Vedlejší účinky

Alespoň že ten neherec Tatum zdechnul hned na začátku filmu. Sledovat ho celou stopáž bych opravdu nedal. Nebo možná dal, ale jen s Thorazinem. Rooney Maru jsem viděl naposled v "Muži co..." a tady se mi líbila o dost více. Jude Law předvedl svůj standard a Zeta-Jones mile překvapila. Možná bych šel i na 5 sluncí, ale dost mi nesedlo, že Soderbergh udělal z J. Lawa fackovacího panáka, do kterého si může kdejaká ženská praštit. To bylo trochu moc. Jinak slušná záležitost. Za mě 78% (16.06.2013)

Steven Soderbergh to pere zase jiným směrem. A znovu prakticky suverénním způsobem. Jeden z nejlepších amerických režisérů současnosti do své filmografie prakticky každý rok přidává další žánrově a tematicky zajímavý titul, který ví, jak překvapit. Tentokrát novým antidepresivem, které má stát za chybným postupem sebevědomého psychiatra. Depresivní a navenek křehká pacientka totiž pošle na onen svět svého nedávno z vězení propuštěného manžela. Jak je ale zřejmé, všechno bude ve výsledku kapku jinak, což značí i fakt, že se tu několikrát podaří změnit hlavního hrdinu a vlastně i samotný žánr. Vše podporuje jistý a odtažitý Soderbergh, který je vždy kousek před divákem, minimalistická hudba a hlavně herci. Ne všechno mi ale dokonale sedlo, takže si dám možná velmi brzy druhé kolečko!! Ale i napoprvé dobré!! (14.08.2013)

Vedlejší účinky tohoto obrazově rozplizlého filmu měly i na mě neblahý vliv, a to tak velký, až jsem zapomněl, co jsem chtěl o filmu napsat. Jedno vím jistě. S tak vynikajícím hereckým obsazením natočit takovou slátaninu, se jen tak nevidí. A ta kamera a vizuál, fakt unikum. Horší obraz už má jenom mobil Huawei. Mé hodnocení: 20% (27.01.2014)

Pokud jste viděli další americký film Zmizení, tak si můžete gratulovat. Viděli jste dost možná ty nejlepší hollywoodské thrillery roku 2013. Jak se Vedlejší účinky jeví ze začátku dost přirozeně, tak se postupně zvrhnou v absolutní spisovatelský blázinec, který dostane ze hry snad už jenom závěr. Všechno se ale naštěstí povede. Nejsmutněji mi ale bylo u Rooney Mara. Nejdřív jsem ji totiž vnímal jako vydeptanou holku a říkal si, že je fajn, že se konečně někdo má podobně jako tenhle národ...no a pak se to celé zvrhne tak, že by to ani tenhle národ nerozdejchal. ale víte co? Když zaspoileruju, tak si myslím, že to všecko, co řeší Rooney Mara v tomto filmu a my jakožto národ v té naší malé zemičce, je pořád jenom ta nenápadná kurka od chleba, kterou stejně sníme a život půjde dál. No však uvidíte. Vedlejší účinky jsou skvělej film, je dobrý nad ním popřemýšlet. Uvidíte, že toho nakonec moc nevymyslíte, ale budete o stupeň spokojenější. Především proto, že jste konečně viděli poctivý americký thriller. Pozor na něj, poslední dobou jich moc není! (29.12.2013)

To, co se zpočátku jeví jako hluboká reflexe ,,Prozac Nation" v temnějším proudu západní civilizace, změní se postupně ve strhující krimithriller. Steven Soderbergh výborně vybalancoval obě roviny a především skvěle rozehrál jeden ze základních uměleckých, ale i obecně lidských, aktů, totiž prvek hry, v tomto konkrétním případě hry s divákem. Nahlížení na jednu a tu samou událost dvěma rastry, dvěma úhly pohledu, dvěma páry očí, přičemž divákovi je nejdříve umožněn jeden pohled a posléze ten druhý, který onen prvý zcela neguje a danou událost významově úplně převrací. Soderbergh tak šikovně poukazuje na nesnesitelnou lehkost manipulování s médiem filmu, respektive s médii jako takovými. Na to, jak moc nás a naše životy ovládá kdosi neviditelný pomocí fenoménu informace a nakládání s ní. Ostatně přímo ve filmu jedna z postav pronese větu o tom, že když lidé vidí reklamy v televizi na to, že lék je dobrý, uvěří. Film také mimoděk reflektuje současnou krizi mužské role, neb v něm tvůrci modifikovali klasický souboj dvou mužů a proti muži tentokráte postavili coby protivníka dvě silné ženy...v dané historické fázi emancipačních snah archetyp muž proti muži už je asi jen zaprášený archaický přežitek. Každopádně je úžasné, jak Steven Soderbergh jde pokaždé v každém svém novém filmu záměrně zcela neznámou cestou a probádává zase další nový žánr, jeho odvaha je opravdu příkladná... (16.01.2014)