Reklama

Reklama

Hobit

(festivalový název)
  • angličtina The Hobbit
Animovaný / Krátkometrážní / Rodinný / Fantasy
Československo / USA, 1966, 10 min

Předloha:

J.R.R. Tolkien (kniha)

Scénář:

Gene Deitch

Hudba:

Václav Lídl

Obsahy(1)

Netradiční zpracování Hobita představí Gandalfa, Bilba i draka. Jen je vše trochu jinak, než by se čekalo. V příběhu chybí trpaslíci, ale naopak přebývá princezna Mika, do které se Billbo zamiluje. Nasazením prstenu se nestane nikdo neviditelným a trol se na slunci změní ve strom místo ve skálu. (mr.filo)

Recenze (59)

ricky4 

všechny recenze uživatele

Jsem velký fanoušek Středozemě, ale toto za moc nestojí. Je sice fakt, že mohu být trochu kritický po shlédnutí skvělých filmů od Jacksona, ale prostě toto je trochu moc... Nejde o délku filmu- ale prostě o to, že je celý děj brutálně upraven. Pár "drobných" odchylek: bylo tam více trpaslíků; nebyla tam princezna; úvod+stať+závěr totálně jinak. V té době to mohlo být fajn, ale dneska fakt nic moc. Když jsem se nad tím zamyslel, tak kromě zvláštní večerníkovské hudby jsme svědky akorát pro někoho hezkých a pro někoho ošklivých Bornových ilustrací- na kterých se vlastně postavy vůbec nepohybují... Jsem z toho rozpačitý, čekal jsem trochu víc... Ale těch 25% za snahu a to, že aspoň někdo měl za komunistů toto dílo v oblibě a odvahu zfilmovat to. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Nejprve nutno říct, že nejde o animaci jako takovou, ale rozpohybované statické obrázky tím, že se s nimi kroutí, nebo se různě barevně nasvěcují. Ale postavičky samy se nehýbou. Nutno říct, že fantazii měl Born skvělou a místa se mu povedla, stejně tak Gandalf. Jen nerozumím těm změnám, kde se tam vzala princezna, kde je Thorinova družina, proč skřeti nezkamení, ale stanou se z nich stromy, kam zmizela pavoučice, kde je Žihadlo, proč Glum vypadá jak usměvavá selka na pouti nebo kam zmizel Bard Lučištník? A ten konec! Bilbo se nevrátí do Dna pytle, ale žije s princeznou ve zlatém městě? Wtf? Přijde mi to celé narychlo poskládané, a i když mají Bornovy obrázky své kouzlo a atmosféru, samy ty podivnosti nevytrhnou. Ale jinak jo, Češi zas v něčem byli první, heč Peteře. ()

Reklama

Natix 

všechny recenze uživatele

Těm, kteří považují Jacksonova Hobbita za zbytečně natahovaného nebo příliš se odchylujícího od předlohy, nelze než doporučit tuhle česko-americkou(!) adaptaci z roku 1966. Sice tak nějak chybí trpaslíci, ale zase tu máme generála Thorina, draka Šlaka a princeznu Miku, kterou si Bilbo po zabití draka vezme za ženu. To vše během 12 minut(!!) a s ilustracemi od Adolfa Borna(!!!) Přes (anebo právě pro) obrovský WTF faktor stojí za to vidět alespoň jako kuriozitu. ()

Mukunda 

všechny recenze uživatele

Dívat se na to prismatem filmů PJ nelze. Jinak to ale je pěkná zkratka. Vyškrtli trpaslíky, což je jen dobře, protože úlohu vlastně nemají, prsten je užitečnější, než v knize, vyškrtli dlouhé popisy, Barda Lučištníka také, draka snadno zabili. A proč ne? Vždyť to docela stačí. Animace je pěkná, i když občas dost vzdálená tomu, co si asi běžně představíme. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

Tohle je honě zvláštní film, když odhlédnu od toho, že je to hobit, tak je to .......... pořád stejná ptákovina, tohle se moc nepovedlo, ale pro pobavení a zajímavost je to dobré, velká, velká škoda, že to nakonec nedostal do pazour v celovečerní podobě Tříska, jak bylo jeden čas plánováno. Ovšem třeba by tam taky někdo procpal princeznu Miku.. Nu, Bakshi tuhle divnost ve svém celovečerním animovaném hobitovi napravil. http://www.youtube.com/watch?v=KRqbdpbDwVo ()

Galerie (1)

Zajímavosti (11)

  • Snímek byl promítán pouze jednou, a to 31. června 1966 v New Yorku ve čtvrti Midtown Manhattan. (mr.filo)
  • Film byl v podstatě vyprodukován jen jako zástěrka při obchodu s filmovými právy, aby mohl producent William L. Snyder vydělat na obchodu s licencí k „Pánovi prstenů“. Původně byla totiž práva k Tolkienovu dílu Snyderovi prodána za velmi nízkou cenu s tím, že nákladat s právy mohl však pouze do konce června roku 1966. Součástí smlouvy byla ale klauzule, která by jeho práva na námět prodloužila v případě, že by natočil do konce června roku 1966 barevný film o Hobitovi. Poté, co Tolkienův příběh nabral na známosti, proto Snyder možnost, kterou klauzule ukládala, využil, a to právě prostřednictvím tohoto filmu společně s českým ilustrátorem Bornem. Snyder práva prodal se slušným ziskem 100 000 dolarů. (mr.filo)
  • Vypravěčem děje je Američan Herb Lass, který v tu dobu pracoval jako hlasatel anglických přenosů pro Československý rozhlas v Praze. (mr.filo)

Reklama

Reklama