Režie:
László NemesKamera:
Mátyás ErdélyHudba:
László MelisHrají:
Géza Röhrig, Levente Molnár, Urs Rechn, Todd Charmont, Jerzy Walczak, Balázs Farkas, Gergő Farkas, Sándor Zsótér, Marcin Czarnik, Levente Orbán (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Snímek se odehrává ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Pojednává o Saulu Auslanderovi, maďarském Židovi a příslušníkovi tzv. Sonderkommanda, jehož členové byli od ostatních osvětimských vězňů zpravidla izolováni a měli na starosti ty nejstrašnější práce. Saul chce uprostřed mašinérie průmyslového vyvražďování důstojně pohřbít svého nevlastního syna. Film přitom připomíná až „umělecký horor" a poprvé v dějinách kinematografie ukazuje Osvětim jako chaotickou a přitom bezchybnou továrnu na smrt, jejíž chod musí udržovat sami vězni. (Film Europe)
(více)Videa (3)
Recenze (405)
Geniálne natočená a famózne zahraná hrôzostrašná exkurzia do "zákulisia" nacistickej fabriky na smrť. Vypratávanie plynových komôr, drina v krematóriu, lopatovanie popola do rieky a napokon jamy a plameňomety, keď už to pece nestíhajú. Povinné kino pre každého kotlebovca a podobné neogardistické prasce, aby im trochu zaklepalo na lebku, že aj na tomto sa podieľal Tisov režim. Všetky tohtoročné anglo-americké oscarovky sú vedľa toho nudné a prázdne limonády. ()
Forma je obdivuhodna, pribeh (najma v druhom plane) silny, ale s vynimkou troch scen ma to neodpalilo. Navyse ani nepovazujem za nutne aby sa to pustalo nackom. Ti to vobec nepochopia. Na studijne ucely pre nich mame Schindlerov zoznam alebo Tiene a hmlu. Je dobre, ze to vzniklo, ale obdivujem to viac nez projekt ako plnohodnotny film. Dost mozno aj preto, ze mi tu velmi chybalo kino. 7/10 ()
V životě bych neřekl, že by mě mohlo někdy bavit dvouhodinové čumění do zátylku polodebilního maďarského žida. V pravém horním rohu obrazovky už jen chybělo skóre, v levém dolním inventář a chmatal bych po džojstyku. Stotisící první reklama na holou kost je tentokrát opravdu sugestivně, originálně, mrazivě a velmi působivě podaný FPS výlet do míst s historicky největší koncentrací okupantů palestinských území na čtvereční loket a dokonce bez obvyklých mučednických klišé. Škoda jen, že je ústřední zápletka tak kokotská. Pardon, chtěl jsem říct absurdní. Ale i tak si myslím, že už je nejvyšší čas začít se konečně věnovat té Arménské genocidě nebo točit černé komedie! ()
Krystalický syndrom "Oscar overhype" aneb téměř úplně zatmění (ne)kritické obce. Má to nezvyklou formu a příběh z koncentráku, pojďme ejakulovat extatický obdiv! "Experimentální" TPS provedení (kamera výhradně za ramenem nebo před obličejem hlavní postavy) se snaží zintenzivnit prožitek i atmosféru, ve finále ale spíše nudí a sterilizuje emoce - repetitivní hrůza koncentráku v rozostřeném Saulově okolí je jednak nezajímavá (v celém filmu se nestane vůbec nic, co by se už neobjevilo v mnoha jiných válečných filmech) a díky své nekonkrétnosti později už jen otupující (tuším, co, proč a jak se děje, ale nevidím to a děje se to pořád dokola). Záměr samozřejmě chápu - Saul je už na hrůznou realitu tábora zvyklý a je slepě motivován svým jediným aktuálním cílem, přičemž divák má tuhle krátkou anabázi absolvovat s ním - kameraman tak kopíruje jeho prioritu (najdi rabína) a ignoruje "vše nepodstatné" (denní rutinu v koncentráku). Bohužel včetně faktu, že výsledek může být poněkud kontraproduktivní. Fungovalo by to skvěle - v půlhodinovém kraťasu. Strohý příběh je inspirován skutečnou vzpourou vězňů v Osvětimi a je podle všeho zfilmován věrně; Saul samotný je ovšem figura, jíž jsem nedokázal fandit. "Pro mrtvého vzdal ses živých" - proto. Jedním z důvodů je opět forma, která osobní pohnutky o jakémsi posledním osobním rozhřešení vytlačuje kamsi na periferii a zanechává pachuť idiotsky se chovajícího hrdiny. Plusové body za absenci laciného patosu a závěr je beze zbytku skvělý, jen přišel prostě moc pozdě. ()
Abych pravdu řekla, dost jsem přemýšlela nad tímto filmem a o pocitech, které jsem z něho měla. Zpočátku jsem nechápala, kam režisér a scénárista míří, ale pak jsem to pojala po svém. Zřejmě bylo zamýšleno, abych přijala identitu Saula, stala se jeho součástí a prožívala to, co on se vším všudy. O to se zřejmě snažil kameraman, který nespustil oči ze Saula a byl k němu téměř přikován. Skutečně si nemohu vzpomenout na nějakou pasáž, vyjma konce, kde by byly záběry z trochu větší vzdálenosti. To beru jako plus a dobrý nápad, ale co jsem postrádala, byla absence mých emocí nebo jen ve velmi malé míře a v tom je ten hlavní problém. Situace, kdy se dostal Saul do stavu jakéhosi poblouznění a neadekvátnímu jednání vzhledem k dítěti, kterého chtěl mermomocí pohřbít, mě neoslovila, jak bych očekávala. Přiznávám, že jsem viděla i jiné filmy pojednávající o koncentračních táborech, které se mnou pohnuly po citové stránce daleko víc. Takže ačkoliv je tento snímek z mnoha stran velmi oceňovaný, já jako obyčejný laik musím říct, že jsem to viděla pouze na slabší čtyřku. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (10)
- Režisér Laszlo Nemes sa pri natáčaní nechal inšpirovať sovietskym filmom Choď a pozeraj sa (1985). (figliar)
- Celosvětová premiéra proběhla 15. května 2015 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)
- 107-minútový film pozostáva z 85 záberov, z ktorých žiadny nie je dlhší ako štyri minúty. (figliar)
Reklama