Nádherné bytosti

Dlouho očekávané zpracování literární předlohy dostalo svoji filmovou podobu. A není úplně marná. Ethan (Alden Ehrenreich) žije, stejně jako mnoho generací jeho rodiny, v malém zapadlém městečku Gatlin kdesi v Jižní Karolíně, a bojí se, že se v jeho životě nikdy nestane nic zajímavého a navždy zůstane uvězněný v prázdnotě stereotypu. Pak se ale objeví Lena Duchannes (Alice Englert) a najednou už není nic takové jako dřív. Ethan po čase zjistí, že hrozně zvláštní, zajímavá a svým způsobem i sexy Lena je z tajemné rodiny Zaklínačů, a o jejích šestnáctých narozeninách na ní má dopadnout strašná kletba, která ohrozí její i jeho život. Aniž to tihle dva vůbec tuší, spojuje je zvláštní pouto, a právě Ethan může kletbu změnit. Kdo jiný, než ostřílený Richard LaGravenese, může dostat milostnou látku až za hrob do režijních pazour k převedení do filmové řeči, než právě on, jež za svoji kariéru natočil citlivých snímků o lásce, potažmo o vztazích dvou lidí, hned několik. A tvůrčí tým šel na to tak nějak po "twajlajtovsku". Před zhlédnutím jsem totiž nejednou zaslechl přirovnání tohoto snímku ke slavné upírské sáze a nezbývalo, než se přesvědčit do jaké míry, tomu tak skutečně je. A ano, určitá podobnost či inspirace a jisté styčné body by se s kultovním fenoménem, našly i zde (zapadákov, nesmrtelnost jednoho ze zamilovaného páru, osudová náklonnost, početná rodinka Zaklínačů, otevřená možnost rozpracovat osudy postav do dalších pokračování, autorkou literární předlohy je žena a ne jedna atd.). Nicméně, poměřovat ho je dost ošidné a navíc film netrpí takovou nablblostí, jako zmíněná sága. Charisma ústřední milostné dvojice, oproti dvojce Kristen Stewart & Robert Patinson, je mnohem slabší. Dovoluji si tvrdit, že Alice Englert nebyla ani moc hezká. Alden Ehrenreich se snažil, ale nedosáhl výše, než na part mladíka, který je s klidem zaměnitelný. Ostatní postavy dostaly prostoru občas i méně, než by si zasloužily, anebo jejich postava nebyla dostatečně zdůvodněná pro další vývoj dějství. Platí to především pro okouzlující a skutečně sexy působící Emmy Rossum jako Ridley Duchannes, která jak do filmu vstoupila, tak z něj zase zmizela a zaujala zálibou ve změně image. Emma Thompson hrající zákeřnou a zlou matku Sarafine beroucí na sebe podobu paní Lincolnové odevzdala spíše herecký průměr a Jeremy Irons jako strýček Macon Ravenwood zase film svojí účastí nasměroval do nepříjemné "béčkovosti". Efekty občas taky žádná sláva, na pořádné finále už asi nezbyl dostatečný rozpočet, a tak se před divákem rozprostřelo vyústění jako z nějakého druhořadého televizního seriálu, který má k dispozici odvysílat ještě nejméně dvě další řady. Nějaké pokračování však v tomto případě s určitostí nehrozí, i když by se nabízelo. Kamera špičkového kameramana Philippe Rousselota hodně doháněla to, kde nestačil příběh, občas ovšem televizní "look" až tak neodstranila, ale dvě hodiny filmu plynuly poměrně dobře bez větších nudnějších sekvencí a nějaké to milostné kouzlo film také rozhodně měl. Možná bylo zaděláno navíc a možná byla literární předloha natolik složitá, že se muselo z něčeho slevit, obsah velmi zestručnit (proto taková řada na sebe jakoby nenavazujících scén) a vše vtěsnat do dvou hodin, které nebyly marné, ale ani nijak výjimečné. Richard LaGravenese tentokrát nezplodil úplně nej nesmrtelný příběh, ale ani něco, za co by se měl stydět. Mé hodnocení: 60% (27.10.2013) (méně) (více)