Nemají pokoj svévolníci

K tomuhle filmu jsem se po deseti letech vrátil kvůli tomu nakolik mi protagonista charakterově a vizuální připomíná hlavní postavu počítačové hry Disco Elysium. A opravdu mě dost překvapuje, že se o propojení těchto postav nikde nepíše. Buď je ona vize zlomeného detektiva v evropské kultuře tak vizuálně homogenní, že o sobě film se hrou nevědí nebo autoři Disco Elysium inspiraci nepřiznali. Když ale posuneme tenhle element stranou, pořád máme před sebou velmi unikátní krimi s morálně dost problematickým scénářem. SPOJLERY: Hlavní hrdina Santos zde během snahy zahladit stopy poté, co opilý zastřelil tři lidi v baru, odhalí nevědomky daleko rozsáhlejší plán, jehož úspěšná realizace by měla za výsledek smrt stovek nevinných lidí. A to mimo jiné tím, že naprosto rezignuje na technologie a odpojí se od byrokratického policejního systému, který jej tak není schopný zastavit či vychýlit z osy. Oproti tomu inspektorka, která skrze lidi, jež Santos zastřelil, se dostává na stopu stejného případu, nemá možnost jej vyřešit v rámci policejního systému, který ji neustále hází vědomě i nevědomě klacky pod nohy. Po vzoru starých kriminálek nám takto je řečeno, že v chaotickém světě organizovaného zločinu není možné uspět tím, že se jeho systému přizpůsobíte, nýbrž, že potřebujete čas od času neřízenou střelu, která je schopná prorazit se až k jádru a vyrvat mu srdce, často za cenu vlastního života. Akorát Santos není kontroverzní bonviván ve střihu Belmonda, ale cynik, troska a vrah, který si žádnou  scénou neříká o divákovy sympatie. Pokud je tenhle film obhajobou jeho přístupu asi úplně nevím, nicméně rozhodně je výbornou obhajobou jednoho filmového žánru. (07.07.2021)

Zvláštny film. V úvode si divák myslí, že tu máme ďalšieho skorumpovaného policajta, ktorý si neváha prestrieľať cestu davom, ale po hodine som začal tápať a zistil som, že o ňom vlastne nič nevieme. Ani po viac ako hodine som stále nepoznal jeho motiváciu v hľadaní svedka z prestrelky v bare. Neviem, či je to mojou nepozornosťou, ale mal som pocit, že divák zámerne nedostáva odpovede na mnohé otázky. Záverečný prepad a prestrelka s teroristami opäť hromadí ďalšie otázky, ale je tu hlavne jedna a zásadná. Je to hrdina alebo skorumpovaný vrah v radoch polície? Asi by som si to mal pozrieť ešte raz. 70%. (07.02.2016)

Santos Trinidad je drsný chlapík, o které by dnešní feministé prohlásili, že je skrz naskrz prolezlý toxickou maskulinitou. U policejních nadřízených se mísí respekt z jeho zkušeností a zarputilosti s obavami z chování nezřízené střely. V jeho minulosti neradno šťourat, mise v Latinské Americe totiž skončila krvavým skandálem, kolem něhož se dosud chodí po špičkách. Když mu jednoho pozdního večera nasáklého alkoholem zkříží cestu muž, s nímž má nevyřízené účty, začnou se dít věci. Trinidad je charakter, který typově navazuje na tvrdé muže z amerických a francouzských kriminálek 70. let. I policejní metody, jakkoli účinné, mají pramálo společného s dobou internetu a umělé inteligence. Thriller je silně ovlivněný žánrem noir, pro který mám slabost. Navíc se mi líbí, že režisér a scénárista nedávají divákovi nic zadarmo, nutí ho přemýšlet o činech, postavách i motivacích a udržují ho dávkováním informací v neustálém napětí. Na druhou stranu, nic nepochopitelného, natož záhadného, v příběhu není. Snímek dává bystrému pozorovateli jasnou odpověď, co je Santos Trinidad zač a jestli se vyplatí mít takovou existenci (nejen) v policejním sboru. Film jde v určitých ohledech proti zaběhlým žánrovým zvyklostem, a tudíž proti očekávání (především popkornových) diváků, což je u mě jasné plus. Já si tu cestu za naplněním vlastní definice spravedlnosti nadmíru užil. Celkový dojem: 90 %. (22.07.2021)

Na atmosférický neo-noir to není dostatečně sevřené a soustředěné na hlavního (anti)hrdinu, kriminálka by měla trochu organizovaněji pracovat s informacemi, které předkládá svému divákovi, do thrilleru tomu zase schází napětí, protože tady se jede přes pomalu budovanou atmosféru bez výrazných vrcholů a pádů. Vlastně velké zklamání z filmu, který mohl být v mnoha směrech naprosto brilantní žánrovkou, ale ve výsledku postrádá ucelenou strukturu a záměrným matením diváka maximálně znechutí. 45 % (07.07.2015)

Španělský film roku dle výročních národních filmových cen Goya. Obratně vystavěný scénář, hitchcockovské vyprávění obrazem a především těžkotonážní charizma José Coronada (ocenění za nejlepšího herce), který vládne celému filmu. Málomluvný "rum s colou" drsňák jako by vypadl z amerických kriminálek pár desítek let dozadu. Už dlouho jsem si během filmu neříkal, že bych s touhle postavou chtěl vidět další příběhy, nebo klidně celou sérii filmů. -- Jinak tenhle film vůbec nepřipomíná tón španělské kinematografie, na jaký jsem zvyklý posledních pár let - lehce přepjatá melodramatičnost (herecky, dialogově, hudebně, vizuálně). Tohle je nefalšovaná málomluvná cynická kriminálka, které by slušelo velké plátno. (27.02.2012)