Newyorská romance

Režisér se evidentně vyžívá v prostředí muzikantů, protože tenhle příběh byl natočen s tak obrovskou lidskostí, že jsem se s tím hodně dlouho nesetkal. Sice Love Song dávám pět hvězdiček, ale zároveň netvrdím, že Once bylo o dost horší. Tam vládla především hudba, ale příběh byl trošku na druhé koleji. Tady vládne nejenom hudba, ale i nápad a především jeho zpracování. Je vidět, že Keira Knightley nebo Mark Ruffalo jsou naprosto perfektní herci, protože ty jejich postavy tady prostě neměly chybu. Bylo vidět, že to byly naprosto obyčejní lidé z masa a kostí, se svými sny, ale i problémy a osobně musím říct, že tak opravdové postavy jsem ve filmu děsně dlouho neviděl a nesmírně jsem jim fandil. Do toho ta atmosféra New Yorku, u které jsem měl pocit, jako kdybych při sledování byl jeho součástí. Všechno to do sebe tak parádně zapadlo spolu s příjemnou muzikou, že mi ve výsledku nevyšla jiná známka, než pět kulaťoučkých hvězd. (08.06.2015)

Jednoduchým vzorcem by se dal film popsat takto: nudná scéna + ucajdaná písnička + ubulená scéna + další trapný popík ..atd. až k = příšerně natahovaný konec. _____Film si hraje na nezávislost, čemuž vcelku obratně podřidil i kameru snímající ve zvláštních úhlech a záběrech, ale děj je proklatě poplatný mainstreamu a hlavně je tupý. ____ Už setkání ošuntělého producenta a začínající písničkářky v baru ukáže, že něco není v pořádku. Zaprvé není důvod, kromě toho, že je Keira hezká, proč by si jí někdo v tom baru všiml. Zpívá průměrně, hraje odrhovačku bez nápadu a slova písně jsou stupidní. Tehdy nastoupí jediný nápad celého filmu, kdy si producent (bůhví proč okouzlený tou příšernou produkcí) představuje hudební aranžmá hrané kapelou neviditelných hudebníků, kteří by vystoupení písničkářky vyšperkovali. Tahle představa vede až k tomu, že neviditelný orchestr přehluší zpěv i kytru písničkářky - což je jedině dobře a svědčí to o tom, že producent za zenitem má přece jenom nějaký hudební vkus. ____ Dál už to jede jen z kopce. Problémy s prosazením se neznámé hudebnice se vyřeší jako mávnutím kouzelného proutku a přestože ona i producent jsou finančně zcela na dně, není pro ně problém produkovat desku v ulicích New Yorku, zaplatit hudebníky, auta, jídlo, návštěvy restaurací, nákupy atd... Hlavně natáčení písničky v metru mě pobavilo - zvuk projíždějícíh vlaků určitě dodá půvab i té nejblbější melodii, protože ji prostě přeřve. Písničky jsou nadále trapné i v rámci popíku a příběh vlastně ani žádný není. ______ Tohle si nezaslouží skončit ani v papírové krabici při výprodeji v hudebninách. /17. 7. 14., komentář č. 5 100/ (17.07.2014)

"Nehraj si na Jerryho Maguirra !!" ;) Jako vždy výborný Mark Ruffalo jako rozzlobený básník už nechytá zelený odstín a Keiru Knightley obsadili do té nejméně pravděpodobné role, když si tahle herecká ozdůbka už vyzkoušela snad téměř vše.. Bláznivý Irčan John Carney totiž upgradoval, rozuměj postavil na hlavu, svoje Once, a mě to překvapivě hodně bavilo, zvlášť ty dialogy odkazující se na filmovou klasiku, všem režijním kiksům navzdory.. Carney nakonec nebude až tak velký tragéd..;) Tenhle Love song má svou vnitřní sílu i spoustu zajímavých nápadů, když se zrovna pomocí banalit či soundtracku, který je však sám o sobě velmi povedený, nepokouší sdělit nějakou hlubší myšlenku.. (16.03.2016)

Na první i poslední pohled je Begin Again ten druh krásného a strašně příjemného filmu, který vás skvěle naladí a řekne vám, že být jiný je skvělé a nejlepší. Je v něm hodně nápadů, které i fungují, a které jsou vidět. Zároveň si uvědomíte, že to opravdu točí TEN člověk, který dělal Once. Několikrát se totiž nevyhnete téměř identickým scénám a když se to tak vezme kolem a kolem, celkový příběh je taky dost podobný. Tady se ale bohužel objevuje první úskalí. Carney se pokusil nasadit stejný outsiderský princip na světově známé herce a namísto dokumentárně laděné kamery vzal kameru vizuálně čistě filmovou a zřejmě aby ještě něco z toho feelingu Once zachránil, rozhodl se, že bude každých pár minut otravovat diváka s jump cuty. Druhý otazník se snáší nad dramaturgií příběhu. Především začátek je neustálé přeskakování z příběhu na příběh, během kterého jsem ale stačil vždycky zapomenout na postavu předchozí a vlastně jsem se musel pořád dokola znovu chytat. Celkově na mě pak příběh působil moc neučesaně, jakoby bez ucelené formy. A v té formě je prostě problém celkově. Ve formě vizuální a dramatické. Ale je to opravdu strašně milé. 6/10 (10.05.2015)

Každý film je doplnený hudbou, či spievanými skladbami, no tu je to postavené ozaj na vysokej úrovni. Tvorcovia využili potenciál dvoch efektívnych a silných predností, ktoré dokážu filmu vdýchnuť nezvyčajnosť. Neľahký osud dvoch ľudí pôsobí nenútené, napriek tomu s úplnou ľahkosťou pôsobí na emócie, ktoré neúnavne strieda energia prúdiaca z tónov rozohraných piesni. Potom sa Vám chce raz smútiť, či plakať a raz tešiť sa a tancovať. Aj keď role hercov nie sú až tak náročné M. Ruffalo a K.Knightley zapadli do deja veľmi dobre a v duchu jednoduchosti dokázali vo mne vyčariť záujem. Najlepšou scénou sa každopádne stal moment, keď prvý krát mladá Gretta vystúpila v bare a stroskotaný producent dokázal rozhýbať ostatné hudobné nástroje. Za mňa zaslúžených 70%. (01.01.2015)