Král Králů

,,Dobře, že jste tu ameriku nekoupil, ta by vám udělala takovou kádrovou bouli, že by vám nešel zavřít občanský průkaz! '' ---- Král Králů je taková socialistická komedie z uvolněnějších šedesátek, kdy se trochu pomýleně věřilo, že s vůdčím vedením strany je socialismus tím nejlepším, obzvláště když má lidskou tvář... Výhody socialismu nám jsou ve filmu celkem často předkládány i když není to ani tak o cílené propagandě jako spíše o srovnávání třídního uspořádání v království a socialistickém zřízení. V jednom se ale sekli páni filmaři, i u nás se v tom roce 1963 a i později popravovalo. Sama komedie je celkem příjemná a stojí hlavně na skvělých hereckých výkonech tehdejších hereckých elit (dnes co kus, to nesmrtelné jméno..). Sovák, Brodský, Kopecký, Bohdalová, Kemr, Řehoř... Mohl bych prakticky obsat celou složku ,,Hrají:'' u infa k filmu. Řada dialogů je velmi vtipných i ty občasné narážky na byrokracii či na chod toho či onoho. Přeci jen je z filmu cítit duch doby a čerstvější vzduch. Ale aby se moc nedivočilo, vláda má vše pevně v rukou a bude ustanovena komise, která ustanoví komisi, která pojede s králem Králem do Tamánie. Velmi vtipná byla i role české verze (vlastně předverze, zase jsme napřed!) čističe Viktora, jehož heslem je to, že práce musí především bavit a jemuž se moc líbila Praha a její dějiny - Poprava 27 českých pánů, defenestrace, utopení Jana Nepomuckého v pytli... :-)))... Sečteno podtrženo, příjemná záležitost lehce čpící dobou, to se dá ale snadno přejít. Takže dávám 3 povolenky ke vstupou do závodu ČKD a jsem celkem spúokojen. * * * (17.12.2017)

(2x) ,,Panovník nemá čas na všechno myslet a když má, tak nemyslí." Na první pohled tak trochu film pro srandu králikům, ovšem pozornému diváku neujde dobová společenská satira. Po práci na několika mikrokomediích z televizních počátků se legendární režisér Martin Frič pokoušel navázat na svou starší filmovou tvorbu novou komedií, která je obrazem nastupujících svěžích trendů v první polovině zlatých šedesátek. Tehdejší moderní dobu je tady znát mimo způsobu natočení filmu taky v prvcích přítomného automobolismu, architektury (bohatá výprava v královském paláci), hudby (twist), ale především otevřených mezinárodních vztahů. Upoutá zejména úvod filmu, kde si filmaři v uvolněné atmosféře doby troufli i kvůli pár minutám černobílého filmu vycestovat až do egyptské Káhiry. Scéna s oslíkem uprostřed africké kolonie a pouště pak hned vezme diváky do sledování tohoto originálního příběhu. A mě se to líbilo, zejména kvůli dobrému humoru a skvělému Jiřímu Sovákovi s jeho typickým civilním herectvím jsem se bavil dobře. Dokud nepodepíšu koncesi na prodloužení, může se United Oil Company jít klouzat!!! (10.07.2017)

Frič se sice pokoušel, navzdory tomu, že do českého filmu mezitím vtrhla s nemalou drzostí a velkým nadšením nová generace čerstvých absolventů FAMU, držet krok s dobou, ale příliš se mu nedařilo. Král králů se topí v bezradné a rádoby vtipné crazy stylizaci, která ovšem nevychází ani tam, kde by to za jiných okolností příliš nevadilo. Sovák, Kopecký, Brodský i Bohdalová jen šaržírují obvyklé figurky, které zvolna přecházejí i do dalších Fričových filmů, tu s menším, tu s větším úspěchem. K smíchu je tu opravdu už jen máloco. (31.03.2011)

Vynikající Jiří Sovák v komedii Martina Friče. Proč by se montér z ČKD nemohl stát králem ? Martin Frič měl šťastnou ruku co se týče obsazení tohoto filmu, který v určitých scénách nabízel i humor skrytý mezi řádky. Např. když si Jiří Sovák musí přimontovat na svého "Pionýra" cedulku CD, nebo když Jiřina Bohdalová odjíždí s Milošem Kopeckým americkým Cadilakem a za nimi sviští Jiří Sovák na pionýru. Korunu celému filmu dává Vlastimil Brodský v roli spícího spolubydlícího. (28.02.2011)

Tovární dělník Lojza má štěstí, že se jmenuje Král. A na základě jeho příjmení se mu dostane neobvyklé pocty. Je to Čech jak poleno, ale přesto by měl vládnout jako islámský král. U nás řádil socialismus a monarchie je něco, s čím soudruzi snad ani nepočítali. Vzdáleně film připomíná svým "exotickým" motivem pohádku Lotrando a Zubejda. V ní na české území také dorazili sultánovi pověřenci, kteří sice měli jiné poslání, než vyslanec Tamánského souostroví Kopecký, ale jistá podobnost tady je. Zásadním problémem je režie Martina Friče. Ten film tlačí do komedie a satirickou složku, která měla dominovat, odsouvá do pozadí. Přitom to film není nijak extra vtipný, ale dovedně skrývá množství narážek na tehdejší režim. Většina provokace však skoro vůbec nevyzní. Samozřejmě přes bedlivé oko cenzura se nedostalo mnoho škodlivého, ale dopadlo to tak, že socialismus je chápán jako absolutně nedotknutelné zřízení, ve kterém vše bezvadně funguje, všichni jsou spokojení a nějaký ropný ráj, kdesi daleko od socialistického ráje, přece nemůže nikoho zajímat po stránce životních a lukrativních hodnot. Jiří Sovák dal svému montérovi českou uvěřitelnost i bodrost a jeho osobité herectví a nadhled by si zasloužilo nějakou tu peprnou hlášku navíc, ale vše je poměrně socialistickým hoblíkem uvědomělého cenzora uhlazeno do mírně povrchního výsledku, který je i určitým kompromisem. Filmu se zpočátku daří vzbudit divákův zájem, ale poté film začne stagnovat a nepůsobí kompaktně. Ve větší míře se do popředí dostane Sovákova schopnost pro improvizaci. Film sice jako celek nefunguje, jak by býval (ne)mohl, ale řada scén je přece jen dobře vystavěna a je z nich cítit solidní výsměch tehdejšímu vládnímu zřízení. Režisér vykazoval cit pro řemeslnost i originální pojetí. Nedokázal však satirickému tónu dát větší údernost a z filmu se mu podařilo udělat úsměvnou komedii bez přidané hodnoty. A ta tentokrát citelně chybí. Vše klouže po povrchu, ale větší odvahu zajít dá jsem z filmu necítil. Kdoví, kde zase soudruzi udělali chybu. Tentokrát dbali na to, aby jejich autorita nebyla podrývána lidmi od filmu. 60% (26.04.2015)