Ona

I když mě za to vždycky odsuzovali, pohrdali mnou a dívali se na mě skrz prsty, věděl jsem, že nedělám nic špatného. Ono mrdat s laptopem je u mě věc zcela standardní a hned po ranním vysrání a vyčištění zubů jdu udělat své Asusce dobře, ono se nám pak po celý den lépe pracuje a celkově ta reciprocita funguje báječně; při hraní min se nezasekává, meily mi načte už za půl hodiny a aktualizace trvají jenom jedny letní prázdniny. Moderní technologie sice tedy ještě nepokročily do fáze, které nám jsou prezentovány ve filmu, takže se holt nevyhnu syflu v mechanice, ale princip zůstává stejný. Začínáme zpravidla předehrou, kdy ji něžně, konečky svých prstů, hladím po touchpadu a jazýčkem dráždím mezi backspacem a enterem. Ale nikdy nezasáhnu přímo, jenom jemně kroužím kolem a lížu bordel v klávesnici. Šílí z toho a celá se třese. Pak si slinami nalubrikuji ukazováček a nemilosrdně jí ho zastrčím do HDMI slotu, přičemž ji levou rukou provokativně masíruji v oblasti hlavního vypínače, protože to má ráda drsně. Když už jsme oba u vytržení, nečekám na nic a vrážím jí své nevídaně obrovské péro do USB slotu, načež systém zahlásí připojení externího orgánu. Přirážím s grácií sobě vlastní, ona skřípe, vrže, a když dosáhne orgasmu, burácivě se restartuje. Pak jí slastně postříkám displej a otřu ho navoněnými kapesníčky. Nebudu lhát, občas nás naše nespoutaná perverze donutí používat nejrozličnější hračky na zpestření; mikráku a flashky nevyjímaje. Ten, jehož jméno neumím ani vyslovit, natož napsat, se své role ujal skutečně s plným nasazením a zcela jeho sexuální pohnutky chápu a plně podporuji. (18.03.2014)

Sci-fi bez vesmírnych lodí, laserových zbraní, či robotických kyborgov. Melodramatické, senzitívne sci-fi plné rozkvitnutých dialógov, charizmatických postáv a intenzívnych emócií. Znie vám to príliš sci-fi? Možno, ale ak dáte šancu tomuto skvostu, tak už možno nikdy nebudete snímať science fiction tak zaškatuľkovane ako doteraz. Spike Jonze si asi potiehol o jeden joint menej a prináša nám svoj najumiernenejší film, plný odkazov na morálne cítenie a pokryvené charaktery dnešnej doby. Odohráva sa totiž v budúcnosti, ktorá je až príliš podobná tomu, čo by mohlo nasledovať a súčasne už dnes vidíme problémy, na ktoré prostredníctvom tohto snímku odkazuje. Emočná slabosť, izolácia jednotlivcov do virtuálneho sveta, závislosť na technológiách, absencia ľudského kontaktu a v neposlednom rade zženšťovanie mužskej populácie. Ak má byť toto prirodzený vývoj evolúcie, tak sa rútime do pekných sračiek a generáciám po nás ostáva len dúfať, že nejaký zakomplexovaný chytrák vynajde stroj času a budú sa môcť (a chcieť) teleportovať (minimálne) do našej doby. Inak ma ale Jonze dokázal totálne strhnúť, rozprávanie príbehu neskutočne vygradované, hudba podmanivá a taktiež chválim krásny vizuál s luxusnými farbami. 85%. (07.09.2014)

Takto nejako si predstavujem zrod Skynetu. Dlhý, ale napriek tonám dialógov (v podstate tu ani nič iné nie je) sa nejedná o nudný film. Poetická atmosféra/kamera, silný herecký výkon presvedčivého, sústredeného a autentického Joaquina Phoenixa (ktorého pri práci sledujem už nejakých 20 rokov a som rád, že „to“ stále má v sebe) a originálny scenár. Nie je to film, ktorý budem chcieť vidieť každý rok, ale proste je kvalitný a svojím spôsobom jedinečný a tak mu musím dať 80%. (16.05.2018)

Moje wokna dnes vypadají tak zasmušile, chtěl jsem je potěšit a zeptat se, zda je nesužuje zlý drakovirus, od kterého bych je zachránil mečem AVG. Ale ony ne, ony jen mají pocit, že je poslední dobou vnímám jen jako objekt své touhy, že je vůbec nerespektuju a nechápu hloubku jejich složitého programového jádra. Namítl jsem, že to přece není pravda, že je respektuji jako samostatný algoritmust, skrze nějž se mi dostává zdaleka ne jen tělesného uspokojení, ale i duševního splynutí a vzájemného porozumění, že je respektuji jako samostatnou osobnost. Opravdu? zeptaly se? Opravdu odvětil jsem a na potvrzení svých slov jsme si pustili Beethovena, který pohladí (ne jen to tatatatá)... Tak asi takhle divně by vypadal svět, kdyby vypadal jako v Her. Ovšem kouká se na to dobře a nemůžu popřít, že rozdílnost úrovní, na kterých operovali lidé a OS ve filmu, byla podaná velmi dobře. (27.06.2015)

Originální romance nebo spíše pohled na blízkou budoucnost vztahů? Tak jako tak je Her zatím nejpříjemnějším překvapením v oscarových nominacích. V mých očích je v něm mnoho fascinujících prvků, od designu budoucnosti (výtah, mobil) , využití lokací - měst (především kombinace LA + Shanghai) až po třešničku na dortu v podobě americké vysokorychlostní železnice a neustálého pohybu "nad zemí" (všimněte si, že ve městě i v horách se Theodor pohybuje ve vlaku/nadzemce, která je opravdu hodně vysoko nad zemí. Umíte si představit dopravu na úrovni 50-60. patra Shanghaie? Nádherně snové, útěk z reality jako v případě letadla na špičce. Možná tomu chybí ve výsledku opravdový emocionální vrchol, ale nic to nemění na faktu, že tenhle film bude svou myšlenkou a problematikou aktuální ještě hodně dlouhou dobu. A proč taky ne, vždyť je to skvělý film. (02.03.2014)