Kantor Ideál

Název filmu je tak blbej, že mi zkrátka utkvěl v paměti a musel jsem si to ze zvědavosti pustit... Film ale naštěstí zdaleka tak blbý není! „Silná čtyřka" (Lamač, Heller, Ondráková, Wasserman) vytvořili sice poněkud líbivou, ale zdařile natočenou taškařici. Lamač je ve své roli skvělý, Wasserman napsal obstojný scénář a Heller mnoha gegům kamerově dopomohl. Hlavním hrdinou pro mě ale zůstává Mac Frič, který vymyslel celou řadu režijních vychytávek a především tento film natočil velmi sofistikovaně a přehledně - což se mnohým autorům a méně erudovaným kolegům v raných 30. letech ne vždy dařilo - namátkou jmenuji chaoticky skákavé snímky Svatopluka Innemanna, Oldřicha Kmínka nebo režijní faily E. A. Longena. Za dva hlavní nedostatky tohoto snímku považuji asi samotnou Anny Ondrákovou - zkrátka mi nepřišlo, že by mezi ní a Lamačem byla jakákoliv chemie, i když byli v reálném životě partnery, a za druhé: občasné dialogové berličky ve scénáři, které mají radikální význam pro děj, ale přichází velmi nahodile a uspěchaně (Šlégl se ke konci náhodou zmíní, že je zámeckým pánem...), což, jak tak sleduji, bývá častým nešvarem prvorepublikových českých filmů a ve výsledku to pak působí dojmem, že ten který scénárista potřeboval své libreto zkrátka užuž nějak zakončit. (28.11.2022)

Kantor ideál je na svůj roku vzniku pozoruhodně zralé dílo uvážíme-li, že zvukový film byl pořád ještě mladý a nezkušený. Anny Ondráková zvyklá z němého filmu všecko vyjádřit tváří neustále pomrkává a různě gestikuluje a vůbec je to lehce groteskní. Anny nemá evidentně problém utáhnout sama celý film. Příběh je výborně napsaný a obsazený, veselohra jak má být. Frič byl prostě průkopníkem tohoto žánru...70% (10.01.2015)

Hodně naivní a pitomé, stejně jako většina filmů z těchto let, ale přesto vtipné, a to dost. Lamač zde hraje bravurně a zdatně mu sekunduje i Anny Ondráková, která hraje i v mém oblíbeném Její zpověď (1929) od A.Hitchcocka. Nejkomediálnější mi ale přišla postava školníka. Nepamatuju se jak se ten herec jmenuje, ale když představoval ve sborovně Meneláa, tak jsem doslova vyprskl smíchy. Film má i své slabší chvilky a nepatří k tomu nejlepšímu 30 let, ale je to hodně povedená veselohra. (7,5/10) (18.03.2009)

S tímhle filmem bych neměl žádný problém - nebýt faktu, že jsem při jeho sledování měl neodolatelné nutkání uhodit Anny Ondrákovou něčím hodně těžkým po hlavě. Normálně bych mouše neublížil, ale Ondráková - podobně jako například Ferbasová - má v sobě něco, co ve mně probouzí surovce. Lamač v titulní roli je místy parádní, místy už tolik ne. Parádní naprosto pořád jsou potom Světla Svozilová coby pověrčivá učitelka Plašilová a Darja Hajská jako třídní práskačka. S tradičně solidními Nedošinskou, Pištěkem a Šléglem - a neodolatelnou Natašou Gollovou, která má ve filmu rozhodně víc než jednu větu a už tehdy neměla problém přehrát všechny v okolí - tvoří důvod, proč se na tuhle značně nablblou komedii dívat. (08.02.2009)

V roce 1932 byl ještě Mac Frič cele v intenzivní spolupráci s Karlem Lamačem. Po té, co se poprvé osamostatnil jako režisér na konci 20. let, s nástupem zvukového filmu se opět stáhl a stal se Lamačovým pravidelným asistentem. Nyní přišla chvíle také na debut Karla Lamače jako herce ve zvukovém filmu a bylo nanejvýše logické, aby se zopakovalo jejich rozložení rolí jako v případě filmu Páter Vojtěch (1928). Pro ideální symbiózu Karla Lamače, filmového herce a jeho filmové postavy, byl i jeho profesor Suchý Karlem. Navázal tak na tradici svých postav z filmů Ukřižovaná (1921), Drvoštěp (1922), Starý hřích a Adjunkt Vrba (oba 1929). Příběh Kantora Ideála se odvinul od Všední příhody nevšedního člověka z humoresky Adély Červené z roku 1917, což by pseudonym chocenského historika, básníka a dramatika Ferdinanda Tomka, který se inspiroval praxí ředitelského působení na reálce v Nové Pace, kterou vykonával v letech 1910-1927. Septimánkou Věrou Matysovou se stala Anny Ondráková, v té době hvězda nejnovějších koprodukcí Německa, Rakouska a Francie Jedinou noc v ráji (1931) a Anny, ukrutná přítelkyně (1932). Dala tak svolení k závěrečné kapitole oblíbeného milostného páru českého filmu 20. let. Naposledy v němém filmu byla partnerkou Karla Lamače v Dcerách Eviných (1928) a nyní tedy bylo jasné, že na plátně naposledy svolila ke svazku s Kantorem Ideálem, zatímco v civilním životě již plánovala svatbu s Maxem Schmelingem. A zřejmě z důvodu dvojí produkce jazykových verzí, kdy Moldavia zastupovala českou a Elekta francouzskou, ve verzi Professeur Cupidon byl celý tvůrčí tým nahrazen. Režiséry se stali Robert Beaudoin a André Chemel, hlavní hereckou dvojicí pak Truda Grosslichtová a Pierre Bertin. Předtím Anny ve francouzské verzi Mam'zelle Nitouche (1931) zastoupila Janie Marèse a znovu po letech Renée Saint - Cyr v Donogoo (1936). Mezitím však sama hrála zrcadlově své role německy i francouzsky v sedmi dalších filmech. Ve vedlejších rolích filmu Kantor Ideál se na pozadí slavného páru O-L formovala také oblíbená Fričova sestava v čele s Oskarem Marionem, Světlou Svozilovou, Valentinem Šindlerem (který u něj debutoval ve Vše pro lásku v roce 1928) a v neposlední řadě s Pištěkem a Nedošinskou a epizodkáři Šléglem, Speergerem, Kysilkovou a Balek-Brodskou. Když toto všechno je nadto podbarveno předposlední rolí Švába - Malostranského a čtyřmi zdařilými šlágry Jarky Mottla a Járy Beneše, nelze být než spokojen. (14.02.2009)