30 minut po půlnoci

1) Rozhodně nevěřím, že se vše dělo tak, jak to film prezentuje (hlavně ne tomu, že U.b.L. umřel té noci v tom domě). 2) Netuším, jestli tomu věří nebo nevěří autoři snímku a jestli je to pro ně podstatné. 3) Přesto je Zero Dark Thirty fascinující film, který má hodnotu především v tom, že je v něm možné zahlédnout děsivou mentalitu (a u některých postav i debilitu) amerických vojáků, tajných policajtů, politiků a příliš emancipovaných žen (a ty šílené technické možnosti, do kterých se investují šílené prachy). V posledním záběru hl. postava jakoby seděla před americkou vlajkou, z které zmizely hvězdičky, modré pole i bílé pruhy a zbyly jen ty rudé, potrhané. Navíc (4)) mě film znovu přiměl zamyslet se nad myšlenkou (kterou mi den předtím připomenul P.T.A. v Až na krev), že existuje cosi jako touha po smyslu, jakási přirozená lidská potřeba chápat smysl nejrůznějších věcí, dějů, pochodů, přičemž se z pohledu kognitivní psychologie asi jedná prostě o jednu z definujících hodnot, jakou může náš mozek u určitého fenoménu mít přiřazenou (barva, chuť, pach, délka, výška, váha, rychlost, teplota, trvanlivost... a smysl). U fenoménů, které můžeme nějak ovlivnit, např. u nějaké velmi dlouhodobé práce, která určuje smysl našeho života, máme často tendenci dotáhnout ji do konce právě proto, abysme si nezbořili představu smyslu vlastního počínání, i když objektivně dokončení té práce smysl už nemá, což pak vede k velmi paradoxnímu, někdy i sebedestruktivnímu jednání. (Jinak, ještě k filmu, viz. Matty) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - http://wertyzreport.com/2013/03/19/jak-se-valka-v-iraku-srovnava-s-nejvetsimi-horory-v-lidske-historii/ (30.03.2013)

Je to celkom dobrá mierne akčne ladená dráma od Kathryn Bigelow. Má pomerne dobrý príbeh o cieľavedomej agentke CIA, ktorá netúži po ničom inom, len dostať Úsamu bin Ládina, čomu úplne podriadi svoj život, ale rokmi pátrania sa čoraz viac približuje k svojmu cieľu. So spracovaním som nadmieru spokojný, ešte úvodná dvadsaťminútovka ma moc nezaujala, venuje sa hlavne mučeniu, pričom sa na kladnú stranu opäť hrajú tí, ktorým to nedokážem veriť ani trochu, ale potom sa to už výrazne vylepší, film sa síce nesie v takom pomalšom tempe, čo sa nezmení až do konca, ale v tomto prípade s tým nemám najmenší problém, k tématike dlhoročného pátrania, ktoré pritom ale očakávane nestojí na dôkazoch, ale hlavne na rôznych domnienkach a teóriách to sedí, dej je stále dostatočne zaujímavý, ani na chvíľu som sa nenudil, postava agentky CIA je podaná výborne po všetkých stránkach a navyše sa film venuje len tomu dôležitému, žiadne zbytočné vedľajšie línie, takže som skutočne spokojný a keby tá stredná časť trvala kľudne aj o hodinu viac, vôbec by mi to neprekážalo. A veľkú pochvalu si zaslúži samotná neutralita filmu, ešte ten úvod je taký rozporuplný, ale mimo toho je to podané najlepšie, ako len mohlo, film sa nesie v takom chladnom duchu, kde každý robí to, čo má, prípadne musí, žiadna hlúpa propaganda. Čo sa týka akcie, som s ňou spokojný, samozrejme jej moc nie je, v priebehu filmu sa nájde pár maličkostí a potom samozrejme celá záverečná časť. Určite to nie je nič, čo by dokázalo výraznejšie nadchnúť, ale pre potreby filmu je to veľmi dobre zvládnuté, či už po obsahovej, ale aj vizuálnej stránke, takže nemám problém. Herecké obsadenie je na tom dobre, skvelá Jessica Chastain, ktorá to celé ťahá, okrem nej sa už jedná len o vedľajšie, až epizódne postavy, ktoré majú priestor v určitej časti a potom už vôbec, za zmienku stoja hlavne Kyle Chandler, Joel Edgerton a Mark Strong. A k tomu ešte Scott Adkins, ktorý má síce len asi dve minúty priestoru a pár viet, ale vždy ho rád vidím. Réžia a technická stránka sú výborné, tentoraz ma Kathryn Bigelow potešila a to po všetkých stránkach. Som nadmieru spokojný, myslím, že potenciál tejto témy je tu využitý takmer úplne naplno, vytkol by som iba pár detailov a konečne si pochvalu zaslúži aj Kathryn Bigelow, v porovnaní s jej predchádzajúcim filmom je toto neporovnateľne vyššia kvalita. 75% (19.01.2013)

Mám ráda politickými událostmi inspirované filmy, ale přesto si Zero Dark Thirty dokážu představit tak minimálně o půl hodiny kratší. Tato dokumentární, odosobněná rekonstrukce je i na mě přece jen až moc chladná a především v úvodu, který krásně reflektuje problémy "nových" válek (tedy těch vedených proti nepříteli, který není ohraničen teritoriem státu, který nefunguje pod hierarchickou strukturou, který je motivován ideologií a který tedy nejde porazit pouze nasazením armády), mi došlo, že zatímco v realitě mohou být snahy o hledání jakéhokoliv vodítka zajímavé, ve filmu tyto věčné porady a výslechy fungují mnohem hůře. A i když druhá polovina a především závěr mé dojmy vylepšují, zůstane mi Zero Dark Thirty v mysli jako film, který si jen tak pro zábavu nikdy nepustím. A to i přesto, že jsem ale jakýmsi zvláštním způsobem ráda, že jsem ho viděla. (31.01.2013)

BIG UP Kathryn Bigelow! Názory, že první dvě hodiny se nic neděje jsou úplně mimo (to co se děje první dvě hodiny je naprosto fascinující sledování vyšetřovací procedury, nevím kdy jindy než teď by tohle mělo být aktuálnější a zajímavější), finální zátah už je jen třešiňka na dortu, která podle mě předchozí dvě hodiny zdaleka nepředčí. Mark Duplass a Gandolfini mimochodem přijemně projasní druhou půlku filmu, hodně mě baví jak umí Bigelow hezky pracovat s profláklímy herci na malém prostoru (a taky mě fascinuje co se poslední dobou děje s Jamesem Gandolfinim). (03.01.2016)

Zero Dark Thirty znamená vysvětlení zákulisního honu na Bin Ladena, což se loni dotáhlo do úspěšného konce. Je to teda ku*evsky dlouhý, ale jinak je to fajn vidět. Beru to jako povedený dokument, který trošku rozšířil mé povědomí o zákulisní politice, ale znova už to vidět nepotřebuji...60% (11.07.2013)