Hon

Vinterberg si důmyslně pohrává s rytmizací scén, s postupným stupňováním napětí a i násilí vrcholící scénou v kostele. Zároveň považuji za zcela přiznanou tvůrcovu typizaci většiny postav, kdy je prezentuje jako mentální modely vzniklé naplněním určítých schémat (nevinně se mstící holčička, spravedlivá učitelka odhodlaná vyšetřit údajný zločin, psycholog navádějící k očekávané odpovědi, ochranářští rodiče atp.), což v kombinaci s plastičností Lukasovy postavy a příběhu zasazeného do "izolované" komunity, kde se každý zná s každým, vytváří dojem marného boje "sám proti všem", který není možné vyhrát. To spolu s vševědoucí narací (divák zná pravdu a cítí intenzivní nespravedlnost, nesmyslnost a mylně motivovanou násilnost počínání téměř všech zúčastněných) vytváří vpravdě nepříjemný, ale velmi silný filmový zážitek. (11.05.2015)

Je jasné, že pokud byste někdy mohli přijít o své obvyklé racionální uvažování a zvyk jednat až po seznámení se stavem věcí (pokud ho tedy vůbec máte, že...), pak by to měly být právě situace, kdy vám vaše dítě řekne, že mu někdo ubližuje. Ale Vinterberg si práci až příliš zjednodušuje, byť v jednotlivostech je nutné konstatovat, že chytře volí nejméně prokazatelnou variantu toho, co se mělo podle blonďatého andílka (a jak se dozvíme, i podle dalších dětí) stát. Nevím samozřejmě jak nakládá dánský justiční systém s údajnou obětí zneužívání, ale dost pochybuji, že neznají nic jako znalecký posudek z oboru pedopsychologie nebo sexuologie. Tím probůh nechci říct, že Lucas mohl v klídku čekat, až se pravda ukáže, a všechny fuckovat s odkazem na presumpci svojí neviny. Však taky právě tohle je hlavní částí Honu. Tohle, neboli davová psychóza, neboli "my víme, že jsi to udělal, a žádný soud nepotřebujeme", plynule podle hesla "na každém šprochu pravdy trochu" přecházející v "a stejně jsi to udělal, i kdyby tě desetkrát zprostili", s dovětkem "však toho soudce, prokurátora a advokáta by měli pověsit na stejnej strom jako tebe". Vinterberg ale samozřejmě nechtěl točit kritiku systému, který není ve svém svatém nadšení pro ochranu blaha dítěte schopen rozpoznat ubohé křivé nařčení, ale kritiku stádního uvažování, zkratkovitosti až zvířeckosti, a hlavně zdrcující dopad toho všeho na křivě obviněného. Mikkelsen opět boduje, a poslední minuty filmu jsou skutečně brutální. 80% (19.03.2015)

…aneb Vinterbergovo předchozí drama nebyla náhoda, on prostě umí. Jagten je mrazivý film o tom, jak lehce a nevinně lze vše (práci, přátele, čest) ztratit během jednoho okamžiku, jak vše má dvě strany a my, jakožto diváci, bychom měli opravdu přemýšlet, než vrhneme na někoho ten pomyslný kámen (a nejen ve filmu). V tomto případě nejde ani tak o vinnu, jako spíše o fakt, jak se zbavit něčeho, co neexistuje? Jak dokázat něco, co nelze dokázat? A budete spíše věřit někomu, koho znáte celý život, či své vlastní krvi? Tento film pokládá mnoho znepokojujících a nepříjemných otázek a pár jich taky zodpoví. Speciálně závěr tohoto filmu vám dá odpověď na jednu z těchto otázek, jen nevím, jestli se vám bude líbit… Hodně silné drama s dokonalým Mikkelsenem. Plný počet bez sebemenšího zaváhání s tím, že už vím, kterému cizojazyčnému filmu budu fandit na Oscarech pro rok 2014… 100 %. (21.02.2014)

║Rozpočet $3,8milióna║Tržby USA $687,185║Tržby Celosvetovo $18,309,793▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $395,735 ║ Tržby za predaj DVD v USA $519,582 ║ teda Mads Mikkelsen je pán herec, veľmi pôsobivý a intenzívny zážitok a hlavne keď to zo začiatku vypadalo na roztomilí školkársky príbeh zo šantiacimi deťmi a nakoniec peklo na zemi /100%/ (08.09.2013)

To by mě zajímalo, v jaké pohádce se lidé dozvěděli, že děti mluví jen pravdu? Mám malou sestru a jedno vím jistě - děti mají obrovskou představivost a dokonce umí být i kruté, v některých případech mstivé a prolhané. Film je jedna velká deprese, protože se musí sám sebe člověk ptát, kolik lidí by v podobné situaci stálo na jeho straně ? Můžeme si nalhávat, že nikdo z našich blízkých by takovému svinstvu nevěřil, ale film potvrzuje heslo "v nouzi poznáš přítele". A ano, lidé jsou sice ovce, ale těžko říct, zda-li je v takovém případě můžeme vinit. Pravdou ale zůstává, že mnohdy většina lidí dělá soudy a má jasno o věcech, o kteréch ví leda ho.. kulové :-) Snad každý z nás to zažil na vlastní kůži, ačkoliv třeba v únosné míře. Jagten právě na to, že se člověk vyžívá v kolektivní štvanici poukazuje dost silným způsobem. O hereckých výkonech netřeba mluvit, protože byly vážně dokonalé, ačkoliv mi ta malá ukecaná popotahující holka brnkala na nervy. Zase jednou film, kde obsah vítězí nad formou, bravo! (04.05.2013)