Dnes naposled

Na socialistickou kinematografii překvapivě nemoralistní, bezvýchodné a psychologicky uvěřitelné uchopení tématu alkoholismu, jež se svým nekompromisním pojetím dá řadit k dobové společensky kritické vlně snímků ur-vlny. Přesto by bez výborných herců jako je Zdeněk Štěpánek (po husitské trilogii další jeho mistrovská chameleónská proměna), František Smolík či Vladimír Menšík byl výsledný účinek asi poloviční. Bezesporu jeden z Fričových filmových vrcholů, jež má momenty, z nichž mrazí i dnes. (30.07.2012)

Ožratý jako prase jsem párkrát samozřejmě byl, ale nikdy jsem nechlastal. Nicméně svůdný hlas sirén závislostí docela znám a tenký hlásek pana Alkohola jsem párkrát taky zaslechl a ve slabých chvílích si člověk říká, jaké by to bylo vše v něm denně utápět a do mozku si nainstalovat klávesu Delete.  Ale tak naštěstí nežiju v neštěstí, abych o tom vážně přemýšlel a na těch pár svých chmur mám jiný recepty.  Fričova pozvánka do světa alkoholiků je pak výborná, příčiny spíš jen načrtne (proč asi chlastá pan továrník v padesátých letech, že?), ale s důsledky si servítky nebere. Pět alkoholiků a pět osudů: Smrt, šílenství, vězení, rodinná ostuda a byť se to na první pohled nemusí zdát, tak i komický Sovákův pátý alkoholik Zemánek dostal naloženo. Co třeba ztráta sebeúcty, hm?   Povedený, tak akorát na čtyři velký panáky, šup, šup, šup, šup a jdu...teda lezu. (27.09.2023)

Prokletí života s alkoholem pětkrát jinak, přesto bolestně stejně. Pět náhodných známých se pravidelně vídává v nálevně u Kroců. Každý v jiné fázi závislosti, každý se svým vlastním životem pomalu rozežíraným alkoholovými výpary. Když jsem sledoval zoufalého Zdeňka Štěpánka jak bytostně touží po panáku, aby nakonec zase skončil u celé flašky, běhal mi u toho mráz po zádech. Pikantní je role Vladimíra Menšíka, který své na mol opilé zákazníky vidí jen jako chodící tržbu. O necelé dvě desítky let později si jejich úděl vyzkoušel na vlastní kůži. (27.07.2022)

,,Já si teďka tohle vypiju, pak si dám prcka... a tím to hasne! Fuj, vermut už nechci. Koňak jsem už měl, whisky jsem měl. Mysliveckou, tu jsem také měl... Becherovku - s ní jsem se ještě neloučil..." Film světového formátu. Vnímám jako nadčasové a zásadní dílo domácí kinematografie v žánru dramatu ze současnosti, osobně se mi líbí ještě víc než slavnější americký film Ztracený víkend se stejnou problematikou, mnoha zhodnými kvalitami v zpracování (bohužel s poněkud násilným happyendem). Scénář nabízí detailní psychologickou studii pěti postav, každé odlišného charakteru a z jiné spoločenské vrstvy, jenž ale spájí takřka neustálá přítomnost v jedné hospodě a závislost na alkoholu. Jsou to exhibionistický hospodský frajer a podvodníček žijící jen z kšeftů na volné noze; stárnoucí holič bez rodiny s vlastní pracovnou i bytem uvnitř hospody(!); úspěšný umělec (houslista), který propadá stále více lhostejnosti k práci i vlastní ženě; inženýr s našlápnutou kariérou, který upadá pod vlivem alkoholu pomalu, ale jistě na dno v životě pracovním, rodinném i vnitřním; do pětice pak úplná troska bývalého továrníka, který už téměř nežije a vnímá víc než realitu vlastní halucinace. Vynikající herecké výkony všech zúčastněných, pokaždé si tady užiju zejména Františka Smolíka a Zdeňka Štěpánka, asi i proto, že jejich postav a tragických konců mi je tady docela líto. Líbí se mi zde i Jaroslav Mareš a jeho vtipné "obchodní" výstupy coby lehké odlehčení více méně ponuré atmosféry a taky herečky Běla Jurdová a Irena Kačírková coby sokyně v záujem o jednu z postav. Pochmurnost atmosféry vytvořená automaticky černobílým obrazem i přirozenou tmou v nočních ulicích je zde nenahraditelná... 100% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (04.07.2017)

Zajimavá sonda do života několika mužů, jejichž největší láskou je alkohol. Přestože v životě ztrácí skoro vše, nemíní se alkoholu vzdát. Škoda, že režisér Martin Frič neviděl skoro o dvacet let později fenomenálního Vladimíra Menšíka ve filmu Ikarův pád a jeho volné pokračování Tažní ptáci. Ale možná že i v tomto filmu pan Menšík čerpal inspiraci, když si zahrál malou roli hospodského. (27.02.2018)