Hvězda zvaná Pelyněk

Film velmi volně natočený podle skutečné události, kdy se v Rumburku koncem první války vzbouřili vojáci (zejména) 7. plzeňského střeleckého pluku. Rozhodně stojí za zkouknutí, jednak proto, že to je to celkem dobře zahrané, jednak proto, že o těhle dobách se obecně moc netočí. Na druhé straně: hlavní příčiny vzpoury jsou popsané jakž takž - stav v zázemí na hranici hladomoru (rozhodně se tam každý večer ve vinárně neožírali, nebylo čím), šikana rakouských důstojníků, nechuť k dalšímu bojovému nasazení. Co pravda rozhodně není a co mě štvalo, je snaha to vymalovat jako snahu o bolševickou revoluci. Jim nešlo o bolševismus, ale o spojení s dalšími Čechy a ukončení války rozbitím Rakouska zevnitř. BTW se ke vzpouře přidalo i několik Němců... Taky pochod beze zbraní je pěkná blbost - vzbouřenci se snažili se zasahujícími vojáky (většinou taky Čechy) domluvit. Zbraně měli, ale proti "svým" se jim nechtělo je použít... Taky další bolševický kousek (popravovaní odmítnou kněze) je lež. Kdyby vás to nějak výrazněji zajímalo, něco málo je o tom napsaáno třeba tady http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clanek02c . (30.10.2011)

Velmi dobrý film plný skvělých herců. Jen postava Jiřiny Bohdalové mi po celou dobu připadala tak nějak navíc stejně jako ta spousta Hašlerových písní... Rudolf Deyl. ml. hrál opět uvědomělého člověka z lidu, který by si nejraději vzal příklad z Ruska, udělal revoluci podle jejich modelu a dal zbraně i dělníkům... No co. Více než ta jeho pro mě byly stejně zajímavější postavy Radoslava Brzobohatého, Martina Růžka, Jiřího Sováka, Josefa Větrovce a Bohumila Švarce. Závěrečná půlhodina neměla nejmenší chybu a právě za ni k původně zamýšleným třem hvězdám přidávám i tu čtvrtou. (16.10.2013)

Jakékoliv filmy, které se odehrávají v době první světové války a mají patřičnou výpravu si vždy najdou cestu k mému zalíbení se do nich. Obvzláště to platí o českých filmech. Dramatický příběh odehrávající se v poslední rok války k nim patří. Film vypráví o jedné vzpouře českých vojáků, která se nakonec nesetkala s úspěchem. (06.03.2008)

Pitomě natočený film, zkresleně podaná historická událost ale se skvělými hereckými výkony. Rumburská vzpoura se logicky nemohla odehrát na šikanování Česti Řandy (mě šlapal komunistický feldvébl na krk a nutil mě vztyk a leh 730 dní a taky jsem se nebouřil, nemá to smysl). Čeští vojáci jsou tu podaní jako nesmírní blbové nechápající politickou situaci a fakt, že všude v evropě je válka, tzn., že marška bude (viz. Švejk). Šli do boje s vědomím, že jednou jsou stát, to je Rakousko-Uhersko již 400 let a že tam bojovat budou i když jim cíl boje byl u prdele. Bojovali tam, jako můj děda z toho důvodu, že kdyby nestříleli na Italy, Rusi nebo Francouze, zastřelí je důstojníci z vlastních řad. Šikana v kasárnách byla ještě děsivější než za komoušů, právě z důvodu strachu všech z nastávající přítomnosti na frontě a pruské tradice. Ulička byl tzv. konečný trest, nikdo nebyl vinen, všichni jen trochu ale voják byl mrtvý. Útěk z Rumburka s lidovými popěvky a odhazováním zbraní je naprosto nereálná pitomost. Každý voják porušující takto závažně zákon si přece musí být vědom, že po něm půjdou a půjdou tvrdě. No ale co chcete od komunistů, kteří točí film o 1. světové? (03.05.2010)

Propagandisticky překroucená fikce. 1)  Zpočátku autenticky (až na ty přestárlé vojáky) vyhlížející film se od půlky převtělil do stylu socialistických agitek 50. let. Celkový dojem falešnosti umocňuje i zvuk (venkovní zpěv) a zejména rozhovory jako z doby zakládání sociální demokracie._____ 2)  Váleční veteráni se ve filmu chovají dětinsky a dost nesmyslně._____ 3)  Ovšem nedostatkem lidského materiálu film očividně netrpěl._____ 4)  Zasvěcené info nejen o vzpouře samé, ale i o okolnostech návratu zajatců z Ruska a o věrohodnosti filmu uvádí Jindřich Marek._____ 5)  Výstižný koment: tomtomtoma***, Krysa SPK**. (25.05.2023)