Eva tropí hlouposti

Tak jestli tohle je z třicátýhodevátýho, tak já jsem čínskej bůh srandy. Ono to je totiž tak šílený, ujetý a střeštěný, až je to naprosto funky. Angličtina pana Nového, jakožto i pohybové nadání paní Gollové, je exelentní. "Políbit, ou jés." Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov - červen 2015. (03.06.2015)

Jedním zhoupnutím spojí Eva Norová dva vzdálené světy – svobody a kázně, hřejivosti a chladu, pravdy a lži, pospolitosti a sobectví – a zahojí to, co se nechá. Jsou to právě jen ty hlouposti, které léčí, protože jsou plné radosti, důvěry a odhodlání žít přese všechna nepřátelství všedních dnů, a příběh napovídá, že bychom na ně neměli rezignovat. Nataša Gollová tuto moderní heroinu ztvárnila přesvědčivě a pobývat v její blízkosti může právě tak pobavit jako utěšit. Totéž lze říci i o Oldřichu Novém, jenž jako měsíc odráží „sestřin“ jas a v nejednom okamžiku přesvědčuje i o své „nepolepšitelnosti“. (20.02.2024)

Na téhle klasice českého filmu se dá ocenit moderní režijní přístup. Martin Frič totiž objevil zcela nové možnosti crazy komedie. Dostal se do prostor, kam se jiný režisér před ním nepustil. Z Nataši Gollové udělal sex symbol tehdejší doby a pomohl jí naplno se prosadit v elitní ženské herecké lize tím, že ji obsadil do hlavní role, která byla pro ní stěžejní. Navíc ukázal, že i komik v sukních může být pro diváka velmi dobrou variantou. V té době totiž nebylo běžné obsazovat ženy do ryze bláznivých komediálních poloh. Gollová nastavila laťku hodně vysoko. Ve své podstatě poměrně nedostižně. V jejích šlépějích se vydalo několik dalších hereček té doby, nejvýrazněji asi Ferbasová, ale už to bylo takové pitvořivé. Předloha Fan Vavřincové je stavěna spíše situačně než přímo filmově. Na filmu je to dost často znát. Zvláště druhá polovina trpí svojí teatrální "divadelností" a sváděla k nedisciplinovanému přehrávání. Právě druhá polovina filmu je pro mě posunem k horšímu. Neproběhl v ní žádný velký vývoj. Děj se zarazil a přišla situační tma, předěl, který sice film nijak nezpomalil, ale dějově to nebylo nikterak bohaté. Herecká sestava už přestala být tak uvolněně vtipná. Teatrálnost ji zahnala do kouta. On ten scénář se tak trochu pral s režií. Frič byl nadčasový režisér, který uměl dá do svých filmů kreativní pojetí. Svoji nadčasovost měl i scénář, ale nebyl pojat filmovým způsobem. První polovina je svižná a obsahuje novátorský typ gagů. S druhou polovinou se nedostavil kýžený divácký efekt. Gagy už neměly takovou osvěžující sílu jako zpočátku. Film mně postupem času, zvláště jeho zápletka, připadal natahovaný. Jde taky o to, jak se stavíte ke klasice. Pro někoho Gollová a spol. může představovat špičku v žánru klasické komedie. Také se moc často nestávalo, že by nějaká herečka učinila z Oldřicha Nového pouhého přihrávače, jako k tomu došlo tady. Někdy je však neodbouraná divadelnost spíše rušivým elementem, i přes kvalitní řemeslnou režii. Zvláště když se jedná o film. Ne až tak typický film klasické doby. 60% (01.05.2015)

Jedna ze stále nezapomenutelných komedií Martina Friče z doby, kdy nám tolik do smíchu nebylo. Přesto Eva tropí hlouposti je důkazem geniality Fričovy režie. Má humor, kterému se smějeme ještě dnes, který nikoho neponižuje, ale je všudypřítomný, v postavách i kolem nich a prostě se jen bavíte, smějete, od začátku do konce. Zvláště velký palec nahoru si zaslouží výtečná Nataša Gollová a Oldřich nový. 80% (13.09.2013)

"Teta Pa nutí Klotyldu, aby nosila vlněné punčochy, Klotylda dává výpověď a Eva utekla. No tak je všecko v pořádku a já mohu jít na procházku." Ztřeštěná Eva tropí hlouposti a já jsem se bavil při jejím houpání oknem do domu, stylovém překonávání zídky či opileckém loupení. Ovšem na zaměstnávání mé bránice nebyla Eva zdaleka sama, takže jsem si oprášil základy angličtiny pro idioty s "lingvistou" hrabětem Camelem, vylepšil jsem své deduktivní schopnosti se sluhou Janem a s báječně ujetým ctitelem Zdeňkem jsem ztratil hvízd. Tady zkrátka všichni tropili hlouposti, jen pan továrník pěstoval růže. To dává smysl. A mě to baví. (14.08.2018)