30 minut po půlnoci

Chudák bin Ládin, ještě ani nestihl dojíst svůj kebab a už je děravej jak ementál. Holt v posteli a v tuhle noční hodinu se nemá člověk dojídat. Kathrin Bigalow se zalíbilo mezi chlapy na bojišti a po Smrti číhající všude nám servíruje další americkou spravedlnost, tentokrát s velkým S, protože UBL USA (taky milujete zkratky? :) pořádně naštval. Takže si užijeme něco hrdinství, moderních technologií, pár záběrů na plápolající vlajku s hvězdičkami a pruhy, ale všeho naštěstí tak nějak akorát, aby se z nás taky nestali pomstychtiví muslimové. Překvapila mě absence muziky, užijeme si jí jedině jako formy mučení a pak v poklidu při závěrečných titulcích. [OSCAR 2013] .. 5 nominací. Tentokrát se asi překvapení, jako bylo vítězství filmu Smrt číhá všude, opakovat nebude a hlavní soška to asi nebude. Viděl bych to spíš na nějakou menší cenu, třeba za střih zvuku, víc asi nic .. (16.02.2013)

Nerozumím světové politice tak, abych tu měla nutkání mudrovat, jestli to sedělo obsahově a je mi to celkem putna, protože jsem nadšená (opět) z šedesátileté Kathryn Bigelow. Styl věcný a tak přitažlivě odtažitý až na hranici dokumentu, dalek ubrečenosti a patosu. Konečně (!!!) jednou válečný film bez umírajícího kluka, který šel prvně do akce a do tklivých houslí se loučí: řekněte mámě, že jsem to nezkazil. Za 5 bez zaváhání. (24.03.2014)

Kathryn Bigelow podobně jako v Smrt čeká všude podniká realistickou, snad až dokumentární exkurzi do válečného prostředí, přičemž se nám ji snaží přiblížit skrz emocionálně zabarvenou optiku jednotlivce. Co však v předchozím opusu fungovalo, nyní působí poněkud úmorně. Film neustále osciluje mezi dějově nepříliš vzrušujícím (polodokumentárním) politicky laděným tlacháním a zmiňovaným emocionálně zabarveným thrillerem. Speciální agentka Maya, byť skvěle zahraná Jessicou Chastain, nepředstavuje až tak sympatický charakter jako Rennerův seržant William. Informace jsou nám podávány střídavě z různých období, prostřednictvím postav i médií, zmapování kauzy je tedy všestranné, ale méně divácky zábavné... 7/10 (26.01.2013)

O honu na Usámu a především o jeho "úspěšném zakončení" si myslím svoje. Kolem celého toho slavného vystopování, zastřelení a "pohřbení" do moře se zkrátka stále vznáší tolik otazníků jako vos okolo pohozeného nanuku, a proto jsem doufal, že nějaký ten otazník bude i ve filmu. Nebyl. Netočil ho Oliver Stone. Místo toho vznikla dvě a půl hodiny dlouhá a místy doopravdy nudná americká propaganda, která se spoléhá na dobré herecké výkony, Desplatovu hudbu a na to, že až divák uvidí závěrečnou, velice dobře natočenou akci, leccos promine. Abych pravdu řekl, já za tyto klady nedávám původně zamýšlené dvě, ale tři hvězdičky. Jenže bůhvíjak spokojený rozhodně nejsem. Předchozí film Kathryn Bigelow, který mi také nijak neučaroval, se mi rázem líbí o něco víc.__P.S. Jak by musel vypadat konec 30 minut po půlnoci, abych mu dal o hvězdu více? Agentka Maya přistupuje k pytli s mrtvolou, rozepne zip, jeden z vojáků se jí zeptá, jestli je to bin Ládin, Maya neodpoví. Zatmívačka, titulky. Pak bych byl mnohem spokojenější. (30.07.2013)

Extrémně natahovaný procedurální "thriller", jehož zbytečnost je přímo do nebe volající. Zatímco Hurt Locker servíroval jednu napínavou scénu za druhou a donutil vás fandit jak utrápenému hlavnímu hrdinovi, tak jeho kámošům, Zero Dark Thirty krutě dojíždí na fakt, že máte velice přesnou představu o tom, co se bude celou dobu dít a jak to skončí. A... big surprise... vážně se přes dvě hodiny krouží kolem Bin Ládina, aby Amíci na konci zastřelili Bin Ládina. Šmitec. Točit podle skutečné události, jejíž okolnosti má každý v živé paměti, je zkrátka fuška, Kathryn Bigelow ale bohužel rezignovala na tradiční fígl "nacpu tam kupu zajímavých postav, jejichž osudy by člověka braly víc než očekávané finále." Místo toho si člověk musí vystačit s jednou workoholickou zrzkou, která zahazuje veškerý osobní život v zájmu vyššího dobra, a s kupou figurek se známými tvářemi, které odkecají potřebné informace nebo vlezou do toho správného vrtulníku a zase zmizí. Tahle historické lekce se měla servírovat nejdřív za dvacet třicet let, i v tu dobu by ale šlo o nepříliš záživný hraný dokument, jenž pochopitelně drží nad vodou dobří herci (Mark Strong je zase jednou v ráži) a nesporné technické kvality. Ve výsledku tu tedy máme kulhajícího brášku Homelandu, důkladně očesaného o prokreslené postavy, silné osobní linie a s jasně nalajnovaným finále, kterého americká kritika a veřejnost zřejmě milují čistě proto, že je nepatetickým (zároveň ale přízemním a nevzrušivým) převyprávěním národního triumfu. Gratuluju, ale já si parádní teroristický thriller vážně představuju trochu jinak. (10.01.2013)