Katakomby

Komedie pro pamětníky, na klasické prvorepublikové pokrizové okupační téma, kterak by si slušní pracovití lidé zasloužili svou poctivostí a pílí slušné živobytí, obzvláště v kontrastu se znuděnou degenerovanou vyšší společností (či mnohdy šlechtou). Na to, že se film odehrává téměř výhradně ve dvou či třech interiérech, konverzační humor Vlasty Buriana utáhne i tato prostředí. Nestárnoucí pohodová televizní klasika, které právem patří pravidelné místo na našich obrazovkách. (25.04.2015)

"Nechte toho, nebo přijde Sýkora a nadělá z vás koňadry!" Vlasta Burian v dost překvapivé roli oficiála Bormana, vládce podzemního archivu jistého úřadu. Tentokrát hraje o poznání inteligentnějšího člověka než obvykle, využívá, že jde zanedlouho do penze a už mu nikdo nic nemůže udělat. Po všech stránkách vynikající film, do budovy úřadu shromáždili Frič s Wassermanem vzorky všech možných lidských typů a na jejich náhodných setkáních demonstrují jevy, které mají obecnou platnost. A přesto ten film nemlátí diváka po hlavě "poselstvím", je to stále hlavně prvotřídní komedie. Pro Vlastu Buriana osobně ale představuje nepříjemný mezník: z důvodů, o nichž se spekuluje dodnes, se rozešel s Martinem Fričem. Navíc Jaroslav Marvan tehdy dostal státní vyznamenání, které sice bylo za celoživotní dílo, ale specielně s přihlédnutím k postavě přednosty Sýkory v Katakombách. Později vzpomínal, že od té doby se k němu Burian choval jinak, odměřeněji. Až do konce jeho života prý mezi nimi viselo, že Burianovi "medajli nedajli". 100% (08.02.2006)

„A vod těch dob tady musej sedět 2 úředníci přesčas, kdyby zas jednou pana ředitele napadlo se sem přijít dolů zeptat, kolikátýho bylo loni touhle dobou.“ Začátek byl v pravdě parádní. Burian prakticky okamžitě začal hláškovat jak o závod, navíc vzápětí na scénu napochodoval parťák Marvan, který mu krásně nahazoval. Jenže poté, co „nahrávač“ prakticky zmizel z děje, na to byl Burian najednou úplně sám. Což o to, komik se činil a táhl na svých bedrech celý film, jenže pozvolná rostoucí protekce přestala být tak zábavná, co chvíli se někdo povyšoval, pak zase ne, potom najednou ano, až došlo téměř k rozmělnění humoru. Úsměv mi díky Burianovi ze rtů sice nezmizel (i díky fajn hudebním vložkám se zpívajícími úředníky), ale přece jen už jsem od Friče viděl (mnohem) zábavnější kousky, tenhle bude za slušné 4*. „Budeme jmenovat novýho tajemníka.“ - „Budeme jmenovat, budeme….koho vy budete jmenovat, vy Melichare.“ - „Baltazar, smím-li prosit.“ - „Ale, král jako král, vy mně spíš připomínáte (K)kašpara.“ (16.09.2018)

Toníček Novotný jako výpomocná síla s nárokem na penzi, jehož srdce v podzemí kvete jen pro Adinu Mandlovou, sedí s Vlastou Burianem v archivu na noční, kdyby náhodou pana ředitele Šlégla zase někdy napadlo hledat, kolikátýho bylo loni touhle dobou. A co všechno se stane, když se do toho vloží pan prezidiální Pištěk (který je mimochodem fajn chlap, ale karty hraje jako ponocnej) a jeho paní Růženka Šlemrová (která závěrem slibuje, že už nikdy nebude nikoho protežovat). Výborný hlášky, těch by se samozřejmě dala sestavit celá A4 ( za všechny alespoň jedna: vždyť máte voči rozžhavený, že by s tím moh´piglovat límečky) a Adinina modní přehlídka pro celý Pozemkový úřad taky nemá chybu, možná mohly být kratší ty pěvecký vložky, ale podle se jedná o jeden z nejlepších filmů, které tady ve válečné a předválečné době byly natočeny. (05.11.2013)

Vlasta Burian opět dokonale předvedl svůj herecký um. Ve filmu se objevila reklama na módní salon Hany Podolské. Patřil v Praze k vyhlášeným módním domům. Hana Podolská měla velký smysl pro pařížskou módu a střízlivý anglický styl, který byl korunován úspěchy V Berlíně a Stockholmu. Hodně spolupracovala s filmovými tvůrci. V roce 1939 získala zakázku na kostými pro film Kristián. Jejími stálými zákaznicemi byly např. Olga Scheinpflugová, Lída Baarová nebo maželka prezidenta Hana Benešová a spousta dalších prominentních dam. Pro módní časopisy v jejích kostýmech pózovala i naše automobilová závodnice Eliška Junková. V roce 1948 byl její salón znárodněn. Díky manželce tehdejšího prezidenta Martě Gottwaldové mohla Hana Podolská ve své firmě zůstat. Zemřela v roce 1972. Firma zanikla v roce 1991. (22.08.2009)