42

Na tomhle snímku je krásně vidět, jak pokrytecká Amerika je. Země svobody, země, kde si každý může žít svůj sen. Jen ještě před padesáti lety ten někdo nesměl být černý. A co teprve před sedmdesáti lety... "42" se neubrání srovnání s "Moneyball" a vychází z toho trochu hůře, protože "Moneyball" je přece jen nepatetický. "42" zase příjemně koření jemný humor. Výborný film, až překvapivě dobrý. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/07/42-2013-90.html (29.07.2013)

Co jsem prisel na Novy Zeland, zacal jsem se zajimat o sporty, ktery u nas moc popularni / dostupny nejsou - rugby, americky fotbal a nove taky baseball. O baseballu se u nas skoro vubec nemluvi, ale v americe je to jeden z nejstarsich sportu a z americkych filmu casto srsi ruzny odkazy na nejaky vyznamny hrace, jejichz jmeno jsme nikdo nikdy neslysel. Kdyz jsem zacal s baseballem, tak skutecne nekdy v dubnu se hralo a vsichni meli dres s cislem 42 - ted uz konecne vim, proc a kvuli komu to vlastne bylo. Mam tyhle sportovni filmy rad a pokud mi sednou herci a pribehova linka, tak nemam duvod tomu nedat plny pocet. Herci mi sedli, nigga tu buzeraci ustal (ve filmu jednou rozmlati palku, ale prej je to vymysleny pro potreby filmu) a pravem je to hrdina baseballu. (21.05.2019)

Dvaačtyřicítka má spoustu pozitiv, ale i negativ. Scénář je dost jednoduchý, ale přesto poctivě natočený. Chadwick vládne, ale sekunduje mu celá řada dalších herců, Black a další Dodgers, Tudyk, samozřejmě Ford, dále potěšil Meloni nebo McGinley. Myslím, že podobné filmy by se měli promítat ve školách, hlavně tam na slunném jihu těch krásných Spojených států. Nikdy jsem netrpěl nějakou xenofobií k barvě pleti, podstatné je pro mě chování. O to víc mě překvapuje, že v "zemi snů a svobody" je rasismus stále tak moc aktuální, ale tak co čekat od země, která je plná úplných retardů, IQ tykve, Karen kam se podíváš. Smutné. Co se samotného filmu týká, stojí právě na rasismu, respektive boji proti němu. Není vlezlý, naopak. Tak bych si představoval, aby se propagovala volnost, rovnost, bratrství. Nejsem fanoušek baseballu, na to žiju ve špatných zeměpisných délkách. Ale nebyl to jen baseball, brzy následovali i další sporty, jmenovitě třeba Chuck Cooper v basketbalu a ruku na srdce, dokáže si někdo představit NBA (nebo basket obecně) bez Jordana, Kobeho, Shaquilla??? Sport by měl být pro všechny, měl by spojovat a 42, jakožto filmu i Jackiemu Robinsonovi, se to povedlo. PS: "Je to stoprocentní brunet." (19.06.2020)

Indy si opět nasazuje fedoru a... A vydává se ve jménu metodistického Boha spasit hru. Spojení sportovního filmu a humanisticky uvědomělého integračního hřejivého dramatu v naivním pohádkovém balení je již ze své podstaty kombinace natolik nebezpečná, že výsledný celkem solidní doják je tentokrát spíše nefalšovaným úspěchem. (30.06.2013)

Reziser Brian Helgeland /Pojidac Hrichu/ natocil vcelku slusny film o rasovej tolerancii, ku ktorej sa hlasim. Krasne je zobrazeny rasizmus v USA okolo roku 1946, najma samozrejme voci ciernemu obyvatelstvu. Nedam vsak absolutorium, lebo baseball je pre nase konciny dost exotickym sportom. Takze slusnych 76 % (08.10.2014)