Barfi

Strašně mi chybí v současné kinematografii vizuální gagy a groteska. A mám pocit, že to byl schopný zreplikovat akorát Jackie Chan a to už je docela dlouho. Tohle je prostě indická romantická pocta Chaplinovi, Busteru Keatonovi a Haroldu llodovi s přímými citacemi. Proč to prostě nenapadlo někoho v Hollywoodu? Prostě něco jako Hugo Cabret od Scorseseho, akorát s groteskou. Hlavně je to parádně vymyšlené, protože je ústřední hrdina hluchoněmý a fakt si s tím film krásně hraje. Možná to má jak je u Indů zvykem až moc vrstev. Co jsem v titulcích koukal, že tam hrála Priyanka Chopra, vůbec bych jí nepoznal. Škoda, že na západě je jenom za ozdobu a ona umí i hrát. Byl jsem nadšený 9/10 (02.06.2020)

Bollywoodský film, který se vyznává z lásky k Charlie Chaplinovi a Buster Keatonovi? U toho jsem nemohla chybět. Aneb Ranbir Kapoor na jisté cestě za oceněním Filmfare, které ale bohužel minulo Priyanku Chopru ve prospěch Ileany D'Cruz, což je pochopitelné už méně. Protože jak je neoddiskutovatelná dokonalost klauna Barfiho se smutnou tváří kořící ve filmografii mladého Ranbira další mezník, tak autistka Priyanky Chopry je navzdory všemu tou postavou, okolo které se točí celý svět. V Jhilmil by nikdo nehledal sexbombu s křivkami Miss Indie/Miss World. Přesto se v těch velkých kulatých očích zrcadlí tolik emocí, tolik lásky a křehkosti a zranitelnosti, o které by se hereckým elitám všech kontinentů mohlo jen zdát. Zatímco Ileana si zatím prošla svým bollywoodským křestem jen jako ta krásná druhá vzadu. Už dlouho mi nebylo tak dobře, když se potkalo to nejlepší z východu i západu. A proto prosím, pěstujte v *ollywoodech více klasické grotesky. A pokud si všimneme těch 70. let, ve kterých se to odehrává, nabízí se paralela s Om Shanti Om a člověk se pobaví ještě více nad tou policejní byrokracií. #festivalbollywoodskehofilmu (11.10.2013)

Trochu Chaplinovsko-Hulotovské grotesky + francouzské atmosféry + Amélie + krásný němý Ranbir + Miss India/ World v roli autistické holky - to vše v trochu spletité a indicky netypické pohádce (žádný zpěv, tance málo, chybí happyend v plném slova smyslu). Je to super a je to celý na youtube, dokonce s anglickými titulky! (03.06.2014)

Vizuálně asi nejkrásnější indický film tohoto roku. Zatímco ve svém předchozím (a výborném) snímku Kites odkazoval Anurag Basu na žánry amerického filmu, v Barfim! se otevřeně hlásí k tradici němých grotesek (Ranbir Kapoor se svým nalíčením a hereckým projevem stylizuje do podoby svého dědečka, významného bollywoodského filmaře Raje Kapoora, který se inspiroval Charliem Chaplinem) a k francouzskému hnutí Cinéma du look, tudíž je na filmu odehrávající se v koloniálním prostředí Dárdžílingu a Kalkaty zřetelný evropský otisk. Jestliže si malebná mizanscéna a působivé tělesné herectví všech hlavních postav zaslouží ocenění, syžet vyprávěný třemi různými vypravěči v několika časových rovinách už mnoho uspokojení nepřináší a přes zahrnutí několika potencionálně vypjatých situací mu schází dramatické napětí. Barfiho úspěch u indických diváků se tedy nejspíš odvíjí od jeho technických kvalit a skutečnosti, že se vymyká tuctové bollywoodské produkci; na oscarové soutěži, kam byl letos vyslán, však nejspíš příliš nezazáří. ____Vlastně bych řekl, že Barfi! je takový indický Pan Nikdo: byť nejde o sci-fi, je to film obdařený malebnou vizualitou, který se tváří, že sděluje vznešené pravdy o životě, ale přitom je strašlivě banální a stojí vlastně jen na řetězení "originálních" nápadů vykradených z jiných děl. (15.11.2012)

Film se vyznačuje líbeznými záběry na čajovou krajinu doprovázenými líbivou hudbou, která se ale opakuje, až omrzí. Výborně autoři využili Barfiho hluchotu, když divákovi i ostatním postavám je jasné, že se něco děje, ale Barfi neslyší ani, když se mu nějaké drama odehrává přímo za zády. Skvělým nápadem bylo vrátit se v některých částech snímku do grotesky, kterážto taky byla němá, a Barfiho blbnutí opravdu baví. Třeba fígl, jak utéct policii za pomoci zrcadla, je brilantní. Film si vystačí bez dialogů v dlouhých sekvencích, i v těch, které nejsou groteskní, a funguje neskutečně skvěle. --- Něžně dojímavý je postupně rostoucí cit mezi hluchoněmým mladíkem a mentálně postiženou dívkou. ______ Na škodu byla přílišná stopáž snímku, podivné přeskakování v čase, které je nepřehledné a taky zamotaná až chaotická zápletka s několikanásobným únosem. /27. 7. 2017/ (27.07.2017)