Lásky čas

Velmi milý film odehrávající se hlavně ze začátku v nádherném Cornwallu. Po náročném dni jsem si chtěl dát oddychovku a tak jsem sáhl po této britské romantické komedii.... Abych řekl pravdu, moc jsem se nesmál. Abych pravdu řekl, konec mne dojal tak silně, jak už dlouho nic a na fajnšmekra válečným filmů se kterým neotřese skoro nic mne to opravdu překvapilo...Vlastně mne rozesmálo jen to první vlezení do skříně po faux pas s Charlotou, která chtěla namazat krémem na opalování ... Než humoru tam bylo rozhodně více té romantiky a počáteční snahy hlavního hrdiny nabrnknout si konečně nějakou holku byly roztomilé. Pak už to více méně jelo v předvídatelných kolejích a lezení do skříní přestalo být vtipné. Přesto mne film dostal. Paradoxně to nebylo díky vztahu mezi ústřední dvojicí Tima a Mary (mimochodem dle mého názoru to Tim těžce prokoučoval s blonďatou modrookou Charlotou), ale díky krásnému vztahu Tima s otcem. Cival tu píše o neexistijícím dokonalém vztahu s otcem... Já takový měl. Bohužel táta odešel příliš brzy a bez rozloučení. Záviděl jsem hrdinovi šanci skočit si za taťkou v čase zpět, popovídat si, zahrát si pinčes, poslechnout předčítanou kapitolu z knihy... Stačila by mi i ta poslední procházka na rozloučenou... Po skončení filmu jsem měl vemi velké nutkání zalézt si někam do temna, sevřít pěsti a přenést se zpět... Bohužel, tohle fungovalo jen ve filmu. Užívejte času s nejbližšími --- už zítra tu nemusí být ! * * * * (13.04.2014)

Jsem rád, že když už koukám na anglickou romantickou komedii, je u toho Bill Nighy, toho chlápka mám vážně rád. Je až s podivem, že na to, jak moc mi nesedla Láska Nebeská, se nyní Richard Curtis trefil do černého. Tam totiž bylo až moc příběhů a postav, kdežto v About Time sledujeme příběh, kupodivu sympatického, typického anglického mladíka v podání, pro mě, neznámého Domhalla Gleesona, který však má štěstí v tom smyslu, že mužští potomci v jeho rodině umí cestovat časem do minulosti. On toho tedy samozřejmě maximálně využívá aby sbalil pohodovou Rachel McAdams, aby následně došel k rozhřešení. Přestože se jedná o obyčejnou plitkou satiru, nejspíše na samotný Curtisův život, tak snad i z toho důvodu to působí tak líbivě a neuměle, že mě to na konci celkem zasáhlo. A když se něco takového filmu povede, už to prostě něco znamená...95% (03.01.2014)

Richarda Curtise mi bylo už před premiérou líto v jedné věci. Dostát očekáváním fanoušků, kteří si přáli něco na způsob časoskokové Lásky nebeské, zkrátka nemohl, ani kdyby se rozkrájel. Proto je o tolik překvapivější cesta, po které se vydal - a na které se žádný takový předem marný pokus nekoná. Ne že by se na romantiku nehrálo, vždyť kapela v metru nebo bouřlivý obřad mi svoji silou málem přilepily čelist na podlahu sálu. Jenže tu je ještě něco víc. Ony obligátní rodinné hodnoty, které se právě tady mění ve slovní zlato a soukromou emocionální tíhu. Právě v jejich síle se skrývá něco, co z Času dělá film až nehodnotitelný. Má totiž trochu zbytečně průstřelnou sci-fi stránku, podle očekávání dialogově dokonalou romantickou linku a spoustu přívětivého humoru. A pak přijde poslední třetina a z Billa Nighyho je člověk z mého života, ke kterému se nemám jakou skříní vrátit a všechno je zase někde jinde, mimo hranice pětihvězdné škály. A přesně tam, na samém konci, je nejlépe vidět, kam Curtis dospěl. Na místo, kde prostředky neslouží v prvním plánu romantice, ale romantika naopak slouží přesahu ještě osobnějšímu a nadčasovějšímu. Těžko proto říct, z čeho všeho se tu pan režisér stihl vypsat. Pokud se ale jedná skutečně o jeho poslední režijní počin, může ze stoličky odkráčet s hlavou hrdě vztyčenou, protože na posledním místě činu zanechává (opět) něco nenapodobitelného. (04.11.2013)

Absolútne súhlasím s cynickým názorom Civala, ktorý tú idylku slušne vystihol (Hezká pohádka o neexistující harmonické rodině...). A hoci sa práve na idylky pozerám s veľkými pochybnosťami a skepticky odfrkávam (špeciálne v tomto filme je idylka všade naokolo, brr), tak aj mňa si nová Curtisovka získala. Doprdele, je to sladké ako tri kilá cukru... ale dostalo ma to. Šit. (Hoci na moju srdcovku Love Actually to nemá, tá zostane na špici.) (07.01.2014)

Zdá sa, že Curtis vekom mladne a hlavne svojimi scenármi nám dávkuje snímok od snímku čoraz hravejšie a pestrejšie filmové zážitky. 'About Time' je láskavá, dôvtipná a inteligentná komédia, plná dojemných momentov a pohodového britského humoru. Zároveň sa však nebojí ísť do hĺbky, niektoré myšlienky s vami pohnú, niektoré vás prinútia sa zamyslieť, takže povrchnosť snímku môžme vylúčiť ako prvú. Hlavná myšlienka pritom znie ako totálne uletený námet béčkového hollywoodskeho rom-comu. Presne to však Curtis využíva vo svoj prospech a svojim lišiackym štýlom rozprávania dostáva filmu do úplne inej roviny. Herecké výkony sú na prvotriednej úrovni, herecká pohoda z filmu priam srší, všetci zúčastnení sa tak podieľajú veľkou časťou na dobrom dojme z filmu. Rôznorodosť charakterov a veľký rozptyl postáv dodáva pocit realistickosti a divák tak nadobúda reálne zžitie sa s postavami, s ktorými najmä v druhej polovici prežíva každú jednu scénu. Sentimentalita a vypočitateľnosť je na spadnutie najmä v závere, ale divácke myšlienky sú tak uprené v uvažovaní nad otázkami života, lásky a vernosti, že tento fakt jednoducho prehliadne, vyhŕkne jednu-dve slzy, vstane, zatlieska a poďakuje Curtisovi za spríjemnenie večera a obohatenie filmových obzorov. Za zmienku však stojí ešte nemenej podstatná súčasť snímku a tou je senzačný výber skladieb. 95%. (16.01.2014)