jestliže doposud měli gangstasve smyčce puštěnou "Zjizvenou tvář" nyní si vysokoškoláci budou poutět "Spring Breakers" jako ultimate vzoru jak pořádně zazlobit. Je absurdní číst reflexe, jejichž pisatelé se elitářsky vymezují vůči domnělému publiku, které bude z kina odcházet zpruzelé či zničené, protože očekávalo další disneyáckou taškařici se Selenou a Vanessou, ale při tom oni sami nadšeně skandují "Spring break forever, bitches." Příznačně tak ilustrují, že Korine není v pozici mravokárce, nebo nezaujatého pozorovatele, ani watersovsky zaujatého labužníka. Představuje naopak pro diváky stejného ďábla-pokušitele, jakým je ve filmu Alien pro hrdinky. Kdo včas neuteče, bezmezně mu propadne. (05.04.2013)

Korine - bard, hovorca a kritik MTV generácie 90-tych rokov úspešne podáva generačnú výpoveď mladých ľudí z USofA 21. storočia. Tie dialógy (meniace sa na monológy a späť, repetitívne a prázdne) - to sú úžasné a bohužiaľ pravdivé slogany tejto generácie... Veľmi zaujímavý film - aká je morálka dnešných "detí", ktoré sa nudia, chcú byť šťastné, no nevedia ako, hľadajú sa v drogách, bezduchej zábave, hlasnej hudbe, dobrodružstvách a neviazanom sexe - no nie sú schopné znášať následky. Plno skvelých scén. Telefonovanie s mamami mrazí. Scéna, ako predvádzajú Faith svoju lúpež na parkovisku pred reštauráciou je ešte desivejšia, ako samotná lúpež. Franco je coolovo slizký, totálny zmrd. Nečudujem sa Herzogovi, že má toho chlapca rád - nastavuje zrkadlo šialenstvu menom USA a robí to pestrofarebne, zadúšajúco a drzo. Čubky! (01.02.2014)