Dnes naposled

Herecký koncert hodný mistrů. Snad nejvíc nabušené drama našimi velkými herci, co jsem kdy viděl. Parádní gradování, kdy je vidět jak alkohol postupně ničí život několika úspěšným lidem. Rozhodně jedno z nejlepších dramat československa a neprávem pozapomenutý film. Ty neprvoplánově šokující konce jednotlivých aktérů - notoriků mají potenciál státi se kultem. Bohužel o filmu neví tolik lidí, jak by si jistě zasloužil. František Smolík zde opět exceluje a to jsem si říkal, že bych mu jinou roli než roli rozumného intelektuála nebaštil. (14.01.2010)

Tak jsem myslel, že Ikarův pád je ojedinělým filmem o alkoholismu, teď vím, spletl jsem se. "Dnes naposled" je v podobném duchu, zde ovšem ještě stará garda prvorepublikových herců (štěpánek, Mareš aj.), kterým přihrává už generace nová (Sovák, Ráž, Menšík). Vskutku syrové drama o chlastu, kdy jsem sám byl zvědav, kam až Frič je schopen ve své reportáži zajít. A zašel až na konec. Byl to zkrátka machr....a já přestávám pít...dnes naposled...90% (11.12.2011)

Výtečná záležitost, cele fungující, ideálně zasazeno do bezčasí (není podstatné, že máme jakoby současnost)... Důležité jsou postavy a jejich příběhy. Nadmíru jsem nadšená všemi hlavními představiteli, poprvé smekám i před Štěpánkem, užívám si Ráže, opětovně žasnu nad Smolíkem, cením si Mareše, a světe div se, respektuji i Hegerlíkovou. Svými standardy nenarušili nic z ideální symbiózy ani Kačírková s Brodským, potěšila jsem se Sovákem i Strunou... Jediné, čeho lituji je, že kolorit byl zaplněn v komparsu ve stejné míře bývalými stary Mrázkem a Ferbasovou, jako i začínajícími Řehořem a Bohdalovou. Marta Fričová v úvodu ovšem získala cenou roli s využitím své perfektní frančiny. (26.03.2011)

Vynikající psychologické drama, kterým Frič potvrdil svou režijní všestrannost. Tahle studie alkoholismu je plná deprese a beznaděje, kterou by asi nikdo zažít nechtěl. Dalo by se říct, že Frič tímto filmem doplnil své generační souputníky (Vávra - Šťastnou cestu, Krejčík - Svědomí), kteří se do žánru psychologického filmu vydali několik let před ním (a to velmi úspěšně). Je s podivem, že se o tomhle filmu ví tak málo, já jsem se k němu dostal vlastně náhodou a považuji ho za poslední geniální film, který náš nejlepší režisér stihl natočit. 9/10 (04.05.2009)

Klobouk dolů. Přestože je to trochu překombinované a malinko černobilé (mimo jiné, žádná ženská se nenapije ani kapky alkoholu), herecké výkony vybrousily film do jasného poselství. A to je opravdu silné. Scény s prázdným bytem, vyholenou "pěšinkou", loučením s alkoholem, atd... jsou nezapomenutelné! Zajímavé je, že Vladimír Menšík je zde jako pingl a vůbec nepije. (19.06.2006)