Lásky čas

Ač se vás Ryčrd opět všemožně snaží pohladit po šulínku, či aby nedošlo ke genderové diskriminaci, konejšivě poplácat po rybě, zanedlouho zjistíte, že má z toho urputného psaní pěkně mozolnatou dlaň a není už to zdaleka tak příjemné jako Láska nebeská. Asi tak v polovině jej navíc přistihnete, že vám z toho genitálu zkouší vymodelovat panenku s porcelánovou hlavou, troubícího jelena či jiné kýčovité zvěrstvo. Je z toho prvoplánový, patetický hnus s charmem venezuelské telenovely, vtipný asi jako rozžvýkaný chleba, s mimořádně odpudivou ústřední dvojicí neohrabaných idiotů. Hospodyňky tomu sice zase uslzeně nasázely plné palby, ale u ostatních nechápu, jak to může poměr devadesát šest ku čtyřem dostat do červených čísel. No, mýdlo už tu radši nikdy nezvedám! (04.01.2014)

Slušná a originální RomCom o cestování v čase, čímž je film rozhodně zajímavý. Rachel McAdams zde nehraje svou typickou roli sexy milfky, je načančená tak, aby se hodila k hlavnímu hrdinovi. Trochu jsem doufal, že svou schopnost vracet se v čase zneužije vícekrát i lépe, ale šlo to. Určitě v rámci žánru nadprůměrná věc. Dobře zahraná, hezky natočená s pár překvapením a smutnějším koncem. 7/10. (24.01.2022)

Všímal jsem si harmonie, kterou se Richard Curtis pokoušel přenést na diváka v podobě milé a příjemné romantiky plné odlehčeného britského humoru. Britský humor mi ale nikdy neseděl, milá romantika se už v úvodních minutách mění na příliš přeslazenou blbůstku a tvůrcům něco jako smysl nad časovými smyčkami a přiměřená stopáž asi také nic neříká. Jediné co je v tomto filmu hodné zmínky je ústřední sympatický pár (veskrze Rachel McAdams mi udělala radost, od nynějška je ofina neskutečně sexy :-)) a Bill Nighy, jehož poťouchlý otec je boží! Nighyho nemám příliš v lásce, ale tentokrát jsem si tohoto chlapíka skutečně užil. Milé plus. 4/10 Edit (10.8.2018) Beru zpět, je to perfektní romance :-) 8/10 (08.11.2013)

Venku nám pomaličku přituhuje, děvčata přišívají sukýnkám spodní patra, zato v kinech teď nastává hřejivý lásky čas; to Curtisův zve ku smíchu hlas. Lidi lidi, kdyby bylo na tom našem popleteném světě všechno stejně tak příjemné, jako tyhle dvě hodinky v Atlasu, do večera bych se roztekl slastí. Pokud mě do včerejška zajímalo, jestli je možné zamilovat se do filmu, tak dneska mě zajímá, jak ten film pozvat na večeři. Z toho vyplývá, že šťourat se v tomhle gejzíru krásy hnidopišským prstem je stejný nesmysl, jako si po nejskvělejším rande v životě stěžovat na to, že mohlo být lepší počasí. Rachel a Domhnall jsou tak sympatičtí lidi, že bych nejradši chodil s oběma najednou (i když Domík by na noc musel k tatínkovi), v povaze, pohledech a úsměvech Mary jsem pak naprosto jasně viděl střípky všech holek, které mi kdy buď samy vkročily do života anebo těch, jejichž vstup jsem si tak trošku umínil. To ve mně samozřejmě vyvolalo úvahy, jak bych naložil s tou kouzelnou schopností já sám. Nepřišel jsem na nic konkrétního, jen mám takové tušení, že by se výrazně zvedl počet katastrof. Zůstaňme tedy raději u "prožij každý den tak, jako by byl tvůj poslední." Že je to klišé říkají jen ti, kteří to neumí. (05.11.2013)

[imdb: 7.8/10] | me: Pekný britský film s výborným hereckým obsadením a príjemnou atmosférou. Páči sa mi koncept založený na myšlienke cestovania v čase, ktorý vôbec nie je silený a slúži iba ako opora kvalitne vystavaného deja. I'm going to go into the bedroom and put on my new pajamas, and in a minute you can come in and take them off. (15.11.2014)