Stejná srdce

Ani sa mi nechce veriť, že je to TV film. HBO to proste vie. A k filmu. Trtkali sa buzny do ritky bez ochrany sa čudovali sa, že kapú. A chudáčika Hulka nikto nepočúval, len Scheldon, ktorý to vlastne ani nemusel hrať mu chcel nejak pomôcť. A najmúdrejšia prostitútka robila čo robila, ale aj tak nedokázala odhaliť, čo tú chorobu spôsobuje. Zaujímavé. Rozhodne to ale malo dve skvelé scény. Inak ultra nudné a ultra dlhé. 1 z 5 (19.08.2018)

Smekám před hereckými výkony zejména Julii Roberts a Marka Ruffala, kteří ze sebe vydali maximum. Některé scény na mě samozřejmě zapůsobili hodně silně (neochota přijímat nakažené gaye do nemocnic, nebo nakládaní s mrtvými těly), ale celkový dojem byl ten, že je to až moc "přeslazený" film. (MFF KV) (07.07.2014)

Každý ví, že když kouká na něco od HBO, tak dostane kvalitní podívanou. A ne jinak je tomu i u toho televizní filmu, který má parametry na kino. Minulý rok vypustilo HBO drama Liberace! o slavné homosexuálním pianistovi, ve kterém hráli takové esa jako je Michael Douglas a Matt Damon. The Normal Heart je přesto v mých očí mnohem zajímavějším a lepší snímek, než mnohem více oceňovaný Liberace!. Ryan Murphy se v televizní branži pohybuje už dost dlouho a rozjel, také dva úspěšné seriály(Glee, American Horror Story), takže zkušeností má opravdu hodně. Navíc je všeobecně známo, že je Murphy gay a z mého pohledu jsou pro něho The Normal Heart osobním projektem. Osobně mě je jedno, jestli jsou tvůrci bi, homo nebo hetero hlavně, že ten snímek dokáže prodat svůj příběh, herci žijí svými postavami a v tom co vidíte jsou skutečné emoce. A nebudu tvrdit, že nejsou jelikož jich je celý film naplněn až k prasknutí. Murphyho režie se mě líbí, krásně navazuje retro atmosféru jak oblečením, stylizací i hudbou a pak příjde prudká otočka a začne se řešit nemoc. Tady Murphy udeřil do živého, jelikož od té doby bude brát film vážně a postavy Vás budou zajímat. Mark Ruffalo podává skvělý výkon, Jeho postavu jsem mu věřil celou dobu, jen v jistých momentech tlačí až moc na pilu. Taylor Kitsch mě hodně mile překvapil svým výkonem, který korunoval vyprávění jak skončil jeho přítel, což byl jeden z nejsilnějších okamžiků celého filmu. Matt Bomer podává opravdu zajímavý výkon hlavně v druhé polovině filmu. Jim Parsons má smůlu, že v něm lidé budou vždy vidět Sheldona z The Big Bang Theory, ale tady opravdu herecký válí. Hodně moc mě potěšila Julia Roberts a Alfred Molina, kteří sice nemají tolik prostoru, ale v každé scéně opravdu dokazují, že jsou to špičkový herci. Film má trochu pomalejší tempo a v druhé polovině začíná ždímat emoce, někdy až moc, přesto se nebojí tvrdit, že nikdy nepřekročí tu hranici mezi vážností a kýčem. Ve filmu je spoustu zajímavých scén jako, když Roberts začne svůj dlouhý monolog k lékařům nebo scéna, kdy milenec hlavní postavy nechce jíst. The Normal Heart je skvělá podívaná, která mě opravdu chytla za normální srdce, které každý z nás máme. (09.09.2014)

Proti homosexuálům vůbec nic nemám. Vážně ne. A když někomu řeknu "ty buzerante!", tak to pochopitelně myslím jako urážku, rozhodně mu tím nesděluji smutnou životní pravdu, díky které přijde o práci, zruší si předplatné měsíčníku Bobři všeho druhu, umlátí přítelkyni análním kolíkem a začne agilně obsluhovat pánské řitní věnce. Já osobně preferuji spíše osoby s kundami, leč musím kriticky konstatovat, že jejich lovení je poslední dobou veskrze náročné. Moje poslední dívka, se kterou jsme se bezmezně milovali, mi uhranula hned z první, a to převážně svýma blankytnýma očima, plnými brunátnými rty a okázalými tvářemi, jež byly nesouměrně posety křiklavými ruměnci. Byla úžasný, nevinný, subtilní andílek. Ale musel jsem o její lůno bojovat déle, než by mi bylo milé, neboť její přátelé ze mě nebyli příliš nadšení a také byla často proti své vůli držená doma jen kvůli tomu, abychom se nemohli vídat. Byla to prostě intenzivní, neutuchající smršť nepřízně, jež dramaticky sabotovala naši mladou lásku. Nakonec mi však šla naděje vstříc náruči a já sehnal ideální štípačky na plot, pásku na koberce, paralyzér a dvě plata rohypnolu, takže všechno dobře dopadlo. Na můj vkus byla sice krapítko postarší a zhýralejší, nicméně i když jí bylo sedm, tak vypadala na čtyři, čili pohoda. Někdy si však říkám, jestli mi ta námaha stojí za to. Kopat každý týden na zahradě hluboké mělké hrobečky, no nevím. Jasně, ty jahody, které na nich pěstuji, nikdy nebyly chutnější, ale stejně. Někdy prostě přemýšlím nad tím, že bych se dobrovolně překvalifikoval na kokotí vjezdovnu. Na druhou stranu, třeba buzna už jsem a ani o tom nevím. Prostě jsem ještě nikdy nenarazil na anál nějakého překrásného fešáckého chlapce, který bych chtěl okamžitě a klidně i na sucho vymrdat. A není se čemu divit, moc pánské prdele nezkoumám, neboť z té trošky nahých řití, co jsem kdy viděl, se mi žádná nijak zvlášť nelíbila, vesměs mi vždycky akorát tak zkazily den. Ale nepochybně existuje celá řada mladých, pevných, precizně zaoblených zadků sladkých pytlonosičů, u kterých bych si již při prvním nesměle letmém pohlédnutí řekl: "Jop, tak tuhle prdel chci okamžitě vyprcat! Pusťte mě k němu, ať mu můžu do tý kakaový lahody zašroubovat stožár! No nic, od týhle chvíle bude můj čurák bydlet u něj v prdeli a nastěhuje se tam s koulema až po kořen!". Takže kdoví. Někde tam venku bezpochyby pochodují chlapci s péry a anály, jejichž strupovité povrchy bych tuze rád namasíroval svým mrštným jazýčkem za použití speciální techniky Krouživý orel, nicméně jsem ještě nenarazil na ten pravý čokoládový homotunel. Jednou ten den snad přijde, avšak do té doby milerád zůstanu u žen, fenek, dětí a vysavačů. (24.11.2014)

Problémové, stále aktuální, AIDS, homosexuálové, bojující × nedotažené. Další snímek o boji s AIDS z období 80.let v Americe. Tentokrát ze strany gay komunity. Všudypřítomný strach a hlavně nevědomost, odtaženost "heterolidí", nulová snaha porozumět a pomoci. Osobně se mi více líbil Dallas Buyers Club, řešil problém pro všechny skupiny lidí a vedl konkrétní boj s léky a společností. Normal Hearts mě uvedl do těžké deprese, film rozvíjel spíše vztahové záležitosti, strach o druhé, vztek a bezmoc, okrajová snaha o zapojení vlády do problematiky AIDS a rozšíření informací do společnosti unikl bohužel na mrtvém bodě. Každopádně, tento film by se měl pouštět ve šklách hned, jak mládež zjistí k čemu používat pohlavní orgány. ..já vážně nevím co na to říct.. (01.11.2014)