Dogani

Asi je to osud, ale v poslednom čase sa predo mňa dostáva veľa filmov, ktoré majú vo svojom kontexte rovnakú vec. Boj proti nespravodlivosti. Už neraz som písal, že je to kreténstvo ( v tom čo najslušnejšom výraze slova ), ktoré je dnes v móde, masy proti tomu nemajú šancu a rôzne štátne príslušenstvá a inštitúcie, legálne a v rámci zákona porušujú všetko, čím je svet svetom. A čo je najhoršie, nedá sa proti tomu urobiť nič, čo by ublížením pomohlo utíšiť ich bolesť. A podobne je to aj v tomto strhujúcom snímku, ktorý vás prinúti minimálne porozmýšľať nad tým, ako zmeniť tento nezmyselný a ľudsky zdegradovaný svet. Raz sa to podariť musí! (17.04.2014)

Téma filmu je výjimečně silné a společensky naléhavé. Jakožto západního diváka mě ale ubíjela korejská dramaturgická estetika a pekelné přehrávání, které je zde i na korejské poměry extrémní. Tolik důležitá autenticita pro filmy založené na skutečných událostech je tedy ihned tatam. Na druhou stranu jsou zásadní momenty násilí natočeny naprosto bez skrupulí a západní tvůrci by si podobné scény do mainstreamové tvorby dovolit rozhodně nemohli.. (05.12.2017)

Fantasticky nadhodnocený film. Jsem si jistý, že hodnotitelé vyjadřují spíš svůj politický postoj. Umělecky je totiž film průměrný. --- Mám rád děti. Opravdu. A utrpení dětí, jediných nevinných v tomto hloupém světě, mě snadno rozhořčí a dojme. Při sledování tohoto filmu jsem však zůstal v klidu. Jsem přesvědčen že Asiatům chybí humanistické dědictví Západu a že je to poznat. Proto jsou při vyjadřování idejí - byť jako v tomto případě pozitivních - vlastně prosťáčci, začátečníci. Přestože mezi Korejci je spousta křesťanů, myšlení se tak rychle nemění a korejská společnost zůstává zřetelně konfuciánská. Právě a jedině tuto skutečnost film přesvědčivě dokumentuje. --- A že jde moje hodnocení proti proudu a naopak tolik místních diváků je nadšeno? Snadné vysvětlení: my Evropané sice to dědictví máme, ale poslední dobou blbnem. Čím dál míň z nás je v sobě ještě nosí. (23.04.2014)

Tohle je tak děsivě mrazivé drama, že člověk nemá na výběr dát nic jiného než plný počet hvězd. Dětští herci zde zahráli na výbornou a obdivuji je za to, že dokázali hrát v něčem tak strašně psychicky náročném. Zasloužili by si nějakého korejského Oscara za nejlepší herecký výkon. Po zhlédnutí tohoto filmu mi v hlavě nabíhalo spoustu otázek, byl jsem znechucen, že se něco takového může ve světě dít a říkal jsem si "Proč žijí mezi námi takové hyeny a proč jim vše prochází bez ujmy?" (23.06.2013)

Ešte pred skvelým dánskym Honom s Mikkelsennom vytvorili kórejci podobný film motivovaný skutočnými udalosťami. Film dokáže upútať, strhnúť, možno i znechutiť, ale kvalita tu jednoducho je. Najviac bije do očí ukážka skorumpovaného súdneho systému, kde podľa hesla- "ruka ruku myje", je prepojený každý s každým. Spravodlivosti sa podobne ako u nás len tak nedovoláš. Sexuálne týranie a mučenie detí v internátnej škole pre sluchovo postihnuté deti dokáže často vyvolať zhnusenie, obzvlášť "vydarene" slizké sú dvojičky- riaditeľ školy a jeho brat. Nie sú však sami, úchylov a tyranov je tu viac. Na nerozoznanie rovnako úchylné ksichty dokáže jedno dievča na súde šikovne rozoznať. Všetky scény zo súdneho procesu, ktorý sa po počiatočnom nadšení rýchlo mení na frašku, sú výborné. Film má záver, ktorý asi nikoho nepoteší, ale bohužiaľ je to tvrdá realita. Južnú Kóreu som mal za vyspelú demokratickú krajinu, ale po tomto medializovanom prípade som zistil, že v rezorte spravodlivosti majú rovnako veľké medzery ako my na Slovensku. 80%. (25.02.2014)