Večerníček

Večerníček stál pro celou mou generaci u našich "filmových začátků". Každý večer jsme se těšili na to, že nás zavede do světa pohádek, na jednu z nich se podíváme a Večerníček nás pak vyprovodí zase zpět a do postýlky. Díval se na něj s námi každý večer můj taťka a mamka si ho za to dobírala. Dnes ho chápu a jsem ráda i za ty filmové začátky "po troškách". Dnes se bohužel klasický Večerníček přesunul na méně sledovanou stanici a děti se dnes spíše dívají na celá pásma pohádek. Myslím, že to je škoda. Vytrácí se z toho to napětí: Co tam bude zítra? a navíc si myslím, že pro začátek stačí "dobrého po troškách". Já se dnes dívám na večerníčky se svými dcerami a chápu svého taťku. V dětství jsem měla nejradši Maxipsa Fíka, Broučky a Krkonošské pohádky, teď mě zase zaujali Kocour Mikeš a Pohádky ovčí babičky. Ty naše klasické večerníčky jsou navíc bytostně české a slaví dodnes úspěchy i v zahraničí. Více o Večerníčku se lze dozvědět na pěkných stránkách: http://www.ceskatelevize.cz/porady/0-vecernicek/5626-historie-vecernicku/ (17.01.2013)

Tohle není jednoduché hodnotit. Snad dříve než padl rok 2000 a dál, bych udělil poctivých 5 hvězd, protože takový Křemýlek a Vochomůrka, nebo A,je to či Jája a Pája, byly prostě krásné příběhy. Dneska je to něco čemu absolutně nerozumím a spoustu z těch seriálů ani nechápu. Z těch novějších, je snad jen jediný, který za to stál a to seriály z CHaloupkem a jeho Medvědy, Vydrýskem atd. Takže hodnocení není možné, protože pokud bych mněl nějak hodnotit, musel bych jednotlivě vypisovat za co bych dal 5 plných a za co žumpový odpad. A to mi nepřijde fér. ------------- . Za nesmrtelnou znělku bych přidal další body. (17.10.2014)

Televizní pořad s nezapomenutelnou úvodní znělkou, milovaný dětmi všech generací i všech věkových skupin. Díky němu televize natočila a odvysílala za 50 let jeho trvání stovky, snad i tisíce animovaných i hraných pohádek, které dnes patří do zlatého fondu ČT. Oslovila a potěšila miliony dětí, které bez roztomilého kloučka s papírovou čepičkou odmítaly jít večer do postýlek. Patří k nim nejen moje děti a vnoučata, ale i já sama po zaslechnutí známé znělky spěchám k obrazovce a na několik minut se stávám dítětem. Je to moje dlouholetá filmová láska a doufám, že zůstane na obrazovce i v budoucnu a že ji nepřeválcují dravé zahraniční dětské seriály. (29.03.2015)

Jak se dá hodnotit pořad Večerníček, když je vždy složený z různých pohádek? No ale budiž. Když už tady ta možnost je, tak tedy hodnotím samozřejmě kladně, protože už několik desetiletí baví tento pořad malé i velké. A co víc si od nejzásadnějšího pořadu přát? Úspěch Večerníčku vždy záleží na pohádce, která v daný týden chodí a většinou se jedná o velmi podařené české pohádky. Najdou se i totální průsery, ale ty se holt musí přežít. Takže jen tak dál, Večerníčku. (18.02.2016)

Samozřejmě si člověk položí otázku - co tady vlastně hodnotím? Znělku, jednotlivé večerníčky či celý tento fenomén? Nevím jak kdo, ale já hodnotím fenomén jako takový, a ten je u mě jednoznačně za pět. Z nostalgie, za vzpomínky ať už když já byl dítě, nebo se díval s mými dětmi ale hlavně za něco, co už se nevrátí, přestože se ten pořad ( alespoň myslím) pořád vysílá. Bohužel, už se nedívám protože má infantilita se ještě plně nerozvinula, mé děti už odrostly a zatím se nerozmnožily. Nezbývá než počkat na vnuky. (25.02.2016)