Katakomby

Toníček Novotný jako výpomocná síla s nárokem na penzi, jehož srdce v podzemí kvete jen pro Adinu Mandlovou, sedí s Vlastou Burianem v archivu na noční, kdyby náhodou pana ředitele Šlégla zase někdy napadlo hledat, kolikátýho bylo loni touhle dobou. A co všechno se stane, když se do toho vloží pan prezidiální Pištěk (který je mimochodem fajn chlap, ale karty hraje jako ponocnej) a jeho paní Růženka Šlemrová (která závěrem slibuje, že už nikdy nebude nikoho protežovat). Výborný hlášky, těch by se samozřejmě dala sestavit celá A4 ( za všechny alespoň jedna: vždyť máte voči rozžhavený, že by s tím moh´piglovat límečky) a Adinina modní přehlídka pro celý Pozemkový úřad taky nemá chybu, možná mohly být kratší ty pěvecký vložky, ale podle se jedná o jeden z nejlepších filmů, které tady ve válečné a předválečné době byly natočeny. (05.11.2013)

Hrubosrstý Vlasta v administrativním undergroundu pod úřednickou honorací (Marvan s modelem Čupřina, ale především Čeněk Šlégl, který v trochu větší roli než obvykle hraje místy až nad rámec své životní škatulky, s čerstvě vytaženou sekerou z temene hlavy). Nedbal s Marvanem si odskočili z míst za katedrou, Filipovský a Novotný ze školních lavic. Adina se nám od dob Orient-baru nudit nepřestala, jen se jí zase trochu víc zakulatila záda, ale stále funguje z Ducháčka zavedená a fungující moralizující protihra její dvojice s Burianem. Úředníček v ruce dvojsmyslně hněte klobásu, ale až večírek, kde oficiál Borman v kartách nezná bratra (a v posteli sestru), rozjíždí sérii subordinačních partií nejen karetních ("Vy vůbec nemáte ponětí o jemných odstínech hry."), které sestupují až do podpalubí. Dnes zapomenutí ♫ Kocourkovští učitelé s "jásavým vínkem našich národních písní "Skákal pes přes oves a všude plno touhy" " a jejich reklama na prací mýdlo Šotek Hellada. Není to kus nabitý gagovými špeky, ale 4* by za film, který od začátku do konce (až na zběsile všeobecný happy-end) upaluje bez zadrhnutí, byly málo. Nejlepší z málo hraných filmů s Vlastou. ... a rádio (teď za války) zásadně neposlouchám, to radši půjdu do Čimelic na užovky. (28.02.2012)

Totální Burianova one man show, který je tady geniálnější, než obvykle, naprosto jasně je tohle jedna z jeho nejlepších rolí, ačkoliv báječní jsou všichni. A film je samozřejmě také povedený, takže Vlastík nemusí nic zachraňovat, protože výborná zábava je v tomto případě opravdu zaručena, jak formou hlášek, tak i situacemi. A to prostředí je prostě taky jedinečné. Stopáž je lehce přes hodinu a čtvrt, takže naprosto ideální. Tady se prostě všechno sešlo a vydařilo. 80%. (13.06.2021)

Další z filmů, ze kterých je naprosto zřejmé, že Burian byl jako herec a komik mnohem lepší než Marvan. Burian zde hraje oficiála Bormana, který přísně dohlíží na své podřízené ve sklepení pozemkového úřadu. Je to velice upřímný člověk, říká všechno narovinu bez ohledu na to, zda někoho urazí, což mám rád. Rád se hádá se svým nadřízeným, přednostou Sýkorou (Marvan), kterého jeho urýpané kecy pěkně štvou. Burian má mladšího kolegu, který je často duchem mimo. Je to Dr. Marek, který je zamilovaný do Nasti Borkové, která pobývá v hotelu naproti nahoře a on se na ni zasněně dívá z okna katakomb. Nasťa si má ovšem vzít toho nejvyššího – nastávajícího ředitele úřadu Kryštofa. Dále je zde Markův přítel Rudík, který s má vzít dceru ředitele Kryštofa Irenu, což mu domluvila jeho tetička „tlačenka“. Večer se koná velká slavnost, kam přijde pan prezidiální Borek se svou ženou Malvínou a také s dcerou Nasťou. Borman je známý tím, že je vášnivý hráč mariáše, a má za úkol hrát s Borkem, kterého během hry zesměšňuje, protože to neumí hrát, a také ho obere o spoustu peněz. Na oslavě má také Borman se svými úředníčky vystoupení se zpěvem a hraním na nástroje. Díky oslavě se na úřadě pohnou ledy a někteří jsou propuštěni, jiní zase povýšeni. Mladí zamilovaní úředníci, starý protřelý karbaník a nepříjemný přednosta – to je tento film v kostce. (11.07.2024)

„A vod těch dob tady musej sedět 2 úředníci přesčas, kdyby zas jednou pana ředitele napadlo se sem přijít dolů zeptat, kolikátýho bylo loni touhle dobou.“ Začátek byl v pravdě parádní. Burian prakticky okamžitě začal hláškovat jak o závod, navíc vzápětí na scénu napochodoval parťák Marvan, který mu krásně nahazoval. Jenže poté, co „nahrávač“ prakticky zmizel z děje, na to byl Burian najednou úplně sám. Což o to, komik se činil a táhl na svých bedrech celý film, jenže pozvolná rostoucí protekce přestala být tak zábavná, co chvíli se někdo povyšoval, pak zase ne, potom najednou ano, až došlo téměř k rozmělnění humoru. Úsměv mi díky Burianovi ze rtů sice nezmizel (i díky fajn hudebním vložkám se zpívajícími úředníky), ale přece jen už jsem od Friče viděl (mnohem) zábavnější kousky, tenhle bude za slušné 4*. „Budeme jmenovat novýho tajemníka.“ - „Budeme jmenovat, budeme….koho vy budete jmenovat, vy Melichare.“ - „Baltazar, smím-li prosit.“ - „Ale, král jako král, vy mně spíš připomínáte (K)kašpara.“ (16.09.2018)